Aplikace OrgPad je nástrojem k vizualizaci přemýšlení. Avšak šíře možností jejího využití je obrovská. Může být portfoliem žáka, nástrojem sebeevaluace, je možné zde vytvořit učební materiál, hrát zde hry, ale slouží i k zapisování se na konzultace nebo jako online diskuze. Je tedy výbornou pomůckou usnadňující a zpestřující fungování ve škole. Článek představuje příklady těchto i dalších využití OrgPadu.
V tomto článku se pokusím přiblížit šíři využití aplikace OrgPad, která sehrála zásadní roli při vytváření nové koncepce předmětu projektové vyučování na ZŠ Hůrka Kutná Hora. Univerzalita OrgPadu postupně vedla k jeho všestrannému využití. Ve chvíli, kdy jsem přemýšlela o nějaké platformě pro prezentaci, společnou práci nebo vložení organizačních pokynů, potřebovala jsem něco, co již všechny děti uměly bezpečně ovládat. S OrgPadem se rychle naučila pracovat celá třída. A díky tomu, že umožňoval vytvořit většinu z toho, co jsem potřebovala, nebylo nutné se dlouho rozmýšlet.
Zde naleznete návod k prohlížení vložených dokumentů v OrgPadu.
Využití možnosti kolektivních úprav
Společná práce a hodnocení učitele
Zde uvádím pár příkladů společné práce dětí a mou následnou komunikaci v jejich OrgPages.
Eliška a Alča jsou nejlepší kamarádky, a tak, pokud to lze, dělají vše spolu. Během distanční výuky na podzim se shodly na tématu koní. Když tvořily své OrgPages, byly spolu spojené přes videohovor a pracovaly společně každá ve svém dokumentu. Přesto nejsou tyto dokumenty totožné. Děvčata během prezentace popisovala, jak postupovala. Psala vše, co je ke koním napadlo, a k tomu hledala obrázky, které jim často asociovaly nějaké další téma. Na základě jejich popisu práce jsem jim vysvětlila, že tomuto se říká brainstorming. Vysvětlila jsem i anglický význam slova a k čemu se takový brainstorming používá a jak s jeho výsledkem mohou nadále pracovat. Společně jsme na základě tohoto naplánovaly další postup jejich práce. Bylo milé pozorovat i vzkazy, které si děvčata psala po vzoru vzkazů ode mě.
Po Vánocích děvčata bez jakékoliv předchozí konzultace s námi vytvořila společný dokument, který mne i kolegu, se kterým učím v páru, ohromil. Dívky prý pracovaly až do noci, jak byly zaujaté. Formulovaly pozoruhodné myšlenky a doplňovaly je zajímavostmi, se kterými měly zkušenost. K nim dohledávaly obrázky. Je zde otázka k tomu, aby čtenáři doplnili své návrhy.
Toto je jeden z příkladů, jak děti spolupracují. Péťa s Lindou se začali systematicky věnovat výzkumu mimozemšťanů. Jako cíl projektu si stanovili zjistit, jestli mimozemšťané existují, či nikoliv. A to tak, že mimozemšťana natočí na video. Tomu má předcházet pečlivá příprava, aby byli schopni mimozemšťana najít. Seděli vedle sebe ve škole, každý na jiném počítači. Procházeli různé zdroje a materiály, ty vkládali do OrgPadu a přímo od nich pak rozváděli strukturu, do které vkládali otázky a odpovědi na ně a další výpisky. Doma jsem pak jejich práci pečlivě prostudovala a psala jim poznámky. Protože zpracovávají zdroje, které jsou samozřejmě mnohdy dosti kontroverzní, postupně je vedu k tomu, aby sami dokázali rozlišit, jestli jim mohou důvěřovat, či nikoli.
Podobných prací různého rozsahu vzniká více, např. na téma první světové války, kde chlapci spolupracují podobným způsobem, nebo vymýšlení receptů a experimentů. O výhodě, kterou poskytuje možnost vkládání mých poznámek s reakcemi a pokyny, podrobněji hovořím ve článku o individualizaci.
Ve třídě jsem využila této možnosti ke společnému vytváření jedné OrgPage – předem jsem připravila čtyři buňky k vyplnění, byly tu k nim přichycené konkrétní instrukce. Každá skupina zpracovala jedno téma a na konci hodiny jsme si výsledek promítli a zreflektovali.
