OECD bije na poplach

Podle nejnovější výroční zprávy OECD „Education at a Glance" dochází k zaostávání rozvinutých zemí (USA i Evropa) oproti některým rozvojovým zemím v oblasti přípravy dětí na život v podmínkách 21. století. Zpráva zpracovává statistické údaje o školství 30 nejbohatších členských zemí světa a porovnává je s klíčovými nečlenskými zeměmi jako je Čína nebo Indie.

Jak se zdá, školství v Číně i Indii opouštějí absolventi lépe přizpůsobení životu v moderní společnosti než jak je tomu u jejich evropských či amerických vrstevníků. Toto zjištění by nejspíše mělo v řadách evropských a amerických učitelů vyvolat poplach. Je zjevně potřeba, aby se zamysleli, co je třeba dělat proto, aby jejich žáci uspěli na trhu globální ekonomiky. Podle zprávy musí bohaté země, v Evropě zvláště, čelit rostoucímu nezájmu dětí podílet se vlastní aktivitou na řešení svých vlastních problémů. Tento stav je do značné míry způsoben sociálními rozdíly, které školy nedokáží vyrovnávat.

Takové srovnávání, jaké provádí OECD, bude mít v příštích letech velký význam. Počet absolventů vysokých škol byl v Číně v minulém roce 4.4 milionů, a to je více než v celé Evropské unii. Představuje sice zatím jen malou část čínské populace, ale rychle roste.

Navzdory některým předpovědím se zatím nezdá, že by byl ve světě vysokoškoláků přebytek. Jejich průměrná mzda v zemích OECD se v minulém období nezměnila nebo spíše zvýšila. S rozvojem technologií jde logicky ruku v ruce též poptávka po vysoce kvalifikovaných odbornících. Zpráva zdůrazňuje, že bohaté země jsou pod tlakem nutícím je zajistit dostatečný počet potřebných odborníků a varuje, že Evropa s USA ztrácejí svou převahu, protože se jiné země vyvíjejí rychleji.

Mezi členy OECD dosahují nejlepších výsledků také země Východní Asie (např. Korea), které nejen že v mnoha parametrech překonávají Evropu i USA, ale navíc se jim daří snižovat počty studentů, kteří zůstávají pozadu (např. nedokončí školu).

Hodně zemí vykazuje velký rozdíl v přístupu bohatých a chudých ke vzdělání. Příjmy rodiny mají vliv na zájem dětí o studium. V rámci OECD jako celku existuje u žáků z nejchudších rodin v průměru 3,5krát větší pravděpodobnost, že dosáhnou velmi špatných výsledků, než u žáků ze sociálněekonomicky nejvýhodnějších poměrů (podle výzkumu PISA 2003).

Zjištění, že školy ve vyspělých průmyslových zemích rozdíly mezi dětmi spíše prohlubují, místo aby je napravovaly, je pokládáno za největší zklamání, jež zpráva přinesla. Nejhůře v této oblasti dopadlo Německo, Francie a Itálie, nejlépe Finsko, Kanada a hned 5 ze 6 asijských států ve výzkumu zastoupených.

Z pohledu potřeb budoucího trhu práce zpráva varuje především před nedostatkem motivace mladých lidí v mnoha zemích OECD, jež očividně kontrastuje se zájmem rodin o vzdělání svých dětí v některých zemích rozvojových (opět Čína a Indie).

Odkaz:

• Zpráva OECD Education at a Glance

zdroj: OECD sounds new education alarm, eSchoolNews.com, September 14, 2006