Odborný článek
Malé, ale úspěšné. Revize RVP
4,0 (2 hodnocení)
Z některých sociálních sítí by se mohlo zdát, že zásadnější změny ve vzdělávání stát dobře dělat neumí. Konkrétně mám na mysli kurikulární reformy, tedy změny rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých si školy vytvářejí vlastní školní programy. Opak je ale pravdou.
V mediální záplavě zpráv posledních měsíců, kdy naše vnímání válcují převážně zprávy charakteru šokujícího, bulvárního nebo negativního, to mnohým mohlo uniknout. RVP vydaný MŠMT v roce 2021 byl odborníky nejen přijat pozitivně, ale zároveň jej MŠMT podpořilo intenzivní metodickou a finanční podporou. Situace postupně vyúsťuje v realizaci plánovaných a potřebných změn v základních a středních školách. A navíc o tom všem máme důkazy.
Tato revize RVP je někdy označována za malou revizi, a to proto, že již v průběhu její realizace se začalo hovořit o další revizi RVP, tentokráte více komplexní. Revize RVP v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT), jak by bylo vhodnější ji označovat, zásadně proměnila vzdělávací předmět informatika, emancipovala jej na úroveň jiných předmětů, jako je třeba fyzika či chemie, a změnila školní přístup k rozvoji digitálních dovedností žáků. Nově totiž není rozvoj digitálních dovedností žáků úkolem pouze učitelů informatiky, ale učitelů všech předmětů. Zájemci si kompletní obsah změn mohou připomenout na adrese https://digitalizace.rvp.cz/co-se-meni.
Pravda je, že cesta k této změně kurikula byla poměrně dlouhá. V roce 2014 vznikl na MŠMT plán popisující podmínky, které by úspěšné změně měly předcházet. Tento plán obsahující 42 opatření schválila v listopadu stejného roku vláda pod názvem Strategie digitálního vzdělávání ČR do roku 2020. Ale teprve v lednu 2021 podepsal tehdejší ministr školství Robert Plaga první RVP pro základní vzdělávání, které „novou informatiku“ povinně zavádí, a to na ZŠ nejpozději od školního roku 2023/24. V roce 2022 následovaly se stejnými změnami další RVP – pro gymnázia a ostatní střední odborné školy.
Informace o připravenosti škol na tyto ICT revize zjišťuje Národní pedagogický institut pravidelně na začátku školního roku dotazníkovým šetřením, výsledky posledního jsou zveřejněny ve zprávě Připravenost škol na rozvoj digitálních kompetencí žáků [1], k dispozici je i stručná infografika. Stav zavádění revize ICT zveřejnila i Česká školní inspekce v listopadu 2024 v tematické zprávě Digitální kompetence a informatické myšlení žáků ZŠ a SŠ [2]. Z obou šetření vyplývá, že školy s revizemi počítají a podnikají aktivity směřující k naplnění jejich podstaty. Dobrým signálem, že školy revize přijaly, může být například zjištění ČŠI, že přes 60 % základních škol začalo podle nových RVP vyučovat rok, nebo dokonce dva před oficiální povinností stanovenou MŠMT. Za přínosnou označilo tuto revizi 90 % ředitelů základních škol. Vít Pěnkava ve své diplomové práci nazvané Faktory ovlivňující implementaci malé revize RVP na základních školách [3] dospěl na základě rozhovorů s učiteli ke zjištění, že hlavním fenoménem úspěchu je motivace a kladné postoje jednotlivců prosazujících integraci revidovaného RVP a mezi další faktory zařazuje
Evropská unie identifikovala tuto českou reformu jako příklad dobré praxe a do Česka posílá delegace, aby se mohly seznámit s detaily. Například Slovensko přeložilo některé materiály vydané NPI, jinými se nechalo inspirovat pro vlastní tvorbu. Na grafu z monitoringu médií níže je vidět, že články se vyjadřují k revizím ICT převážně neutrálně, v průběhu času roste počet pozitivních výstupů. Na to, že jde o přijímání změny v jinak konzervativní oblasti školství, se jedná o docela dobrý výsledek.
graf: sentiment komunikace tématu (online, tištěná média, Facebook, X) pro frázi „revize ICT“ za uvedené období. Pozn.: do Newton monitoringu jsou započteny i články NPI ČR
Když jsme analyzovali, proč se oproti jiným změnám revize ICT dařily, došli jsme k několika hlavním důvodům.
