Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Neomezená svoboda projevu?
3,3 (4 hodnocení)
V průběhu lekce si studenti utvářejí své názory na nutnost, potřebnost nebo nadbytečnost cenzury svobody projevu v demokratickém státě. Uvědomují si konflikt mezi svobodou projevu a jinými právy, tedy i nutnost cenzury.
Práce probíhá ve skupinách, jejím výstupem je pochopení hodnoty svobody projevu, jejích hranic a nutnosti jejího omezení.
Cíl výuky
Student popíše existující rozpor mezi právy. Určí, která práva mají v českém právním řádu nejvyšší ochranu, a tedy přednost. Vysvětlí nutnost cenzurovat určité projevy.
1. Aktivita
Hodina hned v úvodu začíná praktickou aktivitou. Učitel převypráví příběh Gurpreet Kaur Bhattiové, britské spisovatelky, který pojednává o rozporu mezi svobodou projevu a hanobením náboženství. (viz příloha Případ G.K.Bhattiové)
Studenti jsou rozděleni do 4 skupin. Každá skupina zastupuje určitou postavu v případě. Každá skupina má zodpovědět 2 dotazy týkající se jejich postavy (viz příloha Kartičky s rolemi). Některé postavy mají i rozšiřující informace o případu.
Po 5 minutové přípravě každá skupinka prezentuje svoji postavu a odpovědi na dané dotazy. Ostatní skupiny mohou klást otázky a reagovat na názory dané skupiny.
V této aktivitě se studenti rozhodují na základě vlastních pocitů, znalostí, nebo zkušeností a má na úvod nastolit danou problematiku. Učitel tak zjistí, kolik toho studenti vědí a jaké názory zastávají (např. jestli podporují úplnou svobodu projevu nebo schvalují existenci limitů…)
Učitel do této aktivity nemusí nijak moc zasahovat. V případě, že jsou studenti ukáznění, stačí jen dobře „dirigovat“ debatu. Pokud k debatě není vůle ze strany studentů, tak aktivita zabezpečí, aby odpověděli aspoň na základní otázky ohledně případu, k čemuž je pochopitelně může učitel pobízet.
2. Aktivita
Hodina plynule navazuje na úvodní diskusi, studenti můžou volně projevit svůj názor ohledně nutnosti cenzurovat svobodu projevu, který už je částečně ovlivněn předchozím případem. Učitel jenom pokládá otázky a nechává studenty vést dialogy, které dle potřeby usměrňuje. Tato aktivita může být včleněna do předchozí v případě, že studenti už tam chtějí na tato témata diskutovat.
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Otázky (není nezbytně nutné použít všechny):
Je cenzura v demokratické společnosti nutná? Proč ano/ne?
Do jaké míry si myslíte, že je nutná cenzura? (Uveďte konkrétní příklady)
Měl by cenzurovat stát? Nebo (také) někdo jiný?
Proč se tedy v Listině základních práv a svobod píše: „Cenzura je nepřípustná.“? (Článek 17 odstavec 3)
Je cenzura vždy řešením v případě střetu svobody projevu s jinými svobodami (právy)?
Jak zjistíme, která z daných svobod má mít přednost (která má být chráněna)?
Debatu učitel shrne základními informacemi, které správně zazněly v diskusi. Popřípadě doplní na základě článku 17 Listiny základních práv a svobod, který zní:
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanové zákon.
Ve shrnutí lekce by měly zaznít tyto informace:
V ČR neexistuje neomezená svoboda projevu. Projev je cenzurován, i když se v Listině základních práv a svobod píše, že je cenzura zakázaná. Tato věta však vyjadřuje zákaz vůči státu, který by mohl z cenzury sklouznout do totality. I stát však v určitých případech přistupuje k cenzuře. Zejména tehdy, chrání-li tím vyšší zájem, větší hodnotu. Touto hodnotou může být například lidský život, lidská důstojnost… Proto jsou zakázány např. rasistické projevy. Můžou totiž poškozovat důstojnost člověka a dokonce nabádat k útokům proti jiným lidem, tedy k trestním činům.
V případě kolize dvou svobod není cenzura vždy jediným řešením, ale používá se často, pokud se svoboda projevu dostává do střetu s právem, které má vyšší ochranu. To, které právo je víc chráněno, zjistíme většinou ze zákonů a ústavy daného státu. Není to tam však často výslovně řečeno, je třeba to dovodit interpretací (např. poměřit, k jakým hodnotám se stát hlásí a jak je chrání). Např. v systému ČR je nejvyšší hodnotou lidský život. Takže pokud vám někdo vstoupí na pozemek, nebo vám něco krade z dvorku, nemáte právo ho zastřelit, protože ochrana lidského života má přednost před ochranou majetku. Ale pokud se toto stane v USA, můžete lupiče klidně i zastřelit, protože majetek se v USA může bránit všemi dostupnými, byť přiměřenými prostředky.
