Organizace informací: záložky

Žáci na internetu nacházejí obrovské množství stránek, o kterých si mohou říci, že jsou pro ně důležité, ale právě na jejich čtení nemají čas, nebo že jsou z odborného hlediska nějakým způsobem zajímavé. Pro tyto případy mohou na internetu využívat služby záložkování, které pak mohou používat jak pro zábavu, tak také pro studium.

Dnešní doba je signifikantní tím, že dat je v zásadě dostatek téměř k jakémukoli tématu – není problém si na internetu vyhledat informace k moderním trendům v léčení leukémie, aktuální kosmologické modely a řadu dalších informací, které byly ještě před dvaceti lety dostupné jen velice úzké skupině odborníků.

Paradoxně ale začínají vznikat pojmy, jako je informační přesycení (či zahlcení). Jde o stav, kdy je uživatel zahlcen takovým množstvím informací a dat, že není schopen nová přijímat a orientovat se v nich. To samozřejmě vede k prudkému propadu efektivity práce či učení. Takový člověk neví, odkud začít, a tak často nezačne vůbec. Pedagog by tomuto stavu měl předcházet, a to nejen optimální volbou probírané látky, ale také tím, že vede k dobrému informačnímu managementu, který provozuje každý žák. Dalším pojmem, který se v této souvislosti objevuje, je informační smog, tedy přemíra dat, která se na první pohled mohou jevit jako informace, ale neobsahují žádné relevantní informace. Kvůli vhodné SEO politice tvůrců těchto materiálů mají často vysokou pozici ve vyhledávačích a zhoršují tak dostupnost kvalitních dat.

Žáci by tedy měli být v informační výchově, ale také v dalších předmětech vedeni k tomu, aby dokázali s informacemi vhodným způsobem nakládat – od jejich získávání přes analýzu až po jejich organizaci, vizualizaci a zpracování. V článku se budeme věnovat právě problematice organizace informací, která může být velice snadno podceňována, a přitom hraje v celém procesu práce s informacemi velice důležitou roli.

Záložkování

Žáci na internetu nacházejí obrovské množství stránek, o kterých si mohou říci, že by je zajímaly, ale právě na jejich čtení nemají čas, nebo že jsou z odborného hlediska nějakým způsobem zajímavé. Záložky mohou používat jak pro zábavu, tak také pro studium a vytváření si sítě zajímavých webů, které se mohou různým způsobem hodit.

Z toho je zřejmé, jaké požadavky jsou na záložkovací služby kladeny. Měly by umět pracovat s více složkami, aby si mohli uživatelé členit data do více různých kategorií – například fyzika, zábava, informatika, umění atp. Díky tomu se jim nebudou záložky navzájem plést. Druhým požadavkem je práce s popisky – aby se mohli k záložkám vracet, měli by je opatřovat krátkým popiskem, do kterého uvedou informace o tom, co na dané stránce vlastně je. K tomuto by měli být systematicky vedeni, protože desítky nepopsaných záložek jsou poměrně k ničemu. Dalším častým požadavkem je možnost sdílení vlastních záložek s dalšími uživateli, případně provázanost s mobilním telefonem.

Pokud jde o didaktické využití, tak díky těmto systémů může pedagog vytvářet snadno dostupné seznamy zdrojů, které ohodnotí jako důvěryhodné a kvalitní, čímž může zlepšit možnosti žákům v dalším vzdělávání, práci na projektech atp. Díky možnému sdílení záložek se mohou žáci i pedagogové snadno dostat k informacím, které by jim jinak unikly. Je možné takto provádět skupinové rešerše, čímž se zvyšuje kvalita a bohatství výsledných seznamů. Jistými nevýhodami může být to, že informace na stránkách stárnou, případně jsou zrušeny a je třeba tedy provádět pravidelné kontroly těchto seznamů. Dalším nedostatkem může být snížená motivace žáků hledat vlastní zdroje, když jim pedagog nabídne soupis ověřených a kvalitních stránek.

Služeb na práci se záložkami jsou desítky a v zásadě je obsahují také všechny webové prohlížeče. U těch ale většinou chybí možnost snadného sdílení, což je ale možné vhodnými doplňky často zajistit (u Firefoxu a Chrome). V následujícím se pokusíme zaměřit na vybrané webové služby, které je možné k tomuto účelu použít.

