Mluvíme všichni anglicky, ale myslíme také stejně?
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Mluvíme všichni anglicky, ale myslíme také stejně?
4,3 (3 hodnocení)
Příspěvek má za cíl rozvíjet interkulturní kompetenci prostřednictvím Evropského jazykového portfolia v jeho online podobě www.ejp.rvp.cz. Chce ukázat možné způsoby interkulturního poznávání a klade důraz na uznání odlišností jiných etnik a jejich kulturních hodnot. Je přípravou pro práci s částí Jazykový životopis – Zkušenosti z cest a předpokládá se, že pro většinu žáků bude první zkušeností s hlubším přemýšlením o vlastní kultuře a o kulturách cizích. Očekává se také, že nové znalosti a prožitky z aktivit žákům usnadní vyplnění příslušných částí e-portfolia a zvýší kvalitu jejich odpovědí z hlediska obsahu i formy.
Tento příklad pracuje s elektronickou verzí Evropského jazykového portfolia (e-portfolia) dostupnou na www.ejp.rvp.cz, konkrétně s následujícími částmi Jazykového životopisu;
Zkušenosti z cest – Čeho jsem si všiml/a, Co jsem v zemi viděl/a rozdílného a Jaké tradice jsou v dané zemi
Znalosti kultur – co o cizí zemi a tamních zvyklostech vím (Já a jiné kultury 0–11)
Jak se učím cizí jazyky (strategie) – odlišné kulturní konotace slov.
Jednotlivé interkulturní aktivity mají žáky na vyplnění e-portfolia připravit. Učitel se pak vyvaruje toho, že žákovské odpovědi budou neurčité, stručné či vágní. Tento příklad jim pomůže zaměřit se na vybrané interkulturní skutečnosti (některým žákům mohou chybět hlubší znalosti o jazyku, kultuře, stylu života nejen v exotické, ale i sousední zemi).
Cíl výuky
a) Na základě jednotlivých aktivit si mají žáci uvědomit, že:
Úspěšná komunikace vyžaduje kromě společného lingvistického nástroje také znalost a respektování cizích kulturních norem a hodnot a tím si uvědomit význam obohacování setkáním se s jinými kulturami (části Zkušenosti z cest v e-portfoliu).
Osvojování slovní zásoby cizího jazyka zahrnuje kromě denotátu také znalost odlišných kulturních konotací slov (relevantní také pro část Jak se učím cizí jazyky – slovní zásoba).
Nedorozumění mezi dvěma kulturami mohou způsobit chyby v neverbální komunikaci.
Žádnou kulturu nelze hodnotit kritériem dobrá nebo špatná, protože kultura je pouze zákonitým výsledkem geografické polohy, klimatických podmínek a historického vývoje.
b) Zapojením do jednotlivých aktivit se žáci dále seznámí s několika konkrétními prvky, které tvoří kulturu. To by mělo vést k cílenější volbě odpovědí k položkám v části Zkušenosti z cest.
Kontext školy a regionu:
ZŠ a MŠ Ostrava, Ostrčilova 1 je škola s více než padesátiletou historií (první školní rok 1959/60). Škola je zařazena do školského rejstříku jako bilingvní základní škola, je dále fakultní školou Ostravské univerzity a je zapojena do evropských projektů. Výuka je ve všech předmětech realizována v souladu s RVP ZV (od 1. 9. 2007). Výuka anglického jazyka začíná v 1. ročníku (1. a 2. roč. – 2 hodiny týdně, od 3. třídy 3 hodiny týdně), v 7. ročníku je vzdělávací oblast jazyk a jazyková komunikace rozšířena o konverzaci v anglickém jazyce (1 hodina týdně). Od 8. roč. si žáci volí další cizí jazyk (v současné době francouzština, němčina, španělština), s dotací 3 hodiny týdně. Od 3. ročníku probíhá výuka angličtiny v dělených skupinách (průměrný počet žáků ve skupině: 12), od 6. třídy jsou žáci do skupin přiřazováni na základě rozřazovacího testu. Základním učebním materiálem na 1. stupni je učební řada Happy House, na 2. stupni učební řada New Project, 3. vydání, obě z nakl. OUP.
Kontext výuky:
S Evropským jazykovým portfoliem jsem se seznámila v září 2011 na základě projektu EJP v praxi. Žáci již před zahájením projektu měli jisté zkušenosti se sebehodnocením, které je součástí žákovských knížek a realizuje se v době pololetní a závěrečné klasifikace.