Během tématu čokolády v projektovém vyučování jsem domluvila besedu s majitelem muzea čokolády a čokoládovny. Beseda se konala během distanční výuky, takže přes Zoom. Několik dní před událostí jsem založila OrgPage, do které děti postupně zapisovaly otázky, které chtěli hostovi položit. Dokument jsem s majitelem sdílela, takže mohl mít představu o tom, jak bude diskuze probíhat.
Zeptej se Barči – otázkovka
Během distanční výuky jsme otázkovou OrgPage používali pro kladení a zodpovídání otázek (některé jsme již smazali). Děti se mne mohly ptát např. na řešení technických problémů, ale také na cokoliv dalšího.
Jeden chlapec ze čtvrtého ročníku vyzýval ke společné tvorbě se zajímavým obsahem. Inspirovala jej k tomu právě má komunikační otázková OrgPage. Svou konečnou OrgPage nazval Kravinolab, ostatní do ní mají vkládat různé fotky, videa a zajímavosti.
Tuto OrgPage jsem založila ještě vedle té otázkové, aby bylo možné tu rozvíjet diskuzi a nemít obavy, že se otázkovka znepřehlední. Funguje jako online diskuze, a to i v reálném čase.
Společná práce s využitím dataprojektoru / sdílení obrazovky
Jedná se o dokument, do kterého společně na závěr měsíčního tématu vkládáme naše nejdůležitější zjištění. Můj cíl je mezi nimi společně postupně nacházet souvislosti a nechat se jimi inspirovat do další práce. Prolínají se sem specifika a zájmy všech dětí, ale také různé obory. Při první zkušenosti mne zarazilo obrovské množství otázek, které děti při pohledu na jednotlivá témata napadaly. To spolu se skutečností, že jsme na propojování pracovali dva dny po návratu z distanční výuky, vedl k tomu, že se nám moc nedařilo. Věřím ale, že se během roku struktura postupně rozvine.
Společný brainstorming
Společně vytváříme i v úvodu nového měsíčního tématu brainstormingovou OrgPage, která pak může fungovat jako zdroj inspirace pro individuální projekty, anebo může posloužit jako výchozí podklad pro další rozpracování. Takto dopadl náš brainstorming na téma telefon. Funguje to tak, že na stěnu promítám prázdný dokument. Děti pak vykřikují, co je k tématu napadne, a já to rychle zapisuji. Ony sledují vznikající buňky, čímž si i ohlídají, jestli jsem na ně nezapomněla. Současně to v nich vyvolává další nápady. Mnohé děti se snaží najít co nejoriginálnější souvislosti, jako u telefonu například nervové dráhy v mozku nebo přátelství. Je zábavné si na to vyhradit nějaký stanovený čas a odpočítávat jej. Zde jsme měli limit pět minut. Kdo měl další nápady, dostal instrukci, že je může zpracovat už samostatně a využít k tomu právě ten materiál, který jsme zrovna vytvořili.
Po prvotních zkušenostech s prací dětí v OrgPadu jsem si všimla, s kolika různorodými výtvory přicházely. Na základě toho jsem vytvořila přehled toho, co lze v OrgPadu v předmětu projektové vyučování dělat. Tento přehled ale samozřejmě nezahrnuje všechny možnosti. Je to především pomůcka pro inspiraci, která nemá zahltit a současně ani diktovat, jak by měl výsledek vypadat. Může dítěti pomoci nalézt vhodnou činnost nebo formu výstupu. Já vidím za každou buňkou – tedy každým možným výstupem – hned několik variant, které popíšu. Protože považuji za důležité, aby byl pedagog pro děti sám inspirací – svou osobností a tím, co dělá –, rozhodla jsem se dávat ke každému výstupu ukázky svých autentických prací (v současnosti nemám ještě ke každému vhodnou ukázku). OrgPages dětí jsem se jako vzory zatím rozhodla sem nevkládat, jelikož to může vyvolávat dojem, že právě práce tohoto konkrétního žáka je ta správně udělaná. Že taková mám očekávání. Snaha dětí vyhovět mi a jít naproti mým očekáváním nikdy nebylo něčím, co by mělo ve výuce přínos. Právě naopak.
Sama jsem začala vytvářet interaktivní mapu Kutné Hory, kde budou jednotlivé prvky umístěny tak, aby odpovídaly pozici v mapě. V každé buňce budou fotografie místa, odkazy, recenze, zajímavosti nebo příběhy atd. Má vize je i taková, že mapa bude nastavená k veřejným úpravám, a tak ji obyvatelé či návštěvníci Kutné Hory budou moci doplňovat. Takto se dá ale udělat např. i schéma lidského těla, nějakého stroje či jakékoliv věci, například k učení se anglických slovíček. Všechny takové věci mám v plánu vytvářet, a tak je bude možné na OrgPadu vyhledat a použít. Nepochybuji o tom, že děti tuto možnost uchopí velmi kreativně.