Vznik Strategie digitálního vzdělávání byl od počátku participativní projekt. Nad jeho obsahem proběhlo několik veřejných setkání odborníků, kteří se problematikou digitálních technologií ve vzdělávání dlouhodobě zabývají. Součástí procesu vzniku byla i veřejná konzultace, kde se mohl vyjádřit úplně každý. Autoři dokumentu chtěli otevřeným přístupem předcházet problémům předchozího projektu známého pod označením Internet do škol (2001–2007), který měl ve veřejnosti nálepku cinknutého a především pro stát a školy nevýhodného projektu, kde byl jediným „vítězem“ generální dodavatel.
Přijetí vládou způsobilo, že i když se na ministerstvu vystřídalo pět ministrů, po celou dobu bylo naplňování strategie oficiálně přiděleno a řízeno konkrétní osobou. V nejlepších letech se jednalo přímo o náměstka ministra, který pravidelně svolával řídicí výbor, který na realizaci opatření a mezi nimi i modernizaci znění RVP dohlížel. Opatření byla různého charakteru a byla nastavena tak, aby podpořila potřebné změny a šíření inovací. Jednalo se třeba o podporu otevřených licencí Creative Commons, tvorbu učebnic, učebních zdrojů a vzdělávání učitelů pro inovované pojetí předmětů, vytvoření standardu digitálních kompetencí učitelů a jeho integraci do učitelské přípravy na vysokých školách, evaluační nástroj pro zjišťování vlastní úrovně těchto dovedností, zavedení krajských ICT metodiků podporujících ředitele škol ve změnách, vytvoření Digikoalice pro spolupráci firem, neziskových organizací a akademické sféry a mnoho dalších aktivit.
Specifikem strategie první čtyři roky její realizace byla skutečnost, že ji zodpovědnému vedoucímu pracovníkovi na MŠMT pomáhal realizovat tým externistů. Jednalo se převážně o zapálené odborníky, kteří stáli u samotného zrodu a plánování strategie a následně se pak zapojili na různých pozicích vzdělávacího systému i do realizace schválených opatření. Právě dlouhodobá personální kontinuita je pro úspěšnou realizaci reforem důležitá. Teprve v roce 2019 vzniklo na MŠMT oddělení, do jehož gesce se realizace strategie přesouvá.
Klíčovou skutečností bylo, že MŠMT prostřednictvím evropských fondů umožnilo podílet se na přípravě revize pedagogickým fakultám, které tak měly možnost stát se aktivními aktéry připravovaných změn. Díky tomu vznikly učebnice, učební texty a další materiály podporující učitele v uchopení novinek ve výuce. V druhé vypsané výzvě pak mohly na podporu opatření strategie čerpat finance i neziskové organizace a školy, které byly ve využívání technologií o krok před ostatními, a mohly tak být vhodným příkladem dobré praxe. Mnohé základní a střední školy také využily finanční podporu digitálního vzdělávání prostřednictvím tzv. šablon zjednodušeného vykazování.
V roce 2020 přišla pandemie covidu-19 a s ní uzavření škol. Digitální technologie sice nebyly minimálně od začátku v mnoha školách pro kontakt učitelů s fyzicky oddělenými dětmi využívány didakticky vhodně, nastalá nouzová výuka ale tuto problematiku doslova veřejně nasvítila. Což byl pro mnohé zlom v jejich chápání role moderních technologií. Výsledkem byl posun v digitálních kompetencích učitelů. Díky následnému finančnímu programu Evropské unie byly prostřednictvím Národního plánu obnovy do českých škol poukázány přibližně 4,8 miliardy korun určených na rozvoj digitálního vzdělávání. MŠMT je v letech 2020, 2022 až 2024 směrovalo [4] zejména na pokročilé digitální pomůcky a překonání digitální propasti a posílalo je přímo do škol.
