Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Seznámení s mnohonárodnostní kulturou (odlišná náboženství apod.) pomocí výtvarných prostředků, kdy pomocným prostředkem je vlastní krajová identita.
Ve své tvorbě se zaměřuji na různá témata, která je možné rozčlenit do tří ucelenějších skupin. Do první skupiny patří plastiky, které jsou závislé na konečném materiálu, a tím je kámen. Nejde mi ani tak o prvotní myšlenku, ale o to, jestli kámen ji „dovolí vyřknout" co nejvíce podle mých představ. Podstatnou roli zde proto hraje druh zvoleného kamene (pískovec, mramor, žula). Důležité je dopředu zvažovat vlastnosti kamene, jako je jeho síla, velikost, „hra" světla a stínu. Tak je třeba uvažovat vždy, když je druh kamene určující (například pro sympozia či zakázky). Do této skupiny však rovněž patří plastiky, u kterých se nejprve zabývám myšlenkou a až následně volím materiál, aby myšlenku co nejvíce zdůraznil a pomohl k její „čitelnosti".
Do druhé skupiny řadím plastiky, které jsou inspirovány přírodou a jsou v kontrastu k rozvíjející se industriální „přírodě". Tady se snažím naučit se vidět co nejvíce do nitra věcí, pochopit jejich konstrukci, stavbu, proces jejich vzniku i postupnou proměnu či devastaci (oblázky ve vodě, budova postižena výbuchem). Cvičení zraku tak předchází studijním kresbám a plastikám. To vše se zúročí nejen ve volné tvorbě ale i v restaurátorské praxi.
Ve třetí skupině své tvorby se nechávám inspirovat historií i současnou situací na Balkáně, tamními politickými názory a především náboženstvím. To zde vnímám jako součást politiky, která se také stává součástí náboženského vyznání. Konkrétně se zajímám se o společné rysy jednotlivých náboženství, o jejich historii, vznik, mýty, o jejich symboliku a především o komunikaci skrze jejich vizuální projev.
Téma ornamentu považuji za vhodné realizovat ve třech lekcích po 4 až 6 vyučovacích hodinách pro žáky ve věku 12 - 14 let. Tyto lekce lze rozvést a modifikovat s ohledem na příslušnost ke krajovým zvyklostem a vlastní náboženské orientaci (Keltové, hinduismus, buddhismus, judaismus, starověký Egypt, Byzantské mozaiky, křesťanství). Vhodné je toto téma propojit např. s lekcemi v dějepisu při probírání maurského Španělska, nebo při seznámení s blízkým východem. Možné je propojit téma s lekcemi v českém jazyce - středověkou literaturu s Biblí. S mezioborovými přesahy je možné lekci nabídnout i žákům středních odborných škol, či gymnázií.
Inspiračním zdrojem mi byla vlastní cesta po Bosně a Hercegovině a dílo, které díky této cestě vzniklo.
Sarajevská zeď - inspirovaná ornamentální výzdobou na zdi mešityV Bosně se v každodenním životě střetávají dvě náboženství, islám a křesťanství. Cesta mi poskytla čas na hledání toho, co od svého života očekávám. Jela jsem tam s jistou představou, s určitým cílem, přesto jsem se snažila být novému prostředí maximálně otevřená, právě tak jako novým zkušenostem a podnětům. Cesta předčila má očekávání. Islám a Balkán jsou zajímavé pro svoji pohnutou historii. U islámu je fascinující, že se jedná o nezobrazující náboženství. Je to v přímém kontrastu s tím, na co jsme zvyklí z českých kostelů. Barokní kostely plné figur světců, andělů a dalších figur. Tento koncept českého kostela se mi dostal do podvědomí už během studií na střední škole. Obor kamenosochař je velice úzce spjat s restaurátorstvím, a tak se často pohybujete v kostelech, klášterech a dalších sakrálních prostorech. Proto jsem považovala za důležité naučit se dívat. Cesta na Balkán byla k tomu vhodnou příležitostí. Dívat se jinak, než dosud.
