Periodická tabulka jako předmět badatelsky orientovaného vyučování
Článek informuje o výsledcích výzkumu Indiana University of Pennsylvania, jenž se zabýval ověřováním využití interaktivní webové aplikace pro badatelsky orientovanou výuku souvislostí spojených s periodickou tabulkou prvků.
Během svého studia na pedagogické fakultě jsem se několikrát setkala se zkratkou IBE či IBSE (z anglického termínu Inquiry-based Science Education) označující způsob výuky žáků či studentů, který se do češtiny překládá jako badatelsky orientované vyučování. Proto mě velmi zaujal článek s názvem Periodic Properties and Inquiry: Student Mental Model Observed during a Periodic Table Puzzle Activity, který vyšel v měsíčníku Journal of Chemical Education. Autory příspěvku jsou pracovníci Indiana University of Pennsylvania, a to katedry psychologie a chemie. [1]
Jak již název článku napovídá, autoři se pokusili vypozorovat, jak vysokoškolští studenti přistupují k učení se periodické tabulce a co toto jejich učení ovlivňuje. Důležitost myšlenkových pochodů učícího se subjektu je nasnadě, stejně tak jejich aplikace ve výuce. Chemie je pak jistě jedním z těch předmětů, kde může být badatelsky orientovaný způsob výuky velmi nápomocný a žádoucí. Abychom ve smyslu moderních didaktických metod mohli přesunout kontrolu výukových aktivit na žáka, je vhodné vědět, jak vlastně učení probíhá a co k němu žák potřebuje.
Teoretický základ
Autoři článku se snaží definovat procesy vytvářející smysl (sensemaking processes), ty dělí na aktivity pracující s něčím dosud nepoznaným (foraging) a již poznaným (exploiting). Svá zjištění se pak snaží propojit s teorií badatelsky orientovaného vyučování. Při vytváření myšlenkového modelu je důležitý vztah mezi známým vzorem či schématem a novou znalostí. Pro větší přehlednost je přehled těchto procesů uveden v tabulkách 1 a 2.
Tabulka 1 – Přehled aktivit pracujících s nejistotou (Foraging Process Skills)
Diskuze (4)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Martin Rusek5. 2. 2013
Po přečtení nadpisu jsem se na článek s chutí vrhl. Ten však jaksi ponechal badatelství stranou. Proto se ptám tak, jak se musí ptát každý učitel přírodovědných předmětů a nejen jich. Kde v těchto aktivitách je badatelství a myšlenkové procesy?
- Dagmar Stárková16. 2. 2013
Bádání je spojeno s řešením problému, a to konkrétně se skládáním určité části periodické tabulky podle zvolené vlastnosti. Žák jednoduchým pohledem na barevné čtverečky zjistí, jaká jsou pro danou vlastnost pravidla, o čemž se může přesvědčit správným složením puzzle. Samozřejmě je nutná učitelská přitomnost, která to bádání někam směruje, ale je to podle mého názoru lepší způsob, jak někomu představit zákonitosti periodické tabulky, než mu ukázat v učebnici pár pouček, které se musí naučit nazpaměť. Vyšší třídou je pak uvědomění si vztahů mezi těmito vlastnostmi. Já nevím, ale mně to přijde docela dost badatelské :-)
- Martin Rusek25. 2. 2013
Nedá mi to a zeptám se pak na rozdíl mezi induktivní metodou a badatelskou metodou. Pořád se mi nezdá, že v popisovaném případě jde o inquiry. Chybí tam tvorba hypotéz a hlavně možnost jejich ověřování. Nebo mi uniká souvislost a badatelství tam je?
- Dagmar Stárková2. 3. 2013
K argumentaci použiji klasifikaci metod výuky podle Maňáka, který výzkum a bádání řadí mezi metody s psychologickým aspektem (hledisko aktivity a samostatnosti žáků) a indukci či dedukci řadí mezi výukové metody s logickým aspektem (hledisko myšlenkových operací). Z mého pohledu se tak jmenované metody nevylučují a mohou být přítomné souběžně, i když některá z nich může převažovat. Pro toto stanovisko mohu argumentovat i ranější typologií podle Lernera, který výzkumnou metodu považuje za tu nejvyšší, protože umožňuje žákům postoupit k složitějším výukovým cílům, jako je analýza, syntéza či hodnocení (Bloom). Tato analýza a syntéza opět úzce souvisí s indukcí a dedukcí. Tvorbu hypotéz zde rozhodně vidím, z jedné vlastnosti atomu mohu vyvozovat další a vytvářet tak srovnávací hypotézy. O tom by to snad mělo celé být, nebo ne? Jednotlivé vlastnosti musí být propojeny v jeden celek, smysluplnou síť, navzájem se ovlivňující pojmy. Nelze je vnímat samostatně. Ověřovacím nástrojem je pak samotná aplikace.