Tematická oblast EJP:
Tento příklad pracuje s částmi Jazykového životopisu;
Zkušenosti z cest – Čeho jsem si všiml/a, Co jsem v zemi viděl/a rozdílného a Jaké tradice jsou v dané zemi
Znalosti kultur – co o cizí zemi a tamních zvyklostech vím (Já a jiné kultury 0–11)
Jak se učím cizí jazyky (strategie) – odlišné kulturní konotace slov.
Jednotlivé interkulturní aktivity mají žáky na vyplnění e-portfolia připravit. Učitel se pak vyvaruje toho, že žákovské odpovědi budou neurčité, stručné či vágní. Tento příklad jim pomůže zaměřit se na vybrané interkulturní skutečnosti (některým žákům mohou chybět hlubší znalosti o jazyku, kultuře, stylu života nejen v exotické, ale i sousední zemi).
Časová náročnost:
5 aktivit celkem (1.–4. třídní aktivita, 5. aktivita domácí úkol)
Doporučení: aktivity 1–4 jako hlavní téma v samostatných vyučovacích hodinách, např. po úvodním „warm-up“, tak, aby učitel ani třída nebyli omezeni časem a aby učitel mohl rozvíjet nápady a kreativitu třídy, je však žádoucí, aby aktivitu uměle neprodlužoval v případě, že se zájem a potenciál třídy vyčerpají dříve, pak je vhodné přejít k jakékoli jiné části e-portfolia.
Realizace:
U všech aktivit byl při jejich realizaci dodržen níže uvedený postup. S ohledem na větší pestrost vyučování byla v jedné vyučovací hodině využita jen jedna aktivita tak, aby žáci mohli pracovat také s jinými částmi e-portfolia (celkem 4 hodiny výuky, ve kterých bylo hlavním cílem rozvíjení interkulturní kompetence). Ve 4. hodině výuky byl zadán domácí úkol (aktivita 5), zpětnou vazbu obdrželi žáci v části Moje sbírka (Moje práce sdílené s učitelem).
Aktivita 1 – Co je krásné a ošklivé? (diskuse, český jazyk)
Učitel předloží žákům fotografie 1–8 (viz níže), které v různých kulturách představují nebo představovaly symboly ženské krásy. Úkolem žáků je identifikovat jednotlivé kultury. (Řešení: 1. footbinding – Čína, 2. ear piercing – např. západní a střední Evropa, 3. žena z kmene dlouhých krků – Thajsko, 4. tzv. lip plate (disc) – Etiopie, 5. žena v burce (krásné = zahalené) – např. Saudská Arábie, 6. žena s protáhlými ušními lalůčky – např. Laos, 7. tetování – původ již v neolitu, jeho opětovné rozšíření v Evropě námořníky, dnes populární na celém světě, 8. dredy – pův. Egypt, dnes také západní a střední Evropa, 9. zdobení henou, tzv. bindi – Indie.) Učitel dle zájmu žáků doplní zajímavé informace k jednotlivým zvyklostem.
Je vhodné položit otázky k sebereflexi např. Který zvyk je a) nejoriginálnější, b) nejbolestivější? Proč se v Evropě ujaly jen některé cizí tradice? Bylo by vhodné zavést do Evropy některou z dalších tradic zdobení (nebo skrývání) těla?
Učitel žákům vysvětlí termín „kulturní konotace slov“ (tj. sekundární významy slova ovlivněné kulturou) a jako příklad využije všechny fotografie, aby ilustroval různé kulturní konotace významu „krása“. Žáci se pokusí navrhnout, která další slova mohou mít odlišné kulturní konotace, a to podle skupin slovních druhů (např. podstatná jména: snídaně, kuchyně, rodina, přídavná jména: teplý, drahý, kořeněný, slovesa: pracovat, chodit, odpočívat, příslovce: brzy, mnoho, občas).