Snažit se rozpoznat vnitřní strukturu materiálu a najít v ní původní myšlenku. Uvidět to, co je důležité. Hledat podstatu a snažit se dostat pod povrch zadaného úkolu, snažit se najít vnitřní stavby a souvislosti v jednotlivých úkolech i výsledných dílech je také principem lekcí, které zde navrhuji. Pronikáním k podstatě ornamentu se učíme být otevřeni k tradičním rituálním prvkům naší kultury a zároveň novým podnětům, které do tvorby vkládá každý jednotlivec - přijímání a vybírání je součástí i projevem tolerance. Pro uvědomění si, nebo alespoň částečné porozumění vlastním pocitům, je také důležité vědět, kam patříme.
Čím začít? Nejvhodnější se mi zdá vyjít z poznání místa, kde žiji. Identifikovat se se svým krajem. Česká republika je plná krajových odlišností, a tak nejpřirozenější cestou pro poznání místa se mi jeví krajový ornament a krajové zvyklosti. Přes všeobecnou globalizaci a odosobnění celé společnosti každý člověk někam patří, stejně tak, jako vždy někam patřili i naši předci. Setkání a sblížení s vlastní krajovou kulturou může rozvíjet zájem o ostatní náboženství, jakým je například islám. Ten je v současnosti spojován především s terorismem, je škoda, že se díky tomu zapomíná na jeho uměleckořemeslné zpracování dekoru, na jeho architekturu - maurský oblouk, jeho řezbářství a vůbec na jeho umění.
Přes poznání a analyzování krajového ornamentu si můžeme uvědomit, že i výzdoba mešity (něco pro nás tak vzdáleného), může mít právě s krajovým ornamentem mnoho společného. Podstata není jen v jednoduchém spojení ornamentu z krajky kroje, nebo místní keramiky s ornamentem nad vchodem do mešity. Spojení je hlubší. Při prvním pohledu na ornament vidíme přesně daný tvar. Vše je neuvěřitelně symetrické. Je důležité si alespoň v hlavě analyzovat jeho jednotlivé části, abychom pochopili vlastní vnitřní stavbu ornamentu. Pochopit podstatu věci je důležitým výchozím bodem i při řešení jakéhokoli úkolu.
V úvodní části lekce by se žáci měli zajímat o svůj kraj a ornament pro něj typický - krajový ornament. Jako příklad použiji Chodsko, kraj odkud pocházím. Rovněž ve své tvorbě vycházím z lidové kultury a jejích projevů. Jako zdroj ornamentu použiji ukázku chodské a kolovečské keramiky, které jsou místně blízko sebe, a přesto je jejich pojetí diametrálně odlišné.
Chodská keramika
Chodská keramikaJe zdobena téměř po celé ploše rostlinnými vzory, inspirovanými lučními květy. Ornament je rytmizující na vertikální části. V každé z následujících částí dochází k posunu, a proto působí konečný celek jednotně a kompaktně.
Kolovečská keramika
Kolovečská keramikaJe zdobena v horní třetině jednoduchým nebo zdvojeným pruhem ornamentu, který je jednoduše geometrický. Odkazuje na schématické pojetí rostlin při použití pouze tří barev.
Je třeba, aby žáci poznali kraje s jeho zvyky (např. jeho typické jídlo, řemesla, apod.), ukázat si významná místa. Je důležité vycházet z dostatečného množství informací, které se týkají významných dat poutí, historických mezníků (bitvy, požáry, stavby apod.), hlavních inspiračních zdrojů při výzdoby krojů, keramiky a základní barevnost, je-li taková. Informací ovšem musí být přiměřeně, aby žáci nebyli zahlceni a neunikala jim tak podstata zadaného úkolu.
Další část první lekce bude věnována překreslení ornamentů, se kterými se žáci seznámili. Pro usnadnění práce je možné při volbě formátu vyjít ze tvaru nádoby, ze které ornament pochází. Možné je pracovat rovněž s výsekem ornamentu. Posléze by měli všichni využít veškeré své poznatky z předcházejících lekcí a z vlastní práce s ornamentem a vytvořit nový chodský, či kolovečský ornament. Vložit vlastní invenci do již zažitých vzorů. Úkolem však není vymyslet vlastní ornament, ale obměnit stávající ornament s použitím všech získaných zkušeností (násobit jednotlivé části, přesazovat je přes sebe, zrcadlově otáčet). Měli by se pokusit jednotlivé části, které izolují, vložit do nových sestav a konstrukcí tak, aby došlo k obměně stávajícího ornamentu. U složitějších typů ornamentu se mohou pokusit naopak o jeho celkové zjednodušení (vynechání některé části, použití pouze částí v popředí). Pokud jsou ornamenty jednoduché, tak naopak přidat nové prvky. Tento úkol by měl podpořit soustředěnou práci, „cvičit oko", rozeznávat rozdíly a poznat rytmus opakování.
