Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Navázání spolupráce mezi školou a rodinou žáka-cizince
2,8 (4 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Autorka popisuje, jak lze prostřednictvím adaptačního víkendu nastavit efektivní spolupráci mezi rodinou žáka-cizince a školou a přispět k bezproblémové integraci do třídního kolektivu. Článek je doplněn o praktickou ukázku aktivit a odkazem na videohospitaci.
Navázání dobré spolupráce mezi školou, rodiči a žákem je jednou z hlavních podmínek začlenění do třídy a efektivního učení. O žácích a rodičích-cizincích to platí o to více, že kromě neznalosti jazyka často bojují s nedostatkem informací a chybějícími sociálními kontakty. Jana Muziková ze Základní školy Strossmayerovo náměstí popisuje, jak k efektivní komunikaci s rodinou žáka-cizince může dopomoci adaptační víkend.
O tom, že k nám do prvního ročníku bilingvního programu nastoupí dívka jménem Beatriz, která pochází z brazilského Ria de Janeira, jsem se dozvěděla v přípravném týdnu, tři dny před zahájením školního roku. Velmi jsem se na své prvňáčky těšila a tuto informaci jsem uvítala se stejným nadšením. Bilingvní program v tu dobu probíhal na naší škole již třetím rokem. Žáci mají od 1. ročníku zhruba třetinu vyučování v anglickém jazyce s rodilým mluvčím.
Bibi, tak Beatriz říkáme, byla v tu dobu v České republice s rodiči a dvěma mladšími bratry teprve týden, a na poslední chvíli byla zapsána k nám do školy, protože se jejím rodičům-cizincům zalíbila možnost dvojjazyčného vzdělávání. Bibi Evropu nikdy před tím nenavštívila a s češtinou se dříve nikdy nesetkala, stejně tak jako zbytek rodiny. Její otec Kristofer se pohybuje v oblasti výtvarného umění a již dříve ve světě spolupracoval na několika projektech s evropskými umělci. Později dostal nabídku zaměstnání v Praze, a proto se s rodinou přestěhovali. Kristofer hovoří plynně anglicky, jeho žena Giselli se stará o rodinu a anglicky hovoří jen zčásti, stejně jako v tu dobu Beatriz. Celá rodina spolu doma hovoří portugalsky.
Děti v mé třídě se před nástupem do školy převážně neznaly, protože navštěvovaly různá předškolní zařízení. To bylo i pro Bibi určitou výhodou, protože jsme se první dny všichni teprve společně poznávali, věnovali se utváření dobrého klimatu třídy a nastavovali si pravidla.
Protože si myslím, že základem dobré spolupráce učitele, žáků a rodičů je důvěra, vstřícná komunikace a ochota naslouchat, uspořádala jsem druhý zářijový víkend adaptační pobyt na Benecku v Krkonoších, abychom se co nejlépe poznali i s rodiči. Původně byl pobyt plánován pro prvňáčka a jednoho z rodičů, avšak s velkým nadšením se víkendového programu zúčastnily celé rodiny včetně mladších sourozenců. Zabrali jsme celý hotel a celý víkend se věnovali výletům, sportu a team buildingovým hrám podporujícím seznámení a spolupráci. Bibi a celá její rodina byla zbytkem kolektivu velmi dobře a vstřícně přijata. Především díky možnosti komunikace v angličtině nebyl žádný zádrhel v plném zapojení se brazilské rodiny do programu. Ostatní rodiče dívku Bibi vnímali jako obohacení kolektivu a výbornou možnost ukázky soužití s jiným etnikem. Důkazem vstřícnosti ostatních rodin bylo i to, že rodina Bibi, protože zde byla v tu dobu pouze několik týdnů, neměla ještě osobní auto a měla problém se do Krkonoš se třemi malými dětmi dostat. Po mé e-mailové výzvě, zda by jim někdo mohl pomoci, se okamžitě ostatní rodiče spojili a dohodli, zapůjčili autosedačky a rodinu do Krkonoš dopravili.
