Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Památky UNESCO očima žáků
5,0 (1 hodnocení)
Příspěvek popisuje propojení vyučovacích předmětů na 2. stupni ZŠ prostřednictvím projektové výuky. Žáci jsou zde motivováni vlastním prožitkem, komunikují v týmech, pořizují, shromažďují a analyzují materiály, které dále zpracovávají při tvorbě konkrétně využitelných výstupů (sborník, prezentace, kalendář), pracují s ICT. Při práci získávají ucelený a mnohostranný pohled na naši vlast a svět, uvědomí si význam mezinárodních organizací.
Příspěvek se týká propojení vyučovacích předmětů na 2. stupni ZŠ prostřednictvím projektové výuky. Žáci jsou motivováni vlastním prožitkem, komunikují v týmech, pořizují, shromažďují a analyzují materiály, které dále zpracovávají při tvorbě výstupů. Součástí textu jsou i odkazy na výstupy projektu, které je možné si stáhnout z internetu a využít při výuce.
Plán projektu
Na počátku byla exkurze žáků osmého ročníku ZŠ Čáslav, Masarykova do blízké Kutné Hory. Exkurze byla zaměřená na poznávání památek UNESCO. Shodou okolností přemýšlelo v té době vedení školy o tom, jaké téma zvolit pro projekty vypisované MŠMT v rámci Státní informační politiky v základním vzdělávání. Toto téma tedy oslovilo vyučující, kteří organizovali výše zmíněnou exkurzi. Ti souhlasili s návrhem vedení školy na rozpracování jejich akce do celoročního projektu.
V rámci několika neformálních setkání učitelů (s aprobacemi Český jazyk, Občanská výchova a Informatika) a vedení školy byl zformulován reálný cíl projektu, zpracován časový a tematický plán činností, analyzovány materiální podmínky a požadavky na lidské zdroje.
Hardware - PC, inkoustová tiskárna, digitální fotoaparáty, notebook, připojení na internet, software - Zoner Photo Studio 8, Microsoft Office, mapy Evropy a ČR, knihy, encyklopedie
Cílem projektu
se stal rozvoj všech klíčových kompetencí a informační gramotnosti žáků, výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí, rozvoj zájmu o současnost i minulost vlastního národa, spojení emocionálního a racionálního poznávání skutečnosti.
Nyní bylo nutné soustředit se na obsahovou náplň projektu. Museli jsme si položit následující klíčové otázky:
Co chceme, aby žáci zhlédli?
Co chceme, aby se žáci o jednotlivých místech dověděli?
Jaké činnosti zvolíme, abychom rozvíjeli klíčové kompetence?
Jaké budou výstupy projektu?
Vyučující českého jazyka a občanské výchovy vybrali čtyři místa s památkami UNESCO, která byla z našeho regionu snadno dostupná - Prahu, Kutnou Horu, Litomyšl a Zelenou horu. V časovém zařazení výletů hrálo roli roční období. Přes zimu žáci zpracovávali informace o místech, která navštívili, v počítačové učebně upravovali získané fotografie a vytvářeli prezentaci. Výhodou bylo, že někteří žáci osmého ročníku, kteří se účastnili projektu, zároveň pracovali ve školním zájmovém kroužku digitální fotografie, a tak mohli s úpravou fotografií pomáhat svým spolužákům.
Zásadní byla diskuse nad výstupy z projektu. Nakonec jsme se shodli na výstavě fotografií s doprovodnými texty, sborníku s památkami UNESCO, kalendáři vypracovaném v Zoner Photo Studio 8 a na prezentaci v PowerPointu.
Při plánování projektu jsme zjistili, že k realizaci budeme ještě potřebovat učitele zeměpisu. Obsazení týmu bylo nyní ideální. Každý měl své úkoly. Ředitel školy sehnal sponzora, zajišťoval propagaci projektu na veřejnosti a materiální zabezpečení - bylo nutné přikoupit inkoustovou tiskárnu a software Zoner Photo Studio 8. Zástupce ředitele byl odpovědný za koordinaci projektu a organizoval spolupráci vyučujících. Tři vyučující realizovali s žáky výlety a podíleli se na projektu v rámci svých aprobací (Český jazyk - Občanská výchova, Zeměpis, Informatika).
Výsledkem výše uvedených aktivit bylo sestavení plánu činností s mezníky projektu, stanovení odpovědností a termínů.
REALIZACE PROJEKTU
Plán byl hotov. Začala realizace projektu. Vzhledem k rozsáhlosti projektu jsme pro větší přehlednost rozdělili jeho realizaci a propagaci na šest etap.
