Lokální problémy pohledem komiksu

Činnost podporuje rozvoj čtenářské a digitální gramotnosti, učí žáky spolupráci v rámci skupiny a plánování vlastní práce a dílčích kroků zadaného úkolu.

Výuková aktivita je navržena jako dlouhodobý úkol či projekt.

Průběh aktivity

Učitel žáky nejprve seznámí se závěrem, ke kterému úloha směřuje; výstupem aktivity je popsat vybraný lokální problém a navrhnout jeho řešení. Poté postupně odtajňuje dílčí kroky, celkem jich je pět:

1) Zmapovat terén, zvolit si lokální problém a zdokumentovat ho

Žáci mají volné pole působnosti, jediným kritériem pro výběr problému je jeho existence (jedná se o reálný již vzniklý problém, který není řešen). Je na uvážení žáků, jaké digitální technologie k dokumentaci použijí.

Problémem může být například chybějící popelnice na tříděný odpad; nefunkční veřejné osvětlení; pozůstatky vandalství na dětském hřišti; nezastavující řidiči na přechodu pro chodce u školy.

Ještě před zahájením průzkumu v terénu by měl učitel žákům připomenout, jak se mají při dokumentaci problému chovat (asertivní, ale slušné vystupování, respektování vlastnictví věcí a ochrany identity při fotografování či natáčení, nezasahování do osobní svobody druhých apod.).

2) Prezentace problémů

Jednotliví žáci seznámí během další vyučovací hodiny spolužáky s problémem, který na základě zadání objevili. Učitel zhodnotí obsahovou stránku prezentovaného a následně žáky instruuje, aby se dle povahy svých vybraných problémů rozdělili do skupin a vybrali si z nabízeného jeden problém, kterému by se chtěli věnovat. [1] Minimální a maximální počet členů ve skupině určuje dle uvážení a charakteru třídy učitel.

3) Vyprávění příběhu a zpracování komiksu

Skupina má zvolený jeden problém a následně se dozví, že je jejím úkolem zpracovat daný problém jako příběh a ten ztvárnit (včetně řešení) jako komiks. V ideálním případě by se měla skupina na řešení shodnout, komiks však může mít „otevřený závěr“ neboli více naznačených řešení daného problému. Kromě sdílení ve třídě budou vybrané komiksy prezentovány i mimo školu v dialogu s osobami či institucemi, v jejichž pravomoci je daný problém řešit.

Učitel může žáky nechat tvořit příběh zcela libovolně. Doporučuji však představit tři návodné složky „irského návodu pro storytelling“ [2]:

• příběh (story): Jaký je můj osobní vztah k příběhu? Na co chci upozornit? Proč komiks zpracovávám? Kdo jsou hrdinové komiksu a kam směřují?
• kontext (scale): Jak zapadá dílčí příběh do širšího kontextu? Jak ho udělat zajímavý pro čtenáře komiksu?
• Jak příběh prodat? (sale): Jaké emoce chci u čtenáře vzbudit, jaké reakce vyvolat? Jaké nástroje k tomu použiji?

Mají-li skupiny alespoň rámcově vymyšlený příběh, přichází na řadu tvorba komiksu. Před jejím zahájením je rovněž vhodné poskytnou žákům návodné tipy, na co se při zpracování zaměřit, jak postupovat. [3] Za základ lze považovat následujících pět bodů s návodnými otázkami:

• téma, myšlenka: Na jakou věc chci komiksem upozornit? Dovedu ji správně formulovat a předat?
• forma: Jaký typ komiksu chci vytvořit? Informační, superhrdinský, umělecký? Jaký použiji styl vyprávění?
• styl: Zvolím realistický komiks, nebo karikaturu?
• struktura: Jaký rozsah bude komiks mít? Kdo ho vypráví? Které scény (obrazy) jsou stěžejní? Jak ztvárním hlavní myšlenku, kterou chci předat? Kdo jsou hrdinové komiksu?
• technika: Jakou zvolím hlavní techniku? Bude komiks barevný? Otextuji jednotlivé obrázky?

Kritériem organizace práce je zapojení všech členů skupiny, v rovině obsahové pak reálnost řešení. Technické provedení je plně na rozhodnutí skupiny, musí však být využity digitální technologie.

