Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Pokud čtenáře tohoto článku lesní školky zaujaly, zvu vás do naší diskuze http://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=96&t=775&start=0
Při pohledu z okna během mrazivého dne možná zapochybujeme o tom, že se v lesní mateřské škole skutečně můžeme řídit zásadou „venku za každého počasí.” Být s dětmi v lese plném rozmáčeného sněhu smíšeného s blátem nebo za suchého mrazu spojeného s větrem je jistě náročné, ale nikoli nemožné. Je třeba věnovat pozornost dvěma zásadním podmínkám: dobrému oblečení a dostatku pohybu.
Cibulový systém
Pro lesní mateřskou školu (LMŠ) obecně platí, že „neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení”. Během celého roku je proto uplatňováno tzv. „cibulové vrstvení”. V zimě má být spodní vrstva hřejivá, tedy ideálně vlna (pokud ji děti snesou) nebo funkční prádlo. Obě varianty mají tu výhodu, že i když se dítě potí, prádlo hřeje dál. Následují podle potřeby další 1 až 3 vrstvy, které opět hřejí a zároveň izolují (což je výhodou cibulového vrstvení oproti jedné silné vrstvě, která snadněji profoukne a nevytváří meziprostory udržující stabilní teplotu). Pro zahřátí se vedle vlny také velmi hodí fleece. Vrstvení je stejným způsobem uplatněno i na nohy. Svrchní kalhoty by měly být v první řadě vodotěsné. Bunda by měla být teplá a prodyšná. Pokud padá déšť se sněhem, má nepromokavost přednost, děti tedy často nosí zateplené pláštěnky. V nich se ale velmi rychle přehřívají. Při vrstvení oblečení je také třeba myslet na to, aby nebránilo dětem v pohybu.
Je poměrně časté, že děti se místo promrzání přehřívají – řešením je odebrání hřející vrstvy, ale ne všechny děti si umí říci. Proto je dobré poskytnout rodičům zpětnou vazbu, aby věděli, jak se jejich dítě v daných podmínkách cítí. Poslední nezbytnou vrstvu do mrazu představuje ochranný mastný krém na obličej a na ruce. Obvykle se nedoporučuje nosit kombinézu, či kalhoty s laclem. Na druhou stranu – pokud si děti hrají ve sněhu, má kombinéza své výhody a je-li dítěti teplo, krátká chvilka vyvětrání a rychlý návrat k pohybu nezpůsobí promrznutí.
Záludné maličkosti
Během mrazivého větrného dne rychle pocítíme, kde má oblečení skuliny, kudy může mráz či sníh proniknout. Častým problémem je přechod bot a kalhot. Řešením je buď guma na okraji nohavic přetažená přes podrážku bot nebo návlek podobný tomu, co mají běžkaři, který přechod zvenku překryje a utěsní. Také při volbě rukavic je třeba myslet na jejich propojitelnost s bundou – nejsnadněji se manipuluje s rukavicemi podobnými lyžařským palčákům. Nevhodné jsou prstové a krátké rukavice. Na dobu oběda se hodí náhradní rukavice s odklopitelnou špičkou chránící holé prsty. Rukavice do lesa by v každém případě měly být nepromokavé a hřejivé (s kožíškem nebo fleecem uvnitř). Poslední skulinou v oblečení může být šála a čepice. Zde se velmi dobře hodí kukla doplněná šálou.
Další záludností jsou různá zapínání a zipy. Děti by měly zvládat jejich otevírání a zavírání samy. Nejen proto, že dvě paní učitelky stráví mnoho času, když mají každé dítě vyprostit z bundy či obléknout, ale také proto, aby si dítě mohlo pocit tepla regulovat samo v průběhu dne.
Zahřívací techniky
Je-li venku mráz, platí jednoduché pravidlo – nezůstat stát a už vůbec ne sedět. Výjimkou může být ranní kruh u ohně, ale i zde by sezení nemělo v žádném případě trvat dlouho. Sníh nabízí rozmanité příležitosti k pohybu (sáňkování na kopci, opičí dráhy v hlubokém sněhu apod.). Za suché zimy je nezbytné motivovat děti k rychlejší chůzi na cestě lesem. Během chůze lze zapojit jiné formy pohybu (po domluveném signálu skákat jako žáby, indiánský běh – střídání chůze a běhu, oběhnout dvakrát každý listnatý strom u cesty apod.). Během cesty je důležité stále sledovat, jestli některé s dětí nezačíná prochládat. Takové dítě je méně aktivnější a posmutnělé, což umocňuje nebezpečí hlubšího prochladnutí. Čím dříve si toho pedagog všimne, tím lépe se daná situace řeší.
Pedagogové i děti nosí v batůžku termosku s čajem. Dále mají u sebