Památné stromy

Článek představuje vyučovací hodinu zaměřenou na téma památných stromů, na niž navazují úkoly do terénu. Žáci s pomocí pracovního listu seznámí s památnými stromy na příkladu Prahy, v úkolech se věnují památným stromům ve své obci/čtvrti. Článek můžeme vzít i jako inspiraci pro krátký třídní projekt - Zmapování památných stromů v okolí školy.

Cíl:
Žák:

• popíše důvody ochrany památných stromů
• v atlasu vyhledá vybrané druhy stromů a zakreslí jejich listy či jiné poznávací znaky

Evokace

Uvedeme stručně téma hodiny - památné stromy. Položíme žákům tři otázky:

• Víte o nějakém památném stromě v naší obci/čtvrti?
• Jaké vlastnosti musí mít strom, aby mohl být chráněn jako památný?
• Jaké druhy stromů podle vás nejčastěji najdeme mezi památnými stromy?

Každý sám se zamyslí a napíše odpovědi do sešitu či na papírek. Poté společně probereme, na co kdo přišel, vlastnosti a druhy stromů, které žáci vyjmenují, zapisujeme na tabuli.

Živější (a delší) varianta

Zadáme žákům anketu - průzkum veřejného mínění na téma památné stromy. Otázky zůstanou stejné, každý žák se snaží zjistit názory a domněnky ostatních spolužáků, ke každé otázce by měli všichni sesbírat aspoň tři odpovědi. Poté výsledky své ankety někteří představí, zapisujeme na tabuli.

Uvědomění

Rozdáme žákům pracovní listy. Každý si nejprve přečte úvodní text a podtrhne si rovnou čarou důvody, které zazněly v evokaci, vlnovkou důvody, které jsou pro něj nové. Poté se žáci pustí do luštění osmisměrky, v níž jsou ukryté názvy 12 druhů stromů. Stromy, které v osmisměrce našli, žáci vypíší a u těch, které znají, zkusí nakreslit nějaký znak, podle kterého strom bezpečně poznají (list, plod...). Ze stromů, které neznají, si vyberou tři, a ty pak vyhledají v atlase či jiné literatuře s tím, že si jejich znaky také překreslí. Na tomto úkolu můžeme žáky nechat pracovat ve dvojicích, pokud je pro ně osmisměrka příliš těžká či pokud moc stromů neznají.