Past na hněv – 8. ročník ZŠ

Veďte žáky k tomu, aby si uvědomili konkrétní situace, osoby, prostředí a způsoby chování, které u nich vyvolávají hněv nebo zlost. Pomozte jim rozlišovat mezi skutečnou příčinou hněvu a způsobem, jakým svůj hněv následně projeví. Hněv může být například reakcí na zklamání, odmítnutí, nudu, přetížení nebo nenaplněné potřeby. Při práci s pracovním listem dbejte na to, aby žáci přemýšleli také nad vlastním podílem na konfliktních situacích, zda sami neprovokují, nevyvolávají hádky nebo nepožadují od druhých něco, co sami nedodržují. Vytvořte bezpečný prostor, ve kterém mohou žáci o svých pocitech mluvit, ale nenuťte je sdílet osobní nebo citlivé zkušenosti, pokud o nich hovořit nechtějí. Upozorněte žáky, že hněv nemusí vždy vyjadřovat skutečnou příčinu jejich prožívání. Za zlostí může být například smutek, zklamání, pocit odmítnutí, bezmoc nebo přetížení. Při diskusi o citátech zdůrazněte, že cílem není hněv potlačit, ale naučit se jej rozpoznat, zvládnout a vhodným způsobem vyjádřit. Veďte žáky k hledání konkrétních postupů, které mohou použít ve chvíli, kdy cítí, že je zlost začíná ovládat. Vhodné je následně tyto postupy zkoušet a postupně zapracovat do běžného chování. Při hodnocení se zaměřujte více na sebereflexi a uvědomění vlastních spouštěčů hněvu než na samotné bodové výsledky pracovního listu. V závěru lekce zdůrazněte hlavní myšlenku: Když člověk pozná, co ho zlobí, může pracovat na tom, aby si ho hněv nepodmanil a aby mu dokázal předcházet. Na další hodinu upozorněte žáky, aby si přinesli časopisy, noviny nebo letáky potřebné pro tvorbu koláže hněvu.