Samozřejmě kromě cenzury státu existují i jiné druhy cenzury - např. autocenzura (tj. autor sám něco škrtne dřív, než to publikuje), cenzura soukromého zaměstnavatele vůči práci zaměstnance (cenzura v novinách, cenzura v televizi…) atd.
Tyto cenzury jsou povolené a z morálního hlediska někdy i potřebné. Tady je potřebné pak rozlišovat, která cenzura je zákonem vyžadována a která je jen morálně vyžadována. Např. pokud se objeví v novinách fašistický článek, tak tato cenzura je vyžadována zákonem a nesmí se objevit v novinách. Naopak drsný článek ohledně intimní noci slavné herečky by možná nemusel být otisknut z morálních důvodů, ale z právního hlediska nebude cenzura právem nutně vyžadována.
V případě, že se učitel domnívá, že ve třídě by tato diskuze nefungovala, může rozšířit zadání třetí aktivity a přejít přímo na ni, protože je víc názorná.
3. Aktivita
Aby si studenti mohli ověřit, jestli je cenzura opravdu nutná, použije učitel aktivitu, která mu dovolí ověřit, jestli studenti pochopili, že často je nutné řešit rozpory mezi jednotlivými právy.
Studenti jsou rozděleni do menších skupin. Skupiny dostanou jako zadaní několik výroků, u kterých mají posoudit:
Koliduje svoboda projevu v těchto výrocích s jiným právem? S jakým?
Které z těchto práv by mělo být chráněno?
Je tento projev trestný?
Je tento projev nemorální?
Výroky (viz přiloha Výroky)
A) Státní maturity jsou hnus!
(Tento výrok nekoliduje s žádnou svobodou. Je to jen vyjádření názoru, které v žádném případě není trestné a ani nemorální)
B) Židé do plynu!
(Tento výrok je rasistický. Odporuje právu na život. Jednoznačně je život víc chráněným zájmem a tento projev je trestný a samozřejmě taky nemorální)
C) Prezident je hlupák.
(Urážka hlavy státu byla trestná za první republiky, kdy se trestala vězením od osmi dnů do šesti měsíců. Dnes bychom to mohli považovat maximálně za urážku na cti. Je to tedy v rozporu s osobní ctí, ale trestné to není. Maximálně by tam mohlo dojít k nějaké finanční kompenzaci, kdyby prezident občana žaloval a soud mu dal za pravdu, ale možnost se tímto způsobem bránit se netýká jen prezidenta, ale jakékoliv osoby. Nemorální to zřejmě bude víc než u jiných osob, protože prezident je reprezentant státu a měl by být větší autoritou. Případně lze také argumentovat tak, že výrok „Prezident je hlupák“ není příliš silné tvrzení a prezidentovu osobnost to příliš nepoškodí, není tedy co žalovat. V extrémním případě lze také tvrdit, že je to do jisté míry i pravda, zvlášť je-li tento výrok vztažený k jednomu konkrétnímu rozhodnutí/vyjádření prezidenta.)
D) obrázek hákového kříže
(Jednoznačně zakázané. Nacismus a fašismus je zakázané šířit. Tyto ideologie odporují právu na život, lidské důstojnosti a dalším základním právům, které mají samozřejmě přednost před svobodou projevu. Je to trestné a určitě i nemorální.)
Jeden výrok může dostat také více skupin. Dojdou-li k odlišným závěrům, automaticky to rozproudí diskuzi.
Jednotlivé skupiny poté budou prezentovat své názory. Učitel do tabulky na tabuli zapisuje jejich odpovědi, aby byly vždy jasné u každé skupiny odpovědi na dvě otázky: Je toto jednání trestné? Je toto jednání nemorální? Během vyhodnocování samozřejmě skupina musí zdůvodnit, proč si to myslí. Po každém výroku nakonec i učitel zhodnotí odpovědi na všechny otázky.
Hodinu učitel ukončí shrnutím, které se týká nejen daných výroků, ale celkově celého tématu. Je potřeba říct, že cenzura je nezbytná, hlavně v případech, kdy odporuje vyššímu a chráněnějšímu zájmu, ale nesmí se stát cenzurou totalitní. Má tedy také své limity, stejně jako svoboda projevu, která je však zaručeným právem každého člověka a může ji využívat, pokud tím neporušuje zákon nebo nezasahuje do práv jiných lidí.
Reflexe
Při první aktivitě hodnotíme odpovědi skupin, pomáhají nám mapovat, jak se studenti k problematice cenzury svobody projevu staví.
Při diskusi učitel hodnotí odpovědi, které formulují studenti, a poté je (je-li to potřeba) uvede na pravou míru.
Při poslední aktivitě se zřejmě některé skupiny neshodnou na stejném řešení a budou muset své řešení obhajovat. Celkové zhodnocení provede učitel.
Tato lekce je převzata z metodického portálu projektu Výchova k občanství realizovaného Centrem občanského vzdělávání. Další lekce naleznete na adrese www.vychovakobcanstvi.cz.