Příklady řešení:
česká snídaně – Ve všední den málokdy společné jídlo vzhledem k tomu, že každý člen rodiny odchází z domu v jinou dobu. Příklady konkrétního jídla: jogurt a cereálie, chléb s pomazánkou, černý nebo ovocný čaj atd., řada lidí nesnídá vůbec nebo až později ve škole nebo v práci.
tradiční francouzská snídaně – bageta, máslo, džem, džus, čaj, káva
Pozn. Učitel by měl žákům vysvětlit, že globalizace ovlivňuje také stravovací návyky, takže rozdíly se mezi uvedenými zeměmi stírají (např. i proto, že si můžeme koupit stejné potraviny jako Francouzi).
americká kuchyně – velký a světlý prostor, místnost vybavená spoustou moderních elektrospotřebičů, velká chladnička s mrazničkou
kuchyně v ugandské vesnici – otevřené ohniště v místnosti bez oken, špatná nebo téměř žádná ventilace, žádné zásoby potravin a téměř žádné kuchyňské náčiní
česká rodina – zpravidla pouze tzv. nukleární rodina, tj. osoby žijící v jedné domácnosti
arabská rodina – široké příbuzenstvo zahrnující vzdálené pokrevní příbuzné (a jejich další příbuzné)
teplý – Kulturní konotace slova jsou determinovány zeměpisnou šířkou a jsou také subjektivní. Učitel se může žáků zeptat, v jakém teplotním rozmezí je podle jejich cítění „teplý“ den. Pak může uvést další příklady, např.
Grónsko – „Teplý“ den může mít rozmezí 5–10 stupňů, má tedy hodnoty, které my považujeme za „chladné“.
Rovníkové oblasti – Většinou stabilní teplota během celého roku, podstatné jsou rozdíly v množství srážek, je proto otázka, zda slovo „teplý“ je v místních jazycích využívané, pokud jde o popis počasí.
drahý – Kulturní konotace slova jsou determinovány životní úrovní, kupní silou obyvatelstva a celkovou strukturou cen. Příklad – potraviny, zejména tzv. „fast food“: USA – V porovnání s jinými oblastmi životních nákladů patří k těm levnějším. Česká republika – Výdaje na potraviny tvoří podstatnou část životních nákladů.
kořeněný –Česká republika – Příkladem „kořeněného“ jídla je vše, co obsahuje větší množství pálivé papriky.
Indie, Mexiko – větší pestrost ve výběru jednotlivých druhů koření, větší množství a originálnější variace (např. Mexiko – zmrzlina s chilli)
pracovat – Kulturní konotace slova jsou determinovány hodnotou práce a výkonu ve společnosti.
Japonsko – Kulturní konotace slovesa je spojená s větší produktivitou než např. v kultuře české.
Řecko, Egypt, Zambie aj. – I přes rozdíly mezi těmito zeměmi jde o příklady kultur s odlišnou kulturní konotací slova, než má Japonsko.
chodit – Kulturní konotace slova se odrážejí mj. v „rychlosti“ této aktivity. Např. v ulicích velkoměst (New York, Tokio) lidé chodí rychleji než v náročných terénech (Tibet).
odpočívat – Kulturní konotace slova souvisejí s řadou činitelů, např. s životní úrovní nebo s orientací kultury na výkon nebo na vztahy. Ve výkonově orientované kultuře (západní Evropa, Japonsko) lidé odpočívají více aktivní formou, často se jedná o aktivity, ve kterých jde opět o dosažení nějakého výkonu.
brzy –Německo – Význam slova může znamenat i „téměř ihned“.Jižní Amerika – „brzy“ znamená spíše „někdy“ než „za nějakou konkrétní dobu“.
mnoho – Kulturní konotace souvisejí s počítaným jevem a jsou determinovány např. životní úrovní země (žáci mohou porovnat kulturní významy spojení „mnoho peněz/jídla/vody“ v České republice, USA a Sudánu.
občas – Kulturní konotace jsou determinovány dynamičností kultury, dále frekvencí změn, která je v kultuře normou atd. Např. „občas“ ve větě „Občas prší“ je nutno interpretovat podle konkrétního místa (např. od jednou měsíčně až po jednou za dva roky).
Aktivita 2 – Když „ihned“ znamená „zítra“. V počítačové učebně (skupinová práce, český jazyk)
Žáci ve skupinách tvoří „slovníček“ kulturních konotací slov pro různé země (kultury) dle svého zájmu. Využívají k tomu internet.
Příklad: slovníkové heslo „večeře“, kulturní konotace;
Česká republika – Jedno z denních jídel, zpravidla mezi 6. a 8. hodinou, teplé nebo studené (např. jen namazané chleby), často konzumované při sledování televize, někdy i individuálně;
Velká Británie – Hlavní jídlo dne zpravidla mezi 5. a 6. hodinou, teplé hlavní jídlo a salát, někdy i dezert; větší rodinný význam než v České republice;
Španělsko – Denní jídlo zpravidla až po 8. hodině večer, větší rodinný a společenský význam než v České republice, kromě jídla je důležitá příjemná atmosféra a společné trávení času.