Návod
Sem patří vše, jako jsou recepty, tutoriály, návod na výrobek, použití nějaké věci atd. atd. Výhodou je možnost strukturovat obsah tak, že posloupnost kroků je jasně zřetelná, ale viditelná celá najednou. Je možné kombinovat obrázky, videa i text, což se může v případě zadávání instrukcí zvláště hodit.
Tato myšlenka mě napadla ve chvíli, kdy jsem měla rozepsanou knihu, která popisuje jednotlivá místa v určité oblasti. Texty na sebe nutně nenavazují, navíc je každá kapitola rozdělena na dvě části, které mají být ilustrovány. Mám představu, jak by se to dalo v OrgPadu bezvadně udělat v kombinaci se strukturou obrázkové mapy (první možnost). Pak přišly další nápady, viz odkaz v nadpisu. Děti u nás ve škole velmi rády píší vlastní knihy, a tak věřím, že tato možnost objevovat nové formáty bude zajímavě využita. Mohou sem psát příběhy, komiksy, encyklopedie a další.
OrgPad je výborným prostředkem k vytváření přehledných prezentací různého obsahu. Děti často samy tvoří výrobky, různá umělecká ztvárnění apod. Nyní už mají prakticky všichni v mé třídě mobilní telefon. Výsledky své práce si mohou nafotit a jednoduše hned nahrát do OrgPadu přímo z telefonu. Je možné zaznamenávat i postup a vývoj procesu jejich práce. Takové portfolio se dá nejen snadno a levně vytvářet (bez potřeby tisku fotografií, lepení atd.), ale také sdílet s někým dalším, případně jej i zveřejnit. V portfoliu mohou být i videa, která mnoho mých dětí tvoří, nebo nahrané písničky a další soubory, které nelze mít na papíře. K tomu pak patří i téma autorských práv, které jsem zařadila do dílčích dovedností a znalostí potřebných pro práci v OrgPadu.
Dokumentace
Jedná se o záznam nějakého procesu nebo události. Např. experiment, výlet, průzkum, řešení nějakého problému, zajímavý zážitek, seznamování se s něčím novým aj. Já jsem jako příklad uvedla svůj proces hledání formy projektového vyučování, což je jedna z mých největších OrgPages. Mohli bychom se obávat, že by takové složité téma mohlo děti demotivovat. Zatím jsem však reakce, které by tomu nasvědčovaly, nepozorovala. Věřím, že má smysl dětem ukazovat možnosti toho, co se dá vytvářet, pokud to moudře uchopíme. Příklady zde však budu pravděpodobně obměňovat.
Za jednu z hlavních funkcí OrgPadu považuji to, že je nástrojem k přemýšlení. Struktury, které se nám vytváří v mysli během uvažování o problému, sem můžeme snadno promítnout, vizualizovat. Některé práce nemusí mít za cíl prozkoumat nějaké téma, popsat konkrétní věc nebo zpracovat informaci. Může jít o filozoficky orientovanou úvahu, ve které se dítě může zamýšlet nad nějakou diskutabilní otázkou, svými niternými pocity, prožíváním, tužbami, nebo problémy. Výsledky takové práce mohou být velmi intimní záležitostí, a proto je zde zdůrazněno, že není potřeba je sdílet s ostatními. Protože mám přístup do účtů dětí, mám s nimi dohodu, že pokud budou mít něco, co není určeno mým očím, mají do titulku OrgPage napsat „SOUKROMÉ“. Slíbila jsem jim, že se na mne mohou spolehnout, že do takových dokumentů nebudu nahlížet. I z toho důvodu jsem s dětmi nesdílela např. své přemýšlení o roli průvodce, které by bylo jako příklad mnohem zajímavější. Zde jej však uvedu (níže v textu).
Ačkoliv je těžké určit hranici mezi knihou a stránkou, stejně jsem se rozhodla ponechat toto rozdělení, protože označení „kniha“ bude k určitým výstupům více přiléhavé a dětem bude někdy více vyhovovat. Koncept stránky se od knihy liší především v tom, že uchopuje spíše zpracování nějakého tématu, a to i s vkládáním dalších zdrojů. Kniha je více založena na větším množství vlastního textu. Jako příklad stránky jsem uvedla nejen Čokoládu jako bránu do poznávání světa, ale také své výpisky při snaze naučit se základy programování, anebo stránku o mně (viz nadpis). Tedy tři zcela odlišné věci. Tento koncept může mít velmi široké možnosti uchopení.