Domnívám se, že po tomto víkendu byla spolupráce s brazilskou rodinou výborně nastartována a komunikace vstřícně nastavena. Rodina do té doby nepřišla do styku s jiným školským zařízením než s naší školou a mě velmi záleželo na tom, aby jejich první zkušenost byla dobrá.
Pokud chcete sledovat, jak ve třídě pracujeme ve třetím ročníku, pojďte s námi do třídy: https://audiovideo.rvp.cz/video/4188/VIRTUALNI-HOSPITACE-VZDELAVANI-ZAKYNE-S-OMJ.html.
Tipy na stmelující aktivity pro rodiče a děti, které nevyžadují znalost českého jazyka:
(hra pro rodiče a děti)
Potřebujeme: hrací kostky, velké papírové karty, na kterých jsou znázorněné očíslované sportovní aktivity ke hře
Sportovní hra na louce má za cíl uvolnění atmosféry. Z rodičů i dětí se utvoří několik týmů – důležité je, aby v týmu neměli rodiče své děti, ale děti cizí, aby se všichni seznámili, a hlavně děti ztratily ostych vůči jiným rodičům (rozdělení do týmů je dobré řešit losem). Týmy soutěží proti sobě. Jedno dítě nebo dospělý z týmu hází kostkou, přičemž každé číslo má přidělenou svou sportovní aktivitu. Tyto aktivity společně s čísly jsou znázorněné kresbou na velkých kartách a umístěné na viditelném místě pro všechny. Poté, co je hozeno číslo, tým musí splnit sportovní aktivitu – např. 1. Chobotnice – Rodič bere dítě na záda a musí doběhnout na konec louky. 2. Letadlo – čtyři rodiče berou dítě, každý za jednu končetinu a musí doběhnout na konec louky a zpět 3. Koník – rodič vezme dítě na koně (na ramena) a musí dojít na druhou stranu louky. Hra je omezena časem a cílem je stihnout co nejvíce aktivit. Za každou splněnou aktivitu družstvo získává bod. Vyhrává družstvo s nejvyšším počtem bodů.
(hra pro rodiče a děti)
Cílem této hry, kterou jsem nazvala Živé pexeso, je, aby si děti i rodiče zapamatovali, kdo ke komu patří. Rodič si se svým dítětem domluví mimický posunek + nějaký doprovodný zvuk. Všechny děti a rodiče stojí v kroužku čelem k sobě, uprostřed kruhu stojí dva hádači. Hádači postupně ukazují vždy na jednoho rodiče a jedno dítě a tipují, kdo ke komu patří. Když hádač ukáže na dítě a rodiče, mají tito dva vybraní za úkol udělat svůj domluvený posunek.
(hra pro děti)
Potřebujeme: míčky
Cílem hry je zapamatovat si co nejvíce jmen spolužáků. Všichni stojí v kroužku čelem k sobě, děti si postupně hází míč. Kdo míč hází, řekne svoje jméno a k němu si domyslí přídavné jméno, které začíná na stejné písmenko jako jeho křestní jméno (např. hodná Hanička). Hra končí ve chvíli, kdy si pamatujeme jména. Hra se dá potom obměnit tak, že si děti pamatují, komu hází (hází vždy stejnému člověku) a my přidáme další míčky. Hra dostává další rozměr, kdy je potřeba nejen si pamatovat jméno a přívlastek spolužáka, ale také dávat pozor, kdy mám jaký míček chytat.
V tuto chvíli jsem využila anglický jazyk, kdy si Bibi zvolila přídavné jméno v angličtině – beautiful Bibi. Když házela míč ostatním dětem, spokojili jsme se, že si pamatovala jejich křestní jméno.
(hra pro děti, učitele i rodiče)
Potřebujeme: Plastové trubky (drenážní hadice – husí krky), které máme rozřezané po délce na poloviny, golfový míček
Cílem hry je spolupráce všech dětí a rodičů a podpora kolektivu. Každé z dětí i každý z rodičů dostal jeden husí krk. Cílem hry bylo kolem chaty vytvořit dráhu pro golfový míček tak, aby míček nikde nespadl. Podle délky trasy je třeba, aby ten, u kterého míček už projel, běžel dopředu a dál stavěl dráhu.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.