Motivace budoucích učitelů při výběru učitelského povolání

Tento příspěvek přináší výsledky mého výzkumu pojednávajícího o motivaci budoucích učitelů při volbě učitelského povolání. 

1. Volba studia učitelství

Volba studijního oboru je ovlivňována mnoha faktory. 

Ve všech vyspělých zemích je zájem o studium učitelských oborů relativně vysoký, a to již dlouhodobě. Vysoká míra zájmu o studium pedagogických oborů je evidována i v současné době v České republice. V roce 2017 se na pedagogické obory hlásilo 19 665 uchazečů, ale přijato bylo 8885, což činí 45,2 % (Mach, online).

Vysoký zájem o studium učitelství však není oborově vyrovnaný. Velký zájem zaznamenávají obory Učitelství pro mateřské školy, učitelství prvního stupně základní školy, učitelství humanitních oborů, zatímco učitelství přírodovědných předmětů bojuje již dlouhodobě s nedostatkem uchazečů (ČTK, online).

Ačkoliv evidujeme zájem o studium učitelství, školy se v současné době potýkají s nedostatkem učitelů. S nedostatkem učitelů se potýkají zejména v oborech, jako je fyzika a matematika, v nichž se dnes dostáváme do kritického stavu. (Schejbalová, 2017).

Nedostatek učitelů je způsoben tím, že ačkoliv je zájem o studium učitelských oborů vysoký, část absolventů do povolání vůbec nenastoupí (přihláška na pedagogickou fakultu je pro některé uchazeče pouze pojistkou pro případ, že by nebyli přijati ke studiu na jiné, jimi preferované fakultě) a část učitelů brzy své povolání opustí. Podle šetření SCIO, které bylo realizováno mezi více než čtyřmi tisíci studenty při únorovém termínu Národních srovnávacích zkoušek, třetina přihlášených na pedagogické fakulty vůbec učit nechce (Novinky, online).

Ve školách tak převažují učitelé s delší pedagogickou praxí, věkově starší. S ohledem na vysoký věkový průměr učitelských sborů na jednotlivých školách v ČR můžeme v horizontu několika let očekávat, že ve školství bude chybět 10 % učitelů v souvislosti s odchody učitelů důchodového věku. (Schejbalová, 2017).

2. Výsledky výzkumu

Výzkum si kladl za cíl na základě kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů retrospektivně zmapovat motivační faktory učitelů při výběru povolání. Výzkum se tedy zaměřil na to: Jaká pozitiva učitelé vnímali při výběru svého povolání? Respondentkami jsou učitelky expertky, které retrospektivně vzpomínají na volbu svého povolání. Všechny respondentky jsou ženy a pět z nich pracuje na pozici učitelky na základní škole (Dáša, Lucka, Jana, Danka, Dominika) a jedna z nich pracuje na pozici učitelky v mateřské škole (Karolína).

V rámci této oblasti na základě otevřeného kódování bylo vysledováno šest kategorií: „vidím jen sama pozitiva“, prázdniny, work-life balance, nízká časová náročnost učitelského povolání, pozitivní vztah k dětem, možnost „formovat osobnost dětí“ a kreativita.

Vidím jen samá pozitiva

Dle výpovědí zkoumané učitelky často při volbě povolání viděly na učitelském povolání jen ty pozitivní stránky a negativa učitelského povolání si vůbec neuvědomovaly. Respondentky vypovídaly, že negativa si začaly uvědomovat až později, až v praxi, a některé z nich po vstupu do školní reality zažívaly „šok z reality“.

Při výběru učitelského povolání respondentky vypovídají, že je především k této volbě motivovaly ty pozitivní stránky, které často zmiňuje i laická veřejnost, jako jsou prázdniny, menší časová náročnost učitelského povolání. Dalšími motivačními faktory bylo to, že se jedná o tvůrčí práci, práci s dětmi, jejichž osobnost můžou formovat. 

Budoucí učitelé mají o tomto povolání často zkreslené představy, přebírají tradované názory, učitelské povolání vnímají velice zjednodušeně, „v příliš růžových barvách“. Což se potvrdilo i v mém výzkumu. 

„Při výběru povolání jsem viděla jen ta pozitiva.“ (Karolína)

Prázdniny

Ve výpovědích respondentek se prázdniny vyskytovaly jako významný motivační faktor, který je ovlivnil při volbě profese. Ve výpovědích některých respondentek jsou prázdniny dávány do spojitosti s lepší sladitelností pracovních a rodinných povinností. 

„… především pochopitelně jsem si cenila toho, že učitelé mají prázdniny.“ (Karolína)

„V době, když jsem si vybírala své povolání, v době studia jsem viděla na této práci jen sama pozitiva. Největším pozitivem pro mě bylo více volna ve srovnání s jinými povoláními. Což jsem za pozitivum považovala i později, zvláště v době, když byly děti malé a ve školním věku, jsem si cenila toho, že mám prázdniny v době, kdy mají děti také prázdniny, že mohu s nimi strávit celé dva měsíce a různá ta volna během školního roku. Cenila jsem si toho, že nemusím složitě zajišťovat hlídání, ale mohu se naplno věnovat svým klukům.“ (Dominika)

Work-life balance

Respondentky také uváděly, že práce ve školství, především pracovní doba, se jim jevila dle jejich subjektivního vnímání při volbě povolání jako lépe sladitelná s rodinnými povinnostmi, než je tomu u jiných zaměstnání.