Hra
Děti rády tvořily deskové hry, a to jak v projektovém vyučování, tak například v angličtině. Tyto hry byly perfektně vypracované a měly zajímavá pravidla, ale často skončily tak, že ve škole někde zůstaly ležet. Umím si představit mnoho způsobů, jak vytvořit nějakou hru v OrgPadu. Podklad pro komunikativní hru, hru deskovou, pokud by se vytiskla, hru typu pexeso, kimovka, podklad pro bojovku ve městě a další. V tom chci ponechat prostor kreativitě dětí, proto jsem do buňky k tomuto výstupu žádné konkrétní návrhy nepsala.
Sem patří to, co bylo za úkol vytvořit během prvního měsíce, kdy jsem začala aplikovat nový koncept projektového vyučování – během tématu čokolády. Vychází z metody Mgr. Jana Kršňáka. Děti si mohou zvolit tři pojmy, mezi kterými posléze hledají souvislosti. Pokud si nevědí rady s tím, které pojmy vybrat, mají ve třídě k dispozici „kolečko“, které Mgr. Jan Kršňák vytvořil. Kolečko má několik vrstev, které jsou nastříhané a zalaminované a spojené uprostřed tak, aby se jednotlivými vrstvami dalo otáčet. Mnohé děti tato činnosti velmi baví, mohou tak vlastně vytvořit stránku na několik témat současně. Jako příklad jsem vybrala OrgPage, která má toto řešit v praxi – jak propojit látku, dobu nebo událost v roce a společné téma ve výuce?
Kombinace výstupů
Nyní jsme ve chvíli, kdy jsou děti v OrgPadu zkušenější, samotné dostávají nápady, co a jak v něm vytvářet. Vidím, že je to vlastně značně stimuluje a neustále mne překvapují tím, co samostatně vymyslely a vytvořily. Takto vznikají práce, ve kterých se tyto formy kombinují, např. zde:
Při třetím kole distanční výuky došlo ke změně organizace některých předmětů. V Classroomu už začínalo být vše dost nepřehledné. Proto jsem vytvořila OrgPage, kde bylo vše nejvíce potřebné na jednom místě.
Zapisování se na konzultace
Protože děti měly rozpracované své individuální projekty v různých skupinkách, nebylo možné sledovat harmonogram, který platil na jiné předměty. S kolegou jsme vymysleli systém čtvrthodinových pravidelných konzultací. Uvažovala jsem nad tím, jak to prakticky udělat, ale toto byl nejjednodušší způsob a velmi funkční. Děti si jej vyžádaly i na individuální rozhovory se mnou. Dlouho jsem nemohla vymyslet, jak zapisování se na termíny vyřešit. Toto budu využívat i v době výuky prezenční.
První třídnická hodina na začátku distanční výuky v lednu byla velmi obsáhlá, vnímala jsem, že děti mnoho z toho, co bylo řečeno, zapomenou. Vytvořila jsem tedy soupis toho, co jsme si řekli. Výhodou je, že vidím ve sdílecím dialogu, kdo se na tyto dokumenty díval. OrgPad totiž toto dělá automaticky, pokud nějaký účet navštíví neveřejnou OrgPage.
Ostatní předměty
Angličtina
Během výuky na Zoomu jsme tímto způsobem skládali věty. Děti pak činnost předvedly. Ze záznamu ze Zoomu jsem pak vytvořila gify, které jsem do materiálu vložila – pracovali jsme ve třech skupinách, pak jsem dala tři OrgPages do jedné. Dokument je veřejně dostupný na facebookové stránce školy.
Nadále jsme s ním pak pracovali – vedle jsme dělali soupis slov v „ingové“ a „neingové“ formě, vytvářeli příklady využití atd. Následovala hra Simon says. Okopírovala jsem do jiné OrgPage vypsaná slovesa a děti pak ještě doplnily další, která chtěly znát. Pak jsem napsala věty, které budeme ke hře potřebovat. Výhodou bylo, že jsem mohla překlady slov pohodlně schovávat a otevírat dle potřeby. Anebo je přemisťovat. Děti třeba postupně překládaly slova, a ta jsem přesunula na druhou stranu stránky. Dobře se tu taky hrála hra se skládáním nesmyslných vět.
