Papírové město – Město, ve kterém chci žít

Žáci se během dvouhodinové činnosti formou příběhu svých vrstevníků stávají urbanisty imaginárního města. Vyučující je průvodcem jednotlivými aktivitami, případně spolu s žáky rozhoduje o variantách, kterými mohou problém města vyřešit. Pro učitele je zde vynikajícím způsobem připravena podrobná metodika, která je provází jednotlivými částmi lekce, včetně doporučené časové dotace. Úvodní část je řešena evokací ve formě obrázku a seznámení s příběhem nebo lépe puštěním evokačního videa. Následně žáci metodou přemýšlej–diskutuj–sdílej rozhodují o správném směřování lekce. Stejně jako doporučuje metodika, je vhodné říci si či zhlédnout všechna možná řešení, i když se žáci rozhodnou hned správně.

Následující učicí se část (fáze uvědomění) je vedena buďto formou skládankového učení nad „novinovými články“ z různých měst světa, nebo diskusí a prací ve skupinách nad přiloženou prezentací. U obou variant je vhodné přidat badatelské otázky, případně modelové situace z článků či prezentace porovnat s nejbližším městem, které žáci znají. Jako finální část lekce je zpracování záchranného plánu pro město. I zde má vyučující možnost práce se třídou – redukovat počet otázek, nechat žáky tvořit plán bez návodu v pracovním listu, nebo naopak jako motivaci představit jedno či více řešení a ostatní nechat na žácích.

Materiály lekce je možné využít i mimo samotné téma imaginárního města. Svůj význam mají jednotlivé články nebo prezentace v tématu urbanismu, osídlení, udržitelnosti, případně jako inspirace pro případové studie a řešení problémů místního sídla.