Weby NPINPIMojeEduEduRevueRevize RVPProhlédnout RVPZapojme všechnyVedeme školu
npi
npi
  • Celá nabídka
  • Přihlásit se
  • Domovská stránka
  • Prohlédnout celou nabídku

  • Přihlásit se

MojeEdu

  • Domovská stránka
  • Celá nabídka
  • Pomoc k RVP PV
  • Pomoc k RVP ZV
  • Pomoc k RVP ZŠS
  • Nabídka IPS Kurikulum
  • Metodické kabinety
  • Jak na plynulý přechod z MŠ do ZŠ?
  • Spomocník
  • Záznamy webinářů
  • Proč MojeEdu?
  • Co je MojeEdu?
  • Jak používat MojeEdu?
  • Export produktů (JSON)
  • Export produktů (CSV)

Weby NPI

  • NPI
  • Revize RVP
  • Prohlédnout RVP
  • Digitalizace ve vzdělávání
  • Zapojme všechny
  • Vedeme školu

Kontakt

Konzultační centrummojeedu@npi.czSenovážné náměstí 25,
110 00 Praha 1

Sociální sítě


EU logo

  • Prohlášení o přístupnosti
  • Newsletter

NPI ČR © 2026

Odborný článek

Nová role školních knihoven v 21.st.

Rubrika
Odborný článek
Typ článku
Informativní
Stupeň vzdělávání
Základní vzdělávání
Týká se jazyka
Čeština

16. 6. 2005

Autor
BB

Bořivoj Brdička

Další tvorba autora
Kód

portal-12195

16. 6. 2005

Autor
BB

Bořivoj Brdička

Další tvorba autora
Kód

portal-12195

Článek popisující změny ve fungování školních knihoven v souvislosti se zaváděním technologií do škol na základě zkušeností Mika Eisenberga – děkana Fakulty informačních studií na Washingtonské univerzitě.

S příchodem nového století se úloha školních knihoven příliš nemění. Jejich hlavním úkolem je zajištění podmínek k tomu, aby studenti i učitelé efektivně pracovali s informacemi a myšlenkami. Nejvážnějším problémem přitom zůstává způsob integrace činnosti knihovny do realizace všech výukových cílů školy. Vhodnou náplní práce knihovny zůstává i nadále pomoc studentům při osvojování informační gramotnosti, zvyšování zájmu o čtení a organizování přístupu k informacím.

To, co je v 21.st. nové, je všudypřítomná dostupnost informací pro všechny děti. Dříve bylo hlavním problémem potřebné informace nalézt. Nově je to však spíše schopnost systematického přístupu k jejich hledání, shromažďování a zpracování jdoucí ruku v ruce se smysluplnou syntézou vedoucí k vyšším formám myšlení. Nová je přesycenost informacemi a médii všeho druhu, která na výukový proces působí rušivě. Nové jsou i jinak pojaté vzdělávací plány škol a nedostatek peněz (pozn.: mluví se o USA), který způsobuje, že vedení škol musí hledat maximálně efektivní postupy. Důraz na poznávání v prostředí přesyceném informacemi nás naléhavě vede k zavedení nového pojetí práce školních knihoven.

V americkém státě Washington existuje příkladná spolupráce mezi školským úřadem a Asociací školních knihoven. Ta umožnila proškolit 900 školních knihovníků v oblasti informační gramotnosti a strategického plánování. Mike Eisenberg – děkan fakulty informačních studií na Washingtonské univerzitě – říká, že „ve školách potřebujeme mít oddělení informací disponující profesionálními pracovníky, zpracovávající nezdolatelné množství informací v rozličném systémovém prostředí, schopné poskytovat požadované informace přímo zájemci, konzultující vhodné využití informačních technologií, hledání informací, zpracování, manipulaci a jejich hodnocení. Proto zakládáme knihovny, které jsou pečlivě organizovaným systémem kombinace informačních služeb, informačních zdrojů a vhodného zařízení. Mnoho z nich je přístupno kdykoli a odkudkoli."

Eisenberg žádá školní knihovníky aby na svou profesi nahlíželi ze tří základních úhlů – jako učitel, propagátor čtení a manažer informací. Na základě toho definuje tyto hlavní úkoly:

  • učit schopnost pracovat s informacemi na základě zpracování aktuálního obsahu učiva
  • podporovat zájem o čtení vedením a propagací
  • poskytovat informační servis a spravovat informační systémy, zdroje a zařízení

O tom, co je nové, Eisenberg říká: "Nejpodstatnější je přímé propojení všech aktivit školní knihovny s výukou." Klíčové je přitom ono 'přímé propojení'. Vše musí být zkrátka svázáno s činností studentů. „Novou úlohou školních knihoven je také řízení a správa informačních systémů školy. Pokud tuto úlohu nesplní knihovníci, ujme se jí někdo jiný."

Ve washingtonském obvodě Bellingham školní knihovníci Eisenbergovu výzvu akceptují. Jsou klíčovými hráči v procesu implementace počítačových technologií a v jejich využití pro intelektuální práci studentů. Za hlavní hodnotu technologií je považována schopnost komunikační a pomoc při analýze a řešení problémů. Rozhodování o nákupu software a hardware i jejich alokace jsou podřízeny výukovým potřebám. Nově je sledována přímá spojitost mezi výukovými výsledky a úspěšnou činností školní knihovny.

Školní knihovníci sedí ve všech významných školských komisích obvodu Bellingham a mají tak možnost se ujistit, že informační výchova má své místo ve všech oficiálních dokumentech – především v osnovách a standardech. Týmy učitelů spolu s knihovníky připravují webové výukové materiály – např. průvodce pomáhající studentům zpracovat určité informační zdroje. Pracují spolu se studenty na projektech jako jsou virtuální muzea (např. Salmon Museum

zdroj: Nancy Messmer (ředitelka školních knihoven obvodu Bellingham) - What's new--and essential--for school libraries in the 21st century, eSchool News;

Klíčová slova

  • informační výchova
  • knihovna
  • počítačová gramotnost
  • škola
cc

Licence

Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.

) apod.

Jelikož internet není vždy tím nejideálnějším prostředím pro vzdělávání, nakupuje obvod Bellingham též specializované výukové aplikace (např. databáze ProQuest, World Book Online, ABC-CLIO World Geography nebo SIRS Online) a distribuuje je prostřednictvím sítě na každý školní počítač. Některé programy (např. SchoolKit nebo Investigations) dovolují studentům absolvovat na řešení problémů orientované aktivity, které v případě potřeby mohou být modifikovány učitelem. Některé školy investují do komplexního programu na podporu samostatného čtení
Accelerated Reader
, který po úspěšném ověření znalosti fakt z ke čtení doporučených knih odměňuje děti hodnotnými cenami.

Výukové materiály jsou pečlivě vybírány v souladu se školskou politikou tak, aby napomáhaly splnění stanovených vzdělávacích cílů. Jestliže žádáme, aby děti i dospělí byli intelektuálně na výši, nesmíme se soustředit jen na technologie samotné, ale musíme zajistit, aby školy měly k dispozici aktuální informační zdroje a pomůcky.

Stručně řečeno, školy jsou všeobecně zodpovědné za nezbytné zdokonalování schopností studentů. Jestliže hledáme způsoby, jak toho co nejúčinněji dosáhnout, nesmíme zapomínat na zcela nezastupitelnou úlohu školních knihoven v procesu efektivního zpracování informací a myšlenek.