Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
V článku jsou popsány aktivity, které při výuce fyziky využívají běžný denní tisk a ve kterých noviny fungují jako doplněk učebnice či cvičebnice.
Tento text je součástí seriálu článků Noviny v hodinách fyziky.
V novinách se často vyskytují cizí slova, odborné termíny, zkratky, občas i nějaké odborné způsoby zápisu. Zvláště mladší žáky můžeme požádat, aby se pokusili vysvětlit daný pojem na základě kontextu, nebo aby posoudili, zda je použit správně.
Naučit se převádět jednotky času a správně pracovat s časovými údaji dá alespoň na začátku pořádně zabrat. Využití příkladů z praktického života může dát tomuto "lopotění" smysl. Ze začátku lze pracovat s televizním či rozhlasovým programem a počítat doby jednotlivých pořadů, sledovat čas, který je celkově věnován zpravodajství, poučení, zábavě, průměrnou délku večerního filmu apod.
Ve chvíli, kdy počítání s přesností na minuty je už pro žáky hračkou, lze přizvat na pomoc různé sportovní výsledky - od atletiky po automobilové formule - a trápit se s milisekundami. Některé výsledkové listiny udávají časy všech sportovců, takže můžeme počítat, o kolik se náš oblíbený borec opozdil za vítězem apod. U formulí bývá uveden čas vítěze a u ostatních závodníků pouze jejich "zaostání", takže jejich celkový čas se lze dozvědět pouze dopočítáním. A proč? Třeba proto, že chceme zjistit, zda náš oblíbenec, který sice nevyhrává, se alespoň v průběhu jednotlivých závodů zlepšuje.
Sportovní stránky přímo vybízejí k formulaci různých jednoduchých úloh o pohybu. I když jejich zdánlivou jednoduchost může dost zkomplikovat netradiční a dlouhé zadání. Místo obecného popisu následuje konkrétní ukázka otázek. Jako první využívám článek o vítězství rychlobruslařky Martiny Sáblíkové na MS v Salt Lake City. Internetový portál www.sport.cz přinesl text, který si můžete přečíst na této adrese www.sport.cz/clanek/110975-sablikova-ma-svetovy-rekord-a-dalsi-zlato-z-ms.html
K práci s jednotkami obsahu lze využít např. stránky s plošnou inzercí. Některé noviny uvádějí cenu za 1 cm2 reklamy, takže je možné pomocí pravítka určit, kolik který podnik zaplatil za reklamu.
V některých novinách je zase uvedena cena za inzerát, který zabírá ½, ¼... plochy stránky. Takže se nabízí otázka, co je levnější - podat si jeden větší inzerát, nebo dva menší? A od této otázky se dopracovat k představě "podílu veličiny a plošného obsahu" - v našem případě je tou veličinou cena inzerátu vztažená k jednotce plošného obsahu. Pěkné úlohy lze formulovat při využití inzertní rubriky "prodej bytů" - některé ceny jsou uvedeny za celý byt, jiné za 1 m2, takže je opět nutné řešit problém porovnání cen.
S teplotou se setkáme v předpovědi počasí. Žáci mohou spočítat průměrnou teplotu na území ČR nebo Evropy. Mohou také hledat maxima, minima nebo mediánu1. Důležitější je ale otázka, co nám takto spočtená čísla říkají. Mají nějaký smysl?
Dále žáci mohou sledovat předpověď počasí po nějakou delší dobu, vytvářet grafy teploty, posoudit, zda se předpověď shoduje se skutečností a diskutovat o zdrojích rozdílů apod.
Někdy lze noviny použít místo učebnice. O zatmění Slunce nebo Měsíce obvykle píší téměř všechny noviny a některé občas doplní tuto zprávu i o vysvětlení, jak k zatmění dochází. Pokud žáci danou látku neprobírali, je možné je požádat, aby se pokusili jev objasnit na základě článku (místo učebnice). Pokud už byla látka probrána, lze vysvětlení novinářů "zkontrolovat" či vylepšit náčrtkem, vhodnějšími formulacemi apod. Při této činnosti tak žáci získávají kritický přístup k informacím, což je jeden z hlavních výstupů Mediální výchovy.
V září 2005 přeplavali kanál La Manche tři Češi. Na zpravodajském portálu www.idnes.cz (viz sport.idnes.cz/sporty.asp?r=sporty&c=A050802_185221_sporty_rav) byl 3. 8. 2005 uveřejněn článek s radami pro jeho budoucí pokořitele. Píše se zde o zrádných proudech, které mohou plavbu urychlit, ale také prodloužit o desítky hodin, což znamená, že to plavec velmi pravděpodobně nezvládne. Při vysvětlování, proč je tomu tak, lze zmínit jak vztažnou soustavu, tak skládání rychlostí. Opět mohou vysvětlení na základě předchozích znalostí hledat žáci sami.
Američtí vojáci dostanou batoh, který vyrábí elektřinu - informuje článek ze dne 9. 9. 2005 na portálu www.idnes.cz (viz zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A050909_110443_vedatech_ak). V článku ale nenajdeme ani zmínku o tom, jak batoh funguje - základem je prý houpavá chůze. Takže vzhůru do vymýšlení, diskutování (např. i o otázce, proč je tak důležité, že batoh musí být těžký), experimentování. Na základě článku lze žáky vybídnout k vytvoření náčrtku, případně i fungujícího modelu. Zkuste jim položit otázku, odkud se ta energie bere. Nevyrobili náhodou Američané perpetuum mobile? Můžete s žáky diskutovat o zákonu zachování energie a přeměny jednotlivých forem energie v tomto konkrétním případě.
I když se nám podaří najít obrázek konstrukce batohu v jiném časopise (v našem případě v internetovém archívu časopisu ABC www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=7776), tak vysvětlení jeho principu také není jednoduché.
1 Pro nalezení mediánu daného souboru čísel je stačí seřadit podle velikosti a vzít hodnotu, která se nalézá uprostřed seznamu. Pokud má soubor sudý počet prvků, obvykle se za medián označuje aritmetický průměr obou středních čísel.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.