Doporučená hesla ke zpracování: domácí mazlíček, umyvadlo, zahrada, chleba, okno, horko/zima, blízko/daleko.
Aktivita 3 – Proti gustu žádný dišputát (párová práce, anglický jazyk)
Učitel zadá dvojicím žáků následující úkol. Imagine our school has an exchange programme with primary schools in Cairo and Mumbai. Make a breakfast, lunch and dinner MENU for our guests from Egypt and India.
Řešením tohoto úkolu si mají žáci uvědomit, že k nedorozumění nebo i k nepřátelství mezi lidmi už při prvním kontaktu může vést neznalost kultury, která je dokonce fyzicky vzdálená. Je totiž pravděpodobné, že žáci do jídelníčku zařadí české národní speciality z vepřového nebo hovězího masa, které muslimové a hinduisté z náboženských důvodů odmítají. Učitel může s žáky během aktivity komunikovat pouze slovy „yes“ (v případě správně sestaveného menu) nebo „no“ (žáci se mají snažit sami odhalit chybu). Jednotlivé jídelníčky (označené „OK“ nebo „not OK“) se mohou připevnit na tabuli, žáci mají indukcí vyvodit závěr.
Následuje diskuse o stravovacích zvyklostech ve světě, učitel může zmínit neobvyklé pokrmy a nápoje v různých oblastech, např. morče (Peru), mopanoví červi (Zimbabwe aj.), tuleň (Grónsko), pes (Čína), oči z ovce (Saudská Arábie), čaj s jačím máslem (Tibet). Učitel by měl diskusi vést tak, aby vyplynul závěr (formulovaný s ohledem na věk žáků), že přežití každé kultury je historicky podmíněno maximálním využíváním všech dostupných zdrojů energie, takže např. konzumace hadů a ještěrek byla pro obyvatele nehostinného čínského vnitrozemí nutností, ze které se vyvinula tradice. Diskusi uzavře otázka, jak bude českou kuchyni hodnotit např. a) Američan, b) Ital, c) Alžířan.
Aktivita 4 – Kulturní stereotypy a jejich překonávání, pohled na vlastní kulturu z vnějšku a z vnitřku
(diskuse – český jazyk, samostatná práce – anglický jazyk, párová práce – český/anglický jazyk)
4.a Počáteční diskuze
V úvodní fázi učitel žákům vysvětlí, že je obtížné, až nemožné být zcela objektivním pozorovatelem jiné kultury, protože ji budeme vždy vnímat, vědomě nebo nevědomě, z úhlu kultury, do které jsme se narodili a ve které jsme byli vychováni. Jakékoli odlišnosti mezi kulturami mohou být důvodem k pohlížení na cizí kulturu jako na vzdálenou, až nepřátelskou. Učitel může žákům sdělit, že existuje dokonce strach z cizinců (xenofobie). Jako příklad střetu mezi dvěma kulturami může uvést protikladný vztah, který dvě různé kultury mají např. k těmto zvířatům:
kráva (Indie – posvátné zvíře, které hinduismus zakazuje zabít jako zdroj masa, zvíře, kterému se na ulicích dává přednost; Česká republika – zvíře trpící strachem při převozu na jatka, zdroj masa, který někdy i nevyužitý vyhazujeme); Učitel může žákům položit otázku k zamyšlení: Jak asi Indové pohlížejí na naši kulturu? Jako na kulturu na vyšší nebo nižší úrovni?
prase domácí? (muslimské státy – konzumace vepřového zakázána islámem, kulturní konotace slova „prase“ jsou negativní, špinavý, pomalý atd.; Česká republika – vepřové maso je součást národního jídla, prase domácí (ano) stejně jako kráva umírá na jatkách a domácích zabíjačkách, přesto jsme schopni mu dávat jméno, prasátko je oblíbenou postavičkou příběhů pro děti, např. Bobík ze Čtyřlístku); Učitel může opět zopakovat otázku: Jak asi muslimové pohlížejí na naši kulturu? Jako na kulturu na vyšší, nebo nižší úrovni? Jako na kulturu humánní, nebo brutální?
morče (Česká republika – oblíbený domácí mazlíček dětí, Peru – zvíře chované jako zdroj masa stejně jako králík); Učitel může žákům předložit dvě fotografie (viz výše) a opět tak konfrontovat odlišné kulturní konotace slova.
pes (Čína, Korea aj. – zdroj masa, Česká republika – pravděpodobně nejoblíbenější domácí mazlíček, kulturní konotace slova jsou „inteligence“, „věrnost“, „přátelství“)
býk (Španělsko – většinou poražený, a proto zabíjený soupeř toreadora v zábavě zvané korida, Česká republika – silné zvíře v minulosti využívané k těžké práci v zemědělství); Učitel se žáků může zeptat, zda zabití býka pro zábavu považují za projev hrdinství nebo barbarství.