Delicious

Zřejmě jednou z nejznámějších záložkovacích služeb je Delicious, která v poslední době prochází řadou zajímavých změn. Mimo obyčejné práce se záložkami dovoluje tvorbu kolekcí. Jde o tematické celky, které jsou zpracovány jako portál – uživatel může na jedno místo umístit zajímavé odkazy na weby, citace z Wikipedie nebo videa. To vše se může dalším uživatelům zobrazit jako integrovaný rozcestník informací. Díky tomu se tato služba skvěle hodí pro pedagogy i žákovské týmové projekty.

Velký důraz je zde kladen na sociální interakci – cizí odkazy je možné komentovat, označovat hvězdičkou atp. Zatímco dříve služba fungovala v poněkud spartském režimu, dnes se ke každému odkazu zobrazí perexový popisek a obrázek (pokud jsou), stejně jako v případě sdílení odkazů na Facebooku.

Instapaper

Trochu jinak koncipovaný je Instapaper, který je určený pro vracení se ke čtení. Princip je v zásadě velice jednoduchý. Po registraci si do záložek prohlížeče přetáhnete tlačítko s nápisem „Read Later“. Kdykoli žák objeví stránku, která ho zaujme, a chce si ji přečíst později (nebo jen uložit), klikne na toto tlačítko a stránka se automaticky uloží do profilu na Instapaper. Záložky je možné třídit do různých kategorií a stránky vyexportovat do některého z mnoha formátů, například pro čtečku e-book.

Diigo

Dalším nástrojem, o kterém se zmíníme je Diigo, který je ideální nejen na základní organizaci informací, ale také na jejich zpracování. Uložit je možné celou stránku nebo jen její část, opatřit ji tagy, poznámkami a případně dát do určité složky. Díky tomu si nemusí uživatel pamatovat, co že ho na dané stránce zaujalo, ale hned to vidí. Stránky je možné také sdílet mezi dalšími uživateli.

Zootool

Dosti originálním způsobem pojatou službou na práci se záložkami je také Zootool, který nabízí možnost organizace informací nejrůznějšího charakteru. Od záložek stránek přes dokumenty, obrázky, videa až třeba po RSS feedy. Vše je možné přitom třídit do tematických balíčků, kterými je pak možné snadno procházet a sdílet je s ostatními uživateli. Z hlediska managementu informací je jistě důležitá právě podpora velké rozmanitosti dat, které je možné touto cestou snadno třídit. Takto vzniklé balíčky je možné sdílet s dalšími uživateli.

Google Bookmarks

Službu na práci se záložkami má také Google a nese název Bookmarks. Každá záložka může mít své jméno, URL adresu, štítky a poznámku. Záložky nejsou organizovány ve složkách, ale je možné je procházet pomocí štítků, což je praktické, protože jedna záložka se může hodit do více kategorií. Příjemné je také to, že práce probíhá v zabezpečeném (HTTPS) režimu. Záložky je možné sdílet jen pomocí jiné služby +1. Celkově jde ale spíše o službu, která je určená méně náročným uživatelům a pro náročnější informační management se nehodí.

Z českých služeb je možné zmínit projekty, jako je Jagg, Linkuj a řada dalších. Ty jsou sice vesměs jednoduše použitelné, ale svojí kvalitou a možnostmi výše uvedeným nástrojům konkurovat nemohou.

Závěrem

Záložkovací nástroje mohou najít ve škole řadu zajímavých a užitečných aplikací, a to například v projektové výuce. Žáci dostanou za úkol zpracovat třeba téma globalizace. Mohou se rozdělit a každý vytvoří na Delicious vlastní kolekci věnující se části problematiky, kterou má právě on na starosti – jeden bude vytvářet portál o ekologii, další o migraci, jiný o ekonomických problémech atp. Výsledkem pak může být kolekce kolekcí, která může relativně solidně daný problém popsat. Jistěže není možné, aby takto vypadaly všechny projekty, ale pro osvojení si práce s webovou aplikací, vyhledání a organizaci zdrojů je to ideální řešení.

Záložky představují velice jednoduchou a kvalitní část informačního managementu, se kterou by žáci měli být jistě seznámeni, a velká část z nich ji bude používat také v dalším vzdělávání či práci. Čas investovaný do těchto témat se velice rychle vrátí v kvalitnějších referátech, seminárních či jiných pracích.