Islámský ornament
U islámského ornamentu je vidět pravidelná rytmika, inspirace rostlinnými motivy. Jsou podle potřeby rozvíjené do tvaru. Jednoduché květiny vytváří při násobení květy složitější (viz ornament v kopuli - viz obr. 7).
Zdobný pás nad arkádami
Ornament v kopuli mešityDruhá lekce je zaměřena na ornament v islámském náboženství. Islám jsem zvolila proto, že se jedná o náboženství nezobrazující. V těchto krajích dochází k dokonalému zpracování ornamentu jak po výtvarné, tak řemeslné stránce. V první hodině druhé lekce by mělo opět dojít k teoretickému vstupu. Žáci by se měli dozvědět, co je to islám, kde a kdo jsou jeho vyznavači, jeho základní dělení a jeho proroci. Také by se měli dozvědět, jak se jeho výtvarný projev odlišuje od našeho křesťanského zobrazování. Můžeme si to ukázat ve srovnání stylu oblékání, na sakrální i světské architektuře a právě na ornamentu. Mělo by se jednat o objektivní podání informací. I přesto, že je to dnes velice ožehavé téma. Informace se musí udržet v rovině vzdělávací. Nesmí se sklouznout k propagaci islámu, ani k jeho kritice, každý má právo na vytvoření vlastního názoru.
Další hodiny by měly probíhat podobně jako v lekci první, věnované krajovým ornamentům. Nejdříve je třeba vytvořit co nejpřesnější kopii (přenesení kresby pomocí co nejpřesnějšího pozorování) vybraného ornamentu včetně jeho původní barevnosti. V islámu se objevuje většina ornamentů na architektuře, proto pro zlepšení a zatraktivnění úkolu bych doporučila využití různých netradičních formátů. Využití kulatých formátů, nebo dlouhých pásů. Volba formátů by podobně jako výběr materiálu měla být v myšlenkové korespondenci s námětem, možné je doporučit využití spíše netradičního papíru, jako je pauzovací papír, karton, nebo papír podobný ručnímu. Žáci ho mohou dle vlastního uvážení i zatónovat.
Ve třetí části lekce žáci vyberou části ornamentu, mohou původní kresbu „roztrhnout" a následně je poskládat do nových sestav. Takové omezení umožní paradoxně daleko větší svobodu, než by se mohlo na první pohled zdát. Nebudou vázáni principy, které si osvojili při tvoření kopií ornamentů. Nebudou vázáni obrazci, které jsou v dané části ornamentu, ale měli by zacházet s jednotlivými kusy tak, že každý se rovná jednotlivé části ornamentu (např. spirála). Jde především o hledání souvislostí mezi částmi (zrcadlení, kontrast, napojení, přerušení, posun) a jejich návazností do celku.
Třetí lekce zvršuje předcházející. Nyní se žáci pokusí vytvořit vlastní ornament. Je na nich, zda zvolí ornament vycházející z geometrických, rostlinných, nebo zvířecích motivů, zda bude černobílý, nebo barevný. Důležité je, aby si u tohoto úkolu promysleli, z jakých inspiračních zdrojů budou vycházet. Zda si např. vymyslí vlastní legendu, nebo vyjdou z určitého náboženství, které však mohou podle sebe a toho, co by jim osobně vyhovovalo, různě modifikovat. Mohou se zabývat například ornamentem na titulní stranu knihy bájí, nebo ornamentem uplatněným v architektonickém prvku jako je portál, nebo okno. Ornament je možné uplatnit i v návrhu šperku. Při volbě ornamentu je třeba myslet i na to, aby jej bylo možné co nejvhodněji zakomponovat do zvoleného formátu. Ornament nesmí ztrácet svoji čitelnost (kulatý přívěšek na krk, bordura na hřbetu knihy). Vytvoří-li žáci ke svým ornamentům legendy, měly by se stát součástí prezentace.
Zadání mohou obsahovat různá omezení (např. daná velikost a tvar formátu, barevnost). Vhodně zvolená omezení vedou ke větší koncentraci na řešení určitého problému a následně tak i ke kvalitnějšímu výsledku.
Žák:
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