Aktivita 4b. Jak na Čechy pohlížejí ostatní?
Na základě této diskuse se žáci pokusí hodnotit českou kulturu z perspektivy kultur jiných (příklady – viz tabulka, učitel při určování zemí přihlédne ke zkušenostem a zájmu žáků)
Criterion
Culture
Czech
Slovak
American
Greek
people
friendly
cuisine
unhealthy?
primary school rules
strict
toilets and public transport
clean
streets
quite safe
Škála pro hodnocení je třístupňová (1 – less than in „my“ country; 2 – the same as in „my“ country; 3 – more than in „my“ country, „my“ se vždy vztahuje k národnosti v legendě tabulky (Slovak, American, Greek). Příklad: Pokud žák z perspektivy Slováka považuje Čechy za stejně přátelské jako Slováky, použije známku 2. Pokud z pozice Američana považuje Čechy za méně přátelské než Američany, použije známku 1 atd.
Žáci pracují samostatně, po vyplnění tabulky učitel se třídou provede rozbor odpovědí, zeptá se žáků na důvod jejich hodnocení, rozhovor vede tak, aby eventuálně vyplynulo, že žák si vytvořil názor jen na základě jedné nebo několika málo zkušeností, někdy jen na základě zkušeností zprostředkovaných.
Učitel žákům vysvětlí pojem kulturní stereotyp (může se žáků zeptat, zda tvrzení „co Čech, to muzikant“ nebo „zlatý český ručičky“ jsou dnes pravdivá, nebo nepravdivá). Učitel pak žáky rozdělí do dvojic. Úkolem každé dvojice je popsat jednu pozitivní a jednu negativní zkušenost se stejnou cizí kulturou a nejlépe stejným prvkem kultury (např. jeden žák popíše kladný zážitek z chorvatské restaurace, druhý prezentuje opačnou zkušenost).
Příklady prvků kultury: dárky, dodržování plánů a termínů, vztah dospělých k dětem, vztah k penězům a k majetku, tolerance odlišností, pomoc handicapovaným osobám, rodinné oslavy, zdvořilost, dodržování pravidel, reakce na změny a nečekané události, nakupování, samostatnost a odpovědnost dětí, odměny a tresty, ekologické myšlení, pohyb a sport aj.
Aktivita 5 – Kulturní šok po česku (domácí úkol)
Žák napíše odstavec knihy pro cizince „How to survive in the Czech Republic“, vytvořený soubor vloží do části Moje sbírka EJP. Je nutné, aby žáci na tento úkol byli dobře připraveni. Každý žák musí vědět, že:
informace mají být přínosné pro jednu konkrétní národnost (např. pro Italy; každý žák přitom může psát pro národnost, kterou relativně nejlépe zná)
informace se mají týkat jen jednoho tématu
je možno pro psaní využít šablonu, např. Don’t think the Czechs ___________ . Unlike ______ (nationality), they __________ . For example, ___________ . In brief, ______ Učitel šablonu přizpůsobí úrovni třídy. Tímto způsobem se žáci seznamují se správnou strukturou psaní odstavce v angličtině. Práce žáků je možné vytisknout, ve výtvarné výchově ilustrovat a svázat do knihy.
Využité zdroje a pomůcky:
Internet, fotografie 1–8 – viz níže (aktivita 1), fotografie 9–10 (aktivita 4), e-portfolio
Obrazová příloha:
Obrázek 1Queensland Museum. Chinese Ladies Footbinding Shoes. [cit. 2011-11-30]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chinese_Ladies_Footbinding_Shoes_QM_r_.jpg>
Obrázek 2Sara. Marx. Piercing [cit. 2011-11-30]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:449774550_71ea8a9d82_b.jpg>
Obrázek 3Steve Evans. Kayan woman with neck rings [cit. 2011-11-30]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kayan_woman_with_neck_rings.jpg>.
Obrázek 4Monkeyji. Mursi woman [cit. 2011-11-30]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mursi_woman.jpg>.
