Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Orální historie jako inovace k výuce moderních dějin: již hotové projekty
V tomto díle našeho miniseriálu se podíváme na již hotové projekty či databáze obsahující příběhy z dvacátého století, které je možné použít pro vlastní vědeckou práci pedagoga či žáků, stejně jako pro obohacení výuky samotné.
Orální historie umožňuje velice přirozeným způsobem vnášet do výuky dějepisu silně narativní prvky, které – především kvůli malému odstupu od současnosti – mohou žáky silně zasáhnout a aktivizovat je. Právě zajímání se o to, jak se v daném historickém kontextu zachoval soused, dědeček nebo pamětník obce je jednou z důležitých pedagogických rovin, které je možné při aplikování pravidel orální historie sledovat.
V předchozím díle jsme se věnovali určitým obecným východiskům orální historie a naznačili jsme, jakým způsobem lze tuto metodu historického výzkumu naučit (alespoň v prvním přiblížení) studenty. V dnešním díle se zaměříme na několik českých existujících projektů, které se problematice orální historie věnují profesionálně a dlouhodobě a jejichž obsah lze ve školním prostředí mnohostranně využívat. Předně jako vzor, podle kterého lze v práci žáků postupovat. Lze si vytipovat podobné rozhovory, které lze čekat, že budou provádět oni a dát jim je k dispozici jako určité vodítko či návod. Tím se na jednu stranu může poněkud unifikovat metoda a mnohotvárnost této metody, na druhou stranu je zřejmé, že jde o rychlou a snadnou cestu k lepším výsledkům. Čím více záznamů uslyší, tím lepší budou mít jak orientaci v době a způsobu jejího prožívání, tak také představu o tom, jak má výsledek orálně historického výzkumu vypadat.
Druhou velkou možností, jak tyto záznamy využívat je jejich samotná aplikace do edukačního procesu. Je zásadní rozdíl hovořit o pronásledování v padesátých letech čistě „akademicky“ a pustit autentická svědectví některých stíhaných osob, a to jak z hlediska historické věrohodnosti, tak také z hlediska didaktického i výchovného. V tomto ohledu lze říci, že projekty nabízejí pro učitele nepřeberné možnosti, kterých lze vděčně využívat.
V neposlední řadě lze pak svědectví používat k syntéze s vlastními výsledky. Ať již se o vědecké shrnutí snaží žáci sami nebo jde o psaní odborného článku pedagogem, jsou profesionální záznamy velice dobrým zdrojem poznámek, svědectví a historického materiálu vůbec, který lze pro doplnění, evaluaci či komparaci jednotlivých rozhovorů využít.
V následující části si proto ukážeme několik českých projektů, které – především s ohledem na lokální prostředí – mohou pedagogové pro práci s orální historií používat.
Diskuze (1)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Pavlína Hublová17. 4. 2014
Dovoluji si upozornit na článek Paměť národa jako rozšířená realita (https://clanky.rvp.cz/Z/16453/pamet-naroda-jako-rozsirena-realita.html/) ve Spomocníkovi, který se podrobněji věnuje aplikaci zmiňované v článku.
Seriál
Orální historie jako inovace k výuce moderních dějin
- 1.Orální historie jako inovace k výuce moderních dějin: úvod
- 2.Orální historie jako inovace k výuce moderních dějin: již hotové projekty
- 3.Orální historie jako inovace k výuce moderních dějin: praktická realizace