Druhým směrem podpory škol bylo intenzivní a především různorodé vzdělávání pedagogů. Aby školy získané peníze využívaly účelně a v souladu s moderními pedagogickými cíli, pověřilo MŠMT Národní pedagogický institut metodickou podporou. Již čtvrtý rok tak mají všichni zájemci z řad pedagogické veřejnosti možnost vzdělávat se zdarma v různých oblastech digitálního vzdělávání a zavádění změny. Nabídka NPI cílí na vedení škol, koordinátory ŠVP, ICT koordinátory a samozřejmě i na ostatní učitele. V průběhu realizace vzdělávání vybudoval NPI soubor různorodých a doplňujících se vzdělávacích formátů, namátkou konferencí, prezenčních seminářů, webinářů, kulatých stolů, podcastů, zacílených newsletterů či kurzů pro celé sborovny. NPI také ověřil několik nových formátů, které dříve nikdo neznal, např. hybridní Digiroadshow, síťovací online Digiplovárny a prezenční Digiakce, pro spolupráci s komerčním sektorem pak Digizoom. Podporou projektu DIGI prošlo do poloviny března 2025 přes 30 % pedagogů v ČR a 4 715 základních a středních škol a pro NPI znamenal velkou porci nových zkušeností a profesního růstu jeho zaměstnanců.
Podpora je zaměřena i na nepedagogické oblasti, například konzultanti tzv. IT guru pomáhají vedení škol ověřit, zda ve škole používaná IT řešení jsou ta nejvhodnější, školy si mohou nechat zpracovat audit digitální infrastruktury vlastní školy.
Specifickým, ale nikoli okrajovým prvkem reformy je skutečnost, že téměř všechny finanční prostředky zůstávají v rezortu školství. Nejsou využívána žádná dodavatelská firemní partnerství, peníze jdou zpět učitelům – naprostá většina lektorů, mentorů, konzultantů a facilitátorů jsou učitelé působící ve školách, kteří spolupracují s NPI a prošli pro tento účel vytvořeným vzděláváním.
Ačkoli se dnes ukazuje, že revize RVP v ICT má až překvapivě povzbudivé vnímání fáze realizace, byla by chyba si ji malovat jen růžově. Vždy je možné realizovat některé aktivity lépe a v ještě větší kvalitě. Zároveň platí, že žádná reforma není přijímána stejně všemi jejími aktéry. Největší zaznamenaná kritika se zvedla od části učitelů kvůli redukci vzdělávacího obsahu v jiných oborech, jejichž hodinová dotace byla použita na posílení informatiky a rozvoje digitálních kompetencí. To je ale pochopitelné a asi i neoddělitelné od těchto typů reforem. Z velké revize RVP se můžeme poučit, že právě boje učitelů jednotlivých aprobací o hodinové dotace jsou – z pochopitelných důvodů – ty nejhlasitěji zaznívající.
Za úspěšným procesem zavedení revize RVP nestálo jedno, ale celá řada provázaných opatření (promyšlené naplánování v podobě strategie, zapojení širší odborné veřejnosti, řízení realizace na MŠMT s využitím gesčních útvarů, personální kontinuita lidí stojících za myšlenkou revizí, zapojení pedagogických fakult, prostředky přímo do škol i do metodické podpory učitelů, …), kterým byla věnována pozornost a především přiměřené finanční prostředky. Jak můžeme sledovat v mnoha jiných případech, takové nastavení vůbec samozřejmé není. Zároveň se potvrzuje, že kurikulární změny prostě vyžadují mnohem více času, nežli lidé zpravidla očekávají.
Poznámky:
NPI ČR. Připravenost škol na rozvoj digitálních kompetencí žáků [online]. 2025. [cit. 2025-04-27]. Dostupné z: https://digitalizace.rvp.cz/clanky/vetsina-ucitelu-je-na-rozvoj-digikompetenci-zaku-pripravena.
ČŠI. Tematická zpráva – Digitální kompetence a informatické myšlení žáků ZŠ a SŠ [online]. 2024. [cit. 2025-04-27]. Dostupné z: https://csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-–-Digitalni-kompetence-a-informat.
PĚNKAVA, Vít. Faktory ovlivňující implementaci malé revize RVP na základních školách [online]. 2025. [cit. 2025-04-27]. Dostupné z: https://dodo.is.cuni.cz/handle/20.500.11956/196502.
MŠMT. Čerpání finančních prostředků v rámci Národního plánu obnovy [online]. 2025. [cit. 2025-04-27]. Dostupné z: https://edu.gov.cz/digitalizujeme/rozpocet-npo/.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.