Obrázek 5Rama. Burqa [cit. 2011-11-30]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Burqa_IMG_1127.jpg>.
Obrázek 6Steve Evans. Tribes woman with ear piercing [cit.2011-11-30]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tribes_woman_with_ear_piercing.jpg>.
Obrázek 7Meena Kadri. Jaipuri tribal hand tattoo [cit. 2011-11-30]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jaipuri_tribal_hand_tattoo.jpg>.
Obrázek 8Steve evans. Indian woman with Bindi [cit. 2011-11-30]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Indian_Woman_with_bindi.jpg>.
Obrázek 9GFDL. Guinea pig-Meerschweinchen [cit. 2011-11-30]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Guinea_pig-Meerschweinchen.jpg>.
Obrázek 10GFDL. Peru Guinea Pig (pečené morče) [cit. 2011-11-30]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Peru_Guinea_Pig.jpg>.
Reflexe
Všechny aktivity jsou pozitivně motivační, podněcující širokou diskuzi. Je možné, že budou se zájmem přijímány žáky z rodin s vysokou kulturní úrovní (žáci, kteří ve volném čase čtou knihy a časopisy, navštěvují divadla, kteří s rodiči cestují, kteří mají ambice něčeho v životě dosáhnout). Tito žáci také mají vstupní informace, které mohou využívat při řešení úloh. Zapojení do diskuse jim také usnadňuje zpravidla bohatá slovní zásoba (češtiny), dovednost relativně přesně vyjádřit vlastní myšlenky a vysoké sebevědomí. S případným krátkodobým neúspěchem se dokáží snadno vyrovnat.
Stejné aktivity však mohou prožívat žáci s podprůměrnými studijními výsledky téměř opačně – může se projevit nízký zájem zapojit se do diskuse. Pro slabší žáky je možné zařadit aktivitu „Guessing game – objevování jiných zemí“, viz níže. Je důležité vytvářet situace, ve kterých i tito žáci mohou pocítit úspěch nebo prožít pocit důležitosti, např. otázka: „Kterou národností začneme, Honzo, Američany, nebo Kanaďany?“ je zodpověditelná a zvyšuje žákovo sebehodnocení tím, že mu umožňuje podílet se na organizaci hodiny.
Po realizaci aktivit 1–5 mohou žáci vyplnit krátký dotazník s cílem vytvořit pořadí aktivit, a to z hlediska:
jejich důležitosti pro život,
jejich zábavnosti.
Varianta pro slabší žáky: Guesssing game – objevování jiných zemí. Poté může následovat diskuze nad informacemi o zemi – neobvyklé, pravdivé/nepravdivé a definování kulturních stereotypů o lidech z dané země.
Guessing game – Instrukce: každá dvojice dostane jeden proužek s informací o dané zemi, kterou má uhodnout. Pokud neví, obdrží další. Může dostat max. 4 informace. Tomu odpovídají body: uhádnutí po 1. informaci = 4 b., po 2. informaci = 3 b., po 3. informaci = 2 b., po 4. informaci = 1 bod. Žáci ve dvojici mají hádat tyto země: Uganda, Peru, ČR, Japonsko (země jim nejsou známy, příp. učitel může informovat o výběru ze světadílů Jižní Amerika, Evropa, Asie a Afrika).
Tourists feel dizzy there.Chewing coca leaves is legal and you can buy a packet of coca tea in a supermarket.The capital is Lima. Spanish and Indian dialects are spoken there.
If you like rice or green tea, you will enjoy staying there. Local people don´t shake hands with each other, they bow.The flag is white with a red circle in the middle.A lot of local people die of aids or malaria.
The country has a lake named after the queen Victoria..Perfect camaras or motorbikes are typical of the country.A lot of local people die of aids or malaria.The country is called a green pearl of Africa.The name of the country begins with U.
Foreigners feel local people don´t smile enough. Its history goes back to the 9th century.The national drink is beer.The country was established in 1918.
Literatura a použité zdroje
CHANEY, David. Cultural Change and Everyday Life. Basingstoke, 2002.
DE VITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2001.
FANTINI, Alvino E. New Ways in Teaching Culture. Illinois: Pantagraph Printing, 1997.
NOVÝ, Ivan; SCHROLL-MACHL, Sylvia. Interkulturní komunikace v řízení a podnikání. Praha: Management Press, 199.
TOMALIN, barry; STEMPLESKI, susan. Cultural Awareness. Oxford: Oxford University Press, 1993.