„Líbila se mi dobrá pracovní doba dobře slučitelná s rodinnými povinnostmi, prázdniny. Negativa jsem tehdy neviděla.“ (Lucka)

Nízká časová náročnost učitelského povolání

Respondentky ve svých výpovědích říkají, že mýtus o nižší časové náročnosti učitelského povolání, který je rozšířen mezi laickou veřejností, považovaly v době volby svého povolání za pravdivý, a tento mýtus byl také jedním z významných motivů výběru učitelského povolání.

"Učitelské povolání jsem vnímala ve srovnání s jinými jako časově méně náročné. Žádné noční, střídavé směny, jako měla moje mamka. Ve škole jste od osmi do jedné maximálně do dvou. Volné prázdniny." (Jana)

Pozitivní vztah k dětem

Pochopitelně respondentky zmiňují, že při volbě povolání hrálo velkou roli to, že se jim líbila a přitahovala je práce s dětmi. Práci s dětmi však často viděli zkresleně, jednodušeji, mnohem pozitivněji a bezproblémověji, než ji vidí nyní.

„Vztah k dětem jsem měla v sobě od dětství, vždy mě přitahovala práce s dětmi, oceňovala jsem na nich jejich upřímnost, neschopnost falše, schopnost říci vše na rovinu.“ (Dáša)

„Jako pozitiva mi přišla práce s dětmi, častý pobyt venku, s dětmi si sedět na sluníčku, chodit na procházky.“ (Karolína)

Respondentky vypovídají, že práce s dětmi a práce s lidmi obecně je jimi stále vnímána jako pozitivum.

Formovat osobnost dětí

Respondentky také vypovídají, že v době volby povolání se jim na práci líbilo to, že mohou pozitivně utvářet a rozvíjet dětské osobnosti, „formovat osobnost dětí.“ Učitelky v těchto svých výpovědích chápaly své povolání jako poslání, uvědomovaly si svůj vliv na výchovu další generace. Motivačním faktorem při volbě povolání tedy byla společenská důležitost učitelského povolání. 

„... formování dětí, to že mé povolání je důležité.“ (Danka)

Kreativita

Respondentky se ve svých výpovědích popisují jako kreativní lidé, proto často ve svých výpovědích zmiňují, že kreativní stránka povolání byla také významným motivačním činitelem při volbě povolání.

„Líbila se mi také kreativita povolání, vždycky jsem něco tvořila, malovala, zde jsem viděla, že tento můj koníček najde uplatnění, líbilo se mi také plánovat činnosti pro ostatní, tvořit program. Proto jsem chtěla být učitelkou.“ (Karolína)

Závěr

V procesu bádání bylo zjištěno, že uchazeči o studium učitelství často při výběru povolání vidí na učitelském povolání jen ty pozitivní stránky. Jedná se především o pozitivní stránky, které často zmiňuje i laická společnost. Budoucí učitelé mají o tomto povolání často zkreslené představy, přebírají tradované názory, které dané povolání popisují velice zjednodušeně, nereálně pozitivně.

Pozitivní stránky učitelství učitelky při výběru tohoto povolání spatřovaly především v snadnějším sladění rodinných a pracovních povinností, nízké časové náročnosti učitelského povolání, prázdninách. Respondentky vypovídaly, že při volbě učitelského povolání u nich sehrál významnou roli pozitivní vztah k dětem a uvědomování si poslání učitelského povolání spočívajícího ve „formování dětských osobností.“ Pozitivní vztah k dětem i pojímání svého povolání jako poslání respondentky provází po celou jejich pedagogickou kariéru a plní roli motivace k setrvání v učitelském povolání.

Literatura a použité zdroje

ČTK, online. Celkový zájem o studium pedagogiky neklesá, o přírodovědnou specializaci je ale malý [online]. 2017. [cit. 2019-03-28]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/veda-skoly/442393-celkovy-zajem-o-studium-pedagogiky-neklesa-o-prirodovednou-specializaci-je-ale-maly.html , 3.

MACH, J. Stát chce více učitelů, fakultám přidá stamilióny [online]. 2017. [cit. 2019-03-28]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/veda-skoly/427695-stat-chce-vic-ucitelu-fakultam-prida-stamiliony.html.

NOVINKY, online. Studenti učit chtějí, odrazují je ale od toho pedagogické fakulty [online]. 2018. [cit. 2019-03-28]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/veda-skoly/402336-studenti-ucit-chteji-odrazuji-je-od-toho-ale-pedagogicke-fakulty.html.

SCHEJBALOVÁ, J. Gymnázia chtějí po vládě vyšší platy pro učitele. T.25. vyd. Učitelské noviny, 2017.