Žáci mohou například jednotlivé části komiksu nafotit či digitálně nakreslit, následně pak v příslušném programu či aplikaci otitulkovat, mohou kombinovat kresbu a fotografie. Tvořit lze i celý komiks v příslušné aplikaci. Na internetu existuje velké množství aplikací určených k vytváření komiksů. Pro úplné začátečníky v této činnosti doporučuji jako inspiraci prohlédnout články Komiks ve vzdělávání [4], Komiks a jejich tvorba on-line [5] či Rozvoj konstruktivistického vzdělávání skrze technologie II. [6]

Zapojení digitálních technologií je aktivizační prvek, žáci zároveň posilují svou dovednost využívat digitální technologie při plnění učebního úkolu. Použití konkrétních technik není záměrně určeno (například pouze fotit), žáci mají prostor pro kreativní vyjádření a využití nástrojů a aplikací, které znají a používají ve volném čase například na sociálních sítích.

4) Prezentace komiksů

Všechna vytvořená dílka žáci představují ve výuce. Učitel a spolužáci hodnotí splnění stanovených kritérií a zpracování nejprve ve dvou rovinách – technické provedení (Jakou formou je komiks zpracován? Jak je řešena grafická stránka? Jaké grafické prvky jsou v komiksu využity nejvíce, jaká je jejich funkce? Proč? Které digitální technologie byly k tvorbě použity? aj.) a obsahová stránka (Jak na mě působí příběh, který komiks vypráví? Jaká je podle vás hlavní nosná myšlenka autorského týmu? Je zvolený problém dostatečně popsán a analyzován? V čem spočívá navržené řešení problému? Je provedení navrženého řešení reálné? Jaká rizika může skýtat? aj.).

Od hodnocení konkrétních návrhů směřuje učitel diskusi k obecné rovině lokálních problémů (vznik, řešení) a k možnostem (nejen žákovského) zapojení do dění ve svém okolí, občanské participaci či ještě obecněji k fungování občanské společnosti. Vše propojuje s konkrétními příklady, motivuje žáky, aby sdíleli své zkušenosti, a podporuje uvědomění, že i jejich zapojení může obci mnoho přinést.

Závěrem by neměla chybět celková reflexe práce (spolupráce ve skupině, plánování úkolů) a přesah nejen pro Výchovu k občanství, ale zejména pro běžný život žáků.

Po této fázi je možné aktivitu ukončit. Doporučuji však zařazení ještě pátého kroku:

5) Přesah aktivity mimo školní prostředí

Pro větší smysl aktivity je vhodný její přesah do reálného světa. Žáci by měli po dohodě s učitelem představit svá řešení problémů subjektům, institucím či lidem, kteří je mohou (nebo by měli) vyřešit. Přesný postup záleží na konkrétním problému, daný subjekt mohou kontaktovat žáci sami, případně společně s učitelem.   

[1] Záměrně zde není zadáno „učitel žáky rozdělí“. Učitel vede žáky k tomu, aby se seskupili podle charakteru zvoleného problému, tedy podle své preference, nebo toho, co oni sami za problém opravdu považují. Pokud se nebude tato forma rozdělení dařit, učitel zasáhne a rozdělení do skupin se ujme.

[2] Komiksové tipy & triky. Adra. Dostupné na WWW: <https://www.adra.cz/oddeleni-vzdelavani/komiksova-soutez/komiksove-tipy--triky>.

[3] Podrobný metodický postup tvorby komiksu je zpracován například na webových stránkách organizace Adra, dostupné zde: https://www.adra.cz/oddeleni-vzdelavani/komiksova-soutez/komiksove-tipy--triky.

[4]  KŘÍŽ, Daniel. Komiks ve vzdělávání. Metodický portál: Články[online]. 14. 02. 2013, [cit. 2020-07-21]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/17163/KOMIKS-VE-VZDELAVANI.html>. ISSN 1802-4785.

[5] JELÍNEK, František, SÝKOROVÁ, Pavla. Komiksy a jejich tvorba on-line. In: Novinky a zajímavosti ze světa interaktivní výuky. 2018. Dostupné na WWW: <https://www.veskole.cz/clanky/komiksy-a-jejich-tvorba-on-line-2>

[6] ČERNÝ, Michal. Rozvoj konstruktivistického vzdělávání skrze technologie II. Metodický portál: Články[online]. 16. 04. 2020, [cit. 2020-07-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/22443/ROZVOJ-KONSTRUKTIVISTICKEHO-VZDELAVANI-SKRZE-TECHNOLOGIE-II.html>. ISSN 1802-4785.