Na co nezapomenout při řízení školy a pedagogického procesu, 1. díl

Mateřské školy jsou do jisté míry specifickým druhem škol.

Představují počáteční stupeň veřejného vzdělávání organizovaného a řízeného požadavky a pokyny MŠMT.

Při řízení mateřské školy a pedagogického procesu může dojít, byť neúmyslně, k pochybením. Pro jejich předcházení je vhodné sledovat vše, co může ředitelce pomoci pracovat v souladu s právními předpisy.

Právní předpis obsahuje jednu, zpravidla ale více právních norem nebo jejich složek. 

Zákony jsou nadřazeny podzákonným předpisům (vyhláškám a nařízením). Jde tedy z hlediska právní síly o primární právní předpisy. Zákony jsou normami, které standardizují různé oblasti. Zákony ukládají fyzickým nebo právnickým osobám povinnosti, přiznávají práva nebo obsahují pravidla.

Vyhláška je jedním z druhů podzákonného předpisu a zároveň je jednou z možností prováděcího předpisu k zákonu. Dalším prováděcím předpisem může být nařízení vlády. Oba druhy prováděcích předpisů jsou vydávány k upřesnění obsahu právní normy zpracované v zákoně, jde tedy o sekundární právní předpisy. Vyhláška nebo nařízení vlády jsou v souladu s právní normou vyšší právní síly.

Ředitelky mateřských škol využívají zejména:

• zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
• vyhlášku č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhlášku č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhlášku č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhlášku č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů

a další.

Jejich dodržování by mělo být pro mateřské školy samozřejmostí.

Všechny mateřské školy by měly průběžně sledovat novelizace nebo vydávání nových právních předpisů. To je jednou z možností, jak realizovat činnost škol právě v souladu s platnými právními předpisy. Další možností může být využití služeb externistů pracujících v oblasti školského práva.

Vzdělávání v mateřské škole je podle § 2 odst. 3 školského zákona veřejnou službou. Při vzdělávání dětí v mateřské škole mluvíme o předškolním vzdělávání, které se organizuje pro děti zpravidla od tří do šesti let. To znamená, že do mateřské školy může být přijato i dítě mladší tří let, nebo tam zůstává dítě starší šesti let (např. z důvodu odkladu povinné školní docházky o jeden rok).

Řízení školy je jedním z činitelů, které ovlivňují celkový charakter školy. Jde o řízení chodu a funkce školy jako takové a o řízení pedagogického procesu.

Stejně jako všichni zaměstnanci, tak i manažeři (ředitelé školy) musí plnit stanovené úkoly. To znamená například řídit práci, pracovníky a podobně. Být dobrým ředitelem školy, znamená mít odborné znalosti a dovednosti v mnoha oblastech (pedagogika, právo, ekonomika, psychologie, personalistika). Ředitel by měl také umět zjišťovat chyby ve fungování systému a reagovat na ně.

Plánování je proces zaměřený na budoucnost. Při plánování určuje manažer (ředitel školy), čeho má být dosaženo a jak. Plánování vyžaduje na manažerovi čtyři zásadní rozhodnutí – o cíli, o akci, o zdroji a o implementaci. Na plány můžeme pohlížet z různých úhlů, a to z hlediska časového (krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé plány), nebo z hlediska úrovně řízení (strategické, taktické nebo operativní plánování).

Pokud má být plánování v mateřské škole efektivní, měla by ředitelka vycházet z podmínek mateřské školy (materiálně technické, psychohygienické, finanční, personální apod.) a jejich analýzy (v rámci evaluace školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, SWOT analýzy atd).

Organizování je cílevědomá činnost, jejímž konečným cílem je účelně uspořádat jedince v systému, jejich aktivity, koordinaci a kontrolu tak, aby přispěly maximální měrou k dosažení stanovených cílů.

V praxi mateřských škol může delegovat pravomoci ředitelka na svou zástupkyni, nebo na další zaměstnance. Při delegování úkolů by ředitelka měla nejprve zvážit jejich složitost, rozsah, časovou náročnost a důležitost. S delegováním úkolů by měla delegovat i pravomoci, kompetence.

Delegování může přinášet vedoucímu pracovníkovi řadu výhod:           

• mnoho činností je přeneseno na podřízené,
• rozhodování realizuje ten, kdo má aktuální, operativní informace,
• má motivační charakter pro podřízené,
• podporuje rozvoj manažerských dovedností ostatních zaměstnanců,
• umožňuje časovou úsporu pro vedoucího pracovníka (ředitelku mateřské školy) apod.

Delegování může přinášet vedoucímu pracovníkovi i řadu negativních důsledků:

• nezaručuje stejný přístup ke stejným nebo podobným aktivitám,
• zvyšuje nároky na koordinaci a organizaci podřízených,
• zvyšuje nároky na odměňování účinného delegování,
• zvyšuje nároky na vzdělání nebo proškolení zaměstnanců, na které je kompetence delegována,
• vyžaduje kontrolu plnění úkolů a pravomocí apod.

Komunikace je předávání informací. Komunikace zprostředkovává kontakt uvnitř školy, ale také s okolím. Při řízení, delegování, kontrole a dalších činnostech je komunikace mezi dvěma, nebo více lidmi naprosto nezbytná. Lze podle ní určit, zda dosažené výsledky a způsob, jakým jich bylo dosaženo, odpovídá stanoveným plánům. Komunikace tedy umožňuje řízení. Každý manažer by měl mít schopnost komunikovat. Součástí komunikace je i zpětná vazba. Je to odezva na určité sdělení. Díky ní může manažer zjistit úspěch nebo neúspěch zrealizované práce.

Podstatou kontroly je kritické zhodnocení reality s ohledem na řídící záměry, cíle. Účelem kontroly není jen zajištění informovanosti řídících pracovníků o stavu sledované reality, ale především její preventivní vliv, tzn. předcházení případným negativním jevům, situacím.

Obsah a rozsah vnitřní kontroly v řízení mateřské školy není dán právním předpisem. Je proto nezbytné, aby ředitelka vytvořila vlastní kontrolní systém, který je důležitou součástí řízení školy.

Z toho vyplývá, že pokud bude mít ředitelka mateřské školy dostatečně propracovaný a funkční kontrolní systém, nemělo by docházet k pochybením, k porušování právních předpisů, popřípadě by měl být tento jev maximálně eliminován.

Literatura a použité zdroje

SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2004. 48 s. ISBN 80-87000-00-5.

BEČVÁŘOVÁ, Zuzana. Současná mateřská škola a její řízení. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-537-7.

VEBER, J. Základy managementu. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1999. ISBN 80-7168-654-9.

HANZELKA, M. Autoevaluace vzdělávání, modul V. A. VISK, 2010.

v textu uvedené právní předpisy.

VINTEROVÁ, Jana. Zprávy České školní inspekce jako zdroj informací o porušování právních předpisů (závěrečná bakalářská práce), Pedf UK, Praha. 2013.

https://cs.wikipedia.org/ [online]. [cit. 2014-02-05].