Nástroje na podporu sociálně vědního výzkumu

Velkou výhodou společenských věd (na rozdíl od těch přírodovědných) je, že není třeba žádného speciálního a drahého laboratorního vybavení a velká část práce může být realizována tak říkajíc na koleni. Jistě by se našli obory, které se z tohoto schématu vymykají, jako je psychologie, ale například sociologické, religionistické či pedagogické výzkumy je možné na školách dělat velice snadno.

Další příjemnou vlastností společenských věd je, že jsou do velké míry nízkoprahové, co se znalostí týče. Je třeba ovládat základy statistiky, což je ale věc, se kterou mohou pomoci kolegové matematici, a pak již jen prostudovat relevantní literaturu k oblasti, kterou chceme zkoumat. V tomto ohledu je možné do vědecké práce zapojit také studenty, kteří se naučí statistiku (v matematice), počítačové zpracování dat (v informatice), vyhledávat informace a analyzovat je (v informační výchově) a samozřejmě se dozví něco ze studovaného oboru (např. ze společenskovědního základu). Jde tedy o zajímavý způsob, jak vytvářet mezioborové vazby, a to často s projekty, které mohou produkovat relevantní a zajímavá data.

Je třeba si uvědomit, že průzkum, který mohou dělat studenti například v komunitách či mezi svými vrstevníky, vykazuje často daleko autentičtější data nežli podobná „profesionálně“ dělaná analýza člověka stojícího mimo ni. V tomto ohledu se tedy sociálně vědní výzkum ukazuje jako zajímavá výuková metoda, při které se mohou žáci mnohému naučit, může je bavit a je z ní nemalá šance publikovat zajímavé výsledky.

Velký význam může mít především spolupráce mezi školami. Pokud se podaří pracovat s větším množstvím lidí, jsou sesbíraná data validnější a umožňují lepší interpretaci. I sama statistika nabízí vyšší míru spolehlivosti, pokud je k dispozici větší objem dat. Nabízí se tak možnost vzniku hlubších a intenzivnějších kontaktů s dalšími školami (a případně také s univerzitami), což vzdělávací instituci jako takové může jen prospět.

V následujícím článku se pokusíme ukázat některé nástroje, které je možné při podobných vědeckých aktivitách využít. Řeč tak bude o nástrojích na tvorbu dotazníků, anket nebo o aplikacích určených pro statistické zpracování dat a jejich vizualizaci.
 

Ankety

První kategorií nástrojů, o které se zmíníme, jsou aplikace na tvorbu anket. Na rozdíl od dotazníku nemusí respondent nic vyplňovat, jen zaklikne odpověď, která se mu zdá nejlepší, nebo se kterou souhlasí. Výhodou této metody je, že lze rychle oslovit velké množství lidí, kterým odpovědi nezaberou příliš mnoho času. Je zde tedy větší chuť na otázky odpovídat. Naopak nedostatkem je nemožnost s respondentem jeho odpovědi podrobně probrat, zvážit, co jimi myslel. Často se stane, že odpovědi na anketní otázky vytvoří jakousi názorovou manipulaci díky příliš hrubému rozlišení. (Např. Máte rádi svíčkovou? A) Ano B) Ne. Z odpovědi nevíme, zda respondent svíčkovou kdy jedl, zda netrpí alergií na brusinky nebo zda nemá překousnutý jazyk a všechno jídlo mu nechutná stejně.) Problémem může být malá motivace na otázky odpovídat pravdivě či také v neporozumění obsahu.

Google Moderator

Google Moderator (http://www.google.com/moderator/) je projekt určený především pro firemní využití, ale lze jej užít také pro jednoduché získání zpětné vazby. Může sloužit pro rychlý průzkum nálady nebo preferovaných řešení určitého problému. Autor ankety vytvoří sadu otázek a respondenti se k nim mohou vyjadřovat buď kladně, nebo záporně. Mimo to mohou k otázkám psát také komentáře. Jistou nevýhodou může být, že vše běží pod Google Apps, takže pro práci se systémem musí mít všichni účastníci průzkumu účet Google. Anketa není anonymní, co se týče komentářů.

BlueBoard Anketa

U nás velice oblíbenou službou na tvorbu anket je Blueboard (http://blueboard.cz/sluzby-anketa), která umožňuje vytvořenou anketu vložit na webové stránky. K dispozici je velké množství druhů písma, stylů a vzhledů. Respondenti si mohou volit z nabídky až padesáti odpovědí. Výhodou služby je jednoduchost a rychlost použití. 
 

Dotazníky

Poněkud sofistikovanější metodou nežli prosté ankety jsou dotazníky. Jednotlivé nástroje umožňují pracovat s celými sadami otázek různého druhu, které je pak možné dále zpracovávat. Zadavatel tak může poměrně jednoduše analyzovat korelace mezi odpověďmi respondentů a má také přímo k dispozici výsledky, se kterými je možné dále pracovat. Na tomto místě je možné říci, že většinu těchto nástrojů je možné snadno redukovat na anketu.

Oursurvey

Velice zdařilou online aplikací na tvorbu dotazníků je Oursurvey (http://oursurvey.biz/cs/home), která podporuje tvorbu několika druhů otázek (se vstupem textovým, číselným nebo výběrem z možností). Je možné jednoduše nastavit, jaké otázky v dotazníku jsou povinné a jaké nikoli. Výslednou statistiku je pak možné exportovat do tabulkového procesoru nebo si je prohlížet online. K dispozici jsou také nástroje pro základní statistické zpracování dat, podporováno je větvení otázek (na základě odpovědí), možnost omezit přístup k dotazníku časem či počtem získaných odpovědí, online tvorba grafů atp. Jde tedy o velice zajímavý a robustní nástroj, který je možné bez obav použít i pro složitější a náročnější dotazníky. Vše je navíc zdarma.

