Ovlivňování voleb prostřednictvím trollů

Schopnosti plošně ovlivňovat myšlení lidí prostřednictvím technologií se věnujeme dost často. Je to tedy věc nám již dobře známá. Potíž je v tom, že si možná většina z nás neuvědomuje riziko toho, že se to může týkat i jeho samotného. Teď se o tomto jevu mluví nejčastěji v souvislosti s volbami.

Nedávno jsem četl zprávu MIT Technology Review [1], která detailně informuje o tom, jaký vliv měly východoevropské trollí farmy na americké prezidentské volby 2020. Dozvíte se z ní, že vůbec nejpopulárnější stránky Facebooku (FB) typicky zaměřené na křesťany či černochy pocházejí z dílny anonymních týmů z východní Evropy specializujících se na ovlivňování veřejného mínění (tzv. trollích farem). Podařilo se jim dezinformacemi zasáhnout téměř polovinu všech voličů v USA.

FB se již v minulosti snažil alespoň „na oko“ s podobnými snahami bojovat (Dezinformace na Facebooku se nedají zastavit), ale, jak vidno, stále se to nedaří. A ani nemůže. Jeho umělou inteligencí (a strojovým učením) řízené algoritmy jsou totiž nastaveny tak, že preferují obsah, který se ukazuje být mezi uživateli populární. Tím nejdůležitějším cílem je přitáhnout pozornost a udržet uživatele co nejdéle přihlášené. A tak jim předkládá takové zprávy, které odpovídají jejich preferencím, a to i ze zdrojů, které si sami nevyhledali, ale jim podobní je sledují. Výsledkem je vznik internetových