1. etapa - globální pohled
Žáky motivujeme akcemi, kterých se škola zúčastňuje (humanitární sbírky apod.), od lokálních problémů se dostaneme k problémům globálním a způsobům jejich řešení. Seznámíme žáky s mezinárodními organizacemi OSN, UNESCO a formami mezinárodní spolupráce. Zdůrazníme vnímání multikulturalismu i národní identity a hrdosti, ochrany životního prostředí a kulturního dědictví. Tato fáze se vede prostřednictvím motivačních rozhovorů, kvízů, zkušeností žáků mimo jiné vyplývajících i z akcí školy, využívá se aktualizace - masmédia, denní tisk, žákovské referáty apod. V této etapě se dostává do popředí především formování klíčové kompetence občanské a naplňování průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
foto
Motivační křížovka (tajenka UNESCO) - práce s interaktivní tabulí
Příklad činnosti žáků
Vzdělávací oblast:
Člověk a společnost
Vzdělávací obor:
Výchova k občanství
Téma:
pomáháme druhým
Cíl činnosti:
vyhledávání a zpracovávání informací, jejich prezentace
Klíčové kompetence:
převažují zde klíčové kompetence komunikativní, sociální a personální, občanská
Průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova - Sociální rozvoj - Kooperace a kompetice
Na začátek celého projektu zařadíme motivační úkol:
Sepište co nejvíce akcí na pomoc druhým, které škola uskutečnila nebo které probíhají. Časový horizont nerozhoduje. Dokladujte tyto akce. Prezentujte výsledky své práce.
Žáci uvádějí nejen akce, kterých se sami účastnili, ale i akce, o kterých se dověděli od ostatních. Shromáždí materiály, které dokladují tyto akce. Komunikují s ostatními lidmi ve škole, o komunikaci s nimi provádějí písemný záznam (je možné využít i diktafon).
Sdělíme kritéria hodnocení zadaného úkolu:
počet zjištěných akcí;
shromáždění podkladů k doložení těchto akcí;
prezentace výsledků práce skupiny;
způsob rozdělení práce ve skupině.
Stanovíme termín splnění úkolu.
Společně diskutujeme o možných přístupech k úkolu. Žáci si vytvoří tří až čtyřčlenné skupiny. Skupinám ještě v rámci vyučovací hodiny necháme čas, aby si mohly promyslet zadání úkolu, zvolit vhodné strategie vedoucí ke splnění úkolu a rozdělit si práci.
Ve stanoveném termínu provedeme prezentaci práce každé skupiny. Hodnotíme společně s ostatními žáky splnění úkolu podle předem stanovených kritérií. Tato kritéria jsou napsaná na tabuli. Při hodnocení společně formulujeme pozitiva i negativa, citlivě a otevřeně.
Příklady zdrojů, ze kterých žáci vyšli:
školní nástěnky (pomoc ZOO Troja, pomoc stanici pro handicapované živočichy);
školní časopis - sbírky na pomoc Tatrám;
webové stránky školy - adopce na dálku;
výroční zpráva školy - výtah akcí za daný školní rok;
rozhovor - s vedením školy, s koordinátorem environmentální výchovy.
Dokladem byly kopie článků z regionálního tisku, tisk textů a obrázků ze školního webu, stručné zaznamenání rozhovorů.
Realizované činnosti a shromážděné materiály se staly východiskem pro zadání další práce - napsání článku pro školní časopis na téma "Pomáháme ostatním".
Příklad činnosti žáků
Vzdělávací oblast:
Člověk a společnost
Člověk a příroda
Vzdělávací obor:
Výchova k občanství
Zeměpis
Téma:
mezinárodní organizace UNESCO
Cíl činnosti:
vyhledat, utřídit a zpracovat informace, na jejich základě objasnit poslání mezinárodní organizace UNESCO
lokalizovat polohu míst, ve kterých se nacházejí památky zapsané do Seznamu světového dědictví UNESCO, a zakreslit je do mapy
výtvarně zpracovat dané téma
Klíčové kompetence:
převažují zde kompetence komunikativní, sociální a personální, občanské a kompetence k učení
Průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova - Sociální rozvoj - Kooperace a kompetice
Do úvodní části zařadíme motivační křížovku. Na internetu vyhledáváme stránky týkající se UNESCA (např. www.npu.cz/pp/dokum/unesco/). Žáci na základě vyhledaných informací objasní význam této mezinárodní organizace.
Vyučující poskytne žákům jména míst v ČR, kde se nacházejí objekty chráněné UNESCEM - Praha, Český Krumlov, Zelená hora, Telč, Kutná Hora, Kroměříž, Holašovice, Brno, Olomouc, Lednicko-valtický areál, Litomyšl, Třebíč.
mapu výtvarně dotvořit - nížiny, hory, nadpis apod., výběr formátu pro práci záleží na učiteli, u většího formátu se osvědčil balicí papír;
navrhnout dobře dostupné místo vhodné pro exkurzi;
najít vlakové nebo autobusové spojení tam i zpět, využijeme http://www.idos.cz/, počítáme přibližně pět hodin na prohlídku - tímto můžeme žáky motivovat k nadcházející exkurzi.