Vyplnto.cz

Dalším českým projektem je služba Vyplnto.cz (http://www.vyplnto.cz/), která v bezplatné verzi umožňuje zobrazit dotazník maximálně na třicet dní a pro 500 respondentů, což by ale mělo pro většinu školních potřeb dostačovat. Určitou nevýhodou je, že po registraci je třeba se nejméně šedesát minut věnovat vyplňování cizích dotazníků. Na druhou stranu právě tento systém vám může přinést respondenty pro vaše dotazníky. Je možné nastavit, zda je dotazník veřejný či nikoli. Aplikace umožňuje vytvářet jednoduché grafy, vzniklé na základě sběru dat.

Google Formulář

Google Formulář (www.google.com/google-d-s/forms/) je součástí balíčku Google Docs a jeho zadavatel musí mít Google účet. Je možné zvolit z řady druhů odpovědí, snadno s nimi manipulovat nebo změnit vzhled celého dotazníku. Na výběr jsou desítky barevných schémat. Zřejmě největší nevýhodou je absence možnosti kontroly, zda někdo dotazník nevyplnil vícekrát. Nasbíraná data jsou ukládána přímo do online tabulkového procesoru, takže je možné v něm zpracovávat odpovědi, vytvářet grafy a hledat korelace. Mimo to je k dispozici jednoduchá funkce pro vygenerování globálních statistik z odpovědníků. 
 

Zpracování výsledků

Velice důležitou fází sociálně vědního výzkumu není jen sběr dat, ale také jejich zpracování. V následujícím přehledu se pokusíme ukázat tři zajímavé aplikace, které by mohly jak pedagogům, tak studentům v této oblasti pomoci.

PSPP

Zřejmě nejoblíbenějším nástrojem pro statistické zpracování dat v oblasti společenských věd (ale nejen tam) je SPSS, což je program sice kvalitní, ale cenově nedostupný (mezi další populární systémy patří také Statistica). Existuje k němu ale bezplatná alternativa v podobě PSPP (http://www.gnu.org/software/pspp/), který se obsluhuje velice podobně. Pokud s ním seznámíte studenty, budou mít jistě první kroky na humanitně orientovaných fakultách značně usnadněny.

PSPP pracuje se stejnými příkazy jako SPSS, nabízí grafické i textové rozhraní, podporu t-testu nebo snadné propojení s OpenOffice.org. Především na humanitních gymnáziích lze výuku tohoto programu doporučit, přírodovědně orientovaní sáhnout zřejmě k obecnějším nástrojům jako je SciDAVis. Výhodou této aplikace je, že pracuje pod řadou operačních systémů. Z vlastní zkušenosti jej mohu doporučit především pod Linux.

SciDAVis

SciDAVis (http://scidavis.sourceforge.net/) je univerzální nástroj na vizualizaci a analýzu dat. Není určený jen pro zpracování dotazníků, ale lze jej velice dobře užívat také v matematice a především ve fyzice, kde výborně poslouží pro vyhodnocení měření a tvorbu grafů. Mezi jeho výhody patří dostupnost pro více platforem (Winndows, Linux, Mac OS aj.) či podpora češtiny, což je ve školním prostředí relativně významné.

Mezi základní statistické funkce patří statistika v řádcích či sloupcích, (de)konvoluce, FFT a FFT-filtry. Proložení dat křivkou může být provedeno uživatelsky definovanými nebo vestavěnými funkcemi, včetně vícevrcholového proložení. Pro základní statistické zpracování se tedy hodí dostatečně. Při proložení dat křivkou nabídne samozřejmě také hodnotu spolehlivosti a rozptyl jednotlivých parametrů. Kvalita výstupních grafů je velice dobrá. Aplikace je navíc vybavena sadou nástrojů pro odečet hodnot a další práci s nimi.

Závěrem

Jak je vidět, nabídka nástrojů, které by umožňovaly kvalitní a jednoduchou podporu elementárního výzkumu v oblasti sociálních věd, je poměrně hodně a lze je ve velké většině pořídit bezplatně. Vzniká tak skutečně reálný prostor pro samostatný výzkum, který může škola zpracovávat a sama publikovat. Jde o jednu z cest, jak učinit ze škol určitá centra vzdělanosti, a rozšířit tak jejich význam i mimo oblast čistě edukační.

Zapojit se do výzkumné činnosti může každý, ať již pedagog či student. Stačí jen trocha času a chuti. Výstupem by mělo být jednak seznámení studentů s praktickými výsledky a metodami statistiky. Dále pak by se měli naučit užívat příslušný software pro matematické zpracování výsledků i tvorbu dotazníků a anket. V neposlední řadě jde o téma, jehož cílem by mělo být převedení některých sociologických teorií ze ZSV do praktického výzkumu. Jde tedy o zajímavé multidisciplinární téma, které by bylo škoda na škole minout.

Literatura a použité zdroje

HENDL, Jan. Přehled statistických metod : analýza a metaanalýza dat. 3. vyd. Praha: Portál, 2009. 695 s. ISBN 9788073674823.