V prvním trojročí (smíšená třída 1.–3. ročník) vznikla třeba takováto OrgPage. Kreslila jsem obrázky podle toho, co si děti přály, a aby to bylo co nejjednodušší, do OrgPadu jsem je vkládala pomocí výstřižku (Win + Shift + S), stejně jako jejich fotografie.
S fotkami dětí se ale dalo hrát v OrgPadu i loutkové divadlo! Dětem jsem takto hrála scénku, jak se ráno scházíme v kruhu na koberci. Pomocí této aktivity jsme i vedli dialogy. Když moje fotka přišla k fotce dítěte a zeptala se jej, jak se má, dítě, které bylo na fotografii, odpovídalo, apod. Napadlo mne, že pokud by se do jednotlivých stránek v buňce vložily fotografie např. obličejů, které se různě tváří, dalo by se s tím pracovat ještě mnohem zajímavěji.
Dále jsme přes sdílení obrazovky hráli třeba kimovku (pravidla viz popis OrgPage). A zde je prezentace našich videozpráv pro děti do USA a Austrálie a odpovědí na ně (dokument je veřejně dostupný z facebookových stránek školy).
V češtině jsme vytvářeli slovotvorná hnízda – děti je měly za domácí úkol, ale toto jsme dělali spolu v hodině. Na konci, když zbyl čas, jsme ještě vyhledávali další obrázky pro zábavu. Barevné označení odpovídá Montessori označení slovních druhů. Od kolegyně měly děti za úkol vypracovat OrgPage na vyjmenovaná slova.
Výtvarná výchova (třetí trojročí)
V prezenční výuce jsem se chtěla ve třetím trojročí (smíšená třída, v současnosti 6.–8. ročník) věnovat tématu písma. Začala jsem si pro sebe vytvářet OrgPage na dané téma, ale pak jsem ji použila jako možnost inspirace pro žáky – byť ještě nebyla dokončená nebo nějak zvlášť propracovaná. Nejdřív jsem jim pověděla o jednotlivých umělcích a pak představila jednotlivé možnosti. Promítala jsem dokument na stěnu dataprojektorem. Každého zaujalo něco jiného a pak se s chutí pustili do práce. Byla jsem překvapená, jak hladce začátek hodiny díky tomu proběhl, takže to tak asi budu dělat častěji.
Když jsme se začali věnovat tématu grafického designu a dostali jsme se na psychologii barev, vytvořila jsem dětem v OrgPadu tento přehled na základě videa. Nabídla jsem, že pokud by někdo raději místo tvoření pracoval na rozvinutí této OrgPage, je to možné. Zvláště jednu dívku to velice zaujalo, dokonce přes týden chodila a všímala si dalších log, které si zapisovala, a další hodinu výtvarné výchovy je do OrgPage vložila.
Přípravy a sebeevaluace učitele
Za zmínku stojí i využití OrgPadu učitelem pro něho samotného. Mně velmi pomohl při hledání formy a struktury projektového vyučování a sebeevaluaci. Vytvářím si i dokument s nápady na pomůcky a soubory k jejich vytvoření mohu rovnou vkládat. To pak sdílím se svou asistentkou, která pomůcky může postupně vyrábět. Připravuji se zde i na hodiny, kde si zpracuji téma, a pak hodinu připravím dle E-U-R – např. zde (zveřejněné shrnutí) či zde, kde mám ještě pár poznámek z hospitace. Dělám si tu samozřejmě všechny možné zápisky a zaznamenávám úvahy a řešení otázek výuky. Důležitá pro mne byla i tato velmi volně vytvořená OrgPage na téma „já jako průvodce”. Odvažuji se ji sdílet, jelikož se domnívám, že může být cenná i pro ostatní učitele.
V tomto článku jsem uvedla velké množství příkladů využití, avšak stále to není vše, co jsem zatím pro různé situace vytvořila. Věřím, že každý učitel objeví nové způsoby, jak tento nástroj uchopit, o dětech nemluvě. Vývojáři OrgPadu intenzivně pracují na dalších vylepšeních a funkcích, které nám učitelům usnadní mimo jiné i vzájemné sdílení materiálů a inspirace.
Jak uvádí název, příspěvek nastiňuje možné využití této konkrétní aplikace ve výuce i mimo ni a to nejen z pohledu jednotlivých předmětů, ale i pro organizaci a evaluaci práce učitele.