Žáci pracují ve skupinách. Výsledky jejich práce lze prezentovat - vystavit na chodbě školy apod. Nezapomeneme na shrnutí a zhodnocení práce žáků.
Pomůcky:
PC s připojením na internet;
mapa ČR;
psací a kreslicí potřeby;
lze připravit předkreslený obrys republiky, tím spíš, pokud budeme pracovat ve velkém formátu;
V Čáslavi, kde sídlí naše škola, navštívíme Informační středisko města a Městskou knihovnu. Získáváme a zpracováváme informace o místě, které chceme navštívit. Vymezujeme a lokalizujeme danou oblast, její základní přírodní a socioekonomické charakteristiky. Zajímá nás její historie i současnost. Využíváme nástěnné mapy, plány, grafy apod. Zdrojem informací se stávají učebnice, encyklopedie, internet (např. http://www.mapy.cz/), masmedia, výukový software pro zeměpis. Žáci se učí orientovat se ve světě informací, tvořivě s nimi pracovat a využívat poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V této etapě vystupuje do popředí kompetence k učení - to, jak jsou žáci schopni uvádět věci do souvislostí a propojovat je do širších celků. Získané materiály si zakládají a připravují k dalšímu využití v etapě zpracování informací.
foto
Návštěva Informačního střediska města Čáslavi
3. etapa - vlastní pozorování a prožitek
Prostřednictvím školního výletu navštívíme místa s památkami. Formujeme pozitivní postoje žáků k uměleckým dílům a kulturním památkám, čímž přispíváme k rozvoji jejich občanské kompetence. Získáváme další informace, vytváříme si vlastní představu, všímáme si vlivu lidské činnosti na životní prostředí, pořídíme fotodokumentaci. Etapa je realizována v terénu.
foto
Nezbytné vybavení - digitální fotoaparáty, využije se i videokamera
4. etapa - zpracování informací
Po návratu z návštěvy místa vedeme žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného a přehledného vyjadřování. Ze shromážděných materiálů a osvojených poznatků vznikají různé stylistické útvary (zpráva, vypravování, výklad atd.). Důraz je kladen na vlastní tvořivé psaní, gramaticky a věcně správný písemný projev. Nejzdařilejší práce jsou zařazovány do sborníku, prezentace, školního časopisu a uveřejněny na webu školy. Dále žáci zpracovávají fotografie pomocí softwaru Zoner Photo Studio 8. Jsou vedeni k cílevědomé práci, k objevování různých variant řešení a překonávání problémů. Důležitá je pochvala a povzbuzení.
foto
Spolupráce při shromažďování informací a jejich zpracování
5. etapa - posuzování informací
V této a následující etapě je realizována prezentace celého projektu. Tato etapa je zaměřena na přímou komunikaci s posluchačem. V rámci akce Týden UNESCO na naší škole připravíme v učebně zeměpisu prezentaci výsledků projektu a povídání o zajímavých místech, která žáci navštívili. Průběh a výsledky projektu prezentují žáci pod vedením vyučujících. Žáci při prezentaci získávají sebedůvěru a jsou vedeni ke kultivovanému projevu, jsou rozvíjeny jejich komunikativní kompetence.
foto
Realizátoři projektu prezentují výsledky své práce ostatním spolužákům
6. etapa - závěrečná redakce výstupů
Na chodbách školy připraví žáci v hodinách výtvarné výchovy výstavu s popisem a fotografiemi navštívených objektů. Nejzdařilejší fotografie a další materiály žáci umístí na svou webovou stránku a zařadí do konečné verze sborníku a PowerPointové prezentace. Pod vedením učitele žáci upraví fotografie a vytvoří kalendář, který lze využít k propagaci školy. Na stránky kalendáře lze umístit logo školy. Některé výstupy jsou zpřístupněny i na webových stránkách naší školy - ZŠ Čáslav, Masarykova - http://www.1zscaslav.cz/ (Projekty SIPVZ, Poznej památky UNESCO), na http://www.zs1caslav.ic.cz/
foto
Jeden z výstupů - kalendář s fotografiemi památek UNESCO
Vyučující se průběžně po celou dobu realizace scházeli. Hodnotili dosažené výsledky a podle předem stanoveného plánu si vytyčovali úkoly nové, popřípadě prováděli různé korekce v závislosti na aktuální situaci. Koordinátor týmu prováděl průběžnou kontrolu realizace projektu. Z hodnotících rozhovorů vyplynula spokojenost žáků. Práce učitelů byla oceněna rodiči i zástupci zřizovatele školy. Stanovené cíle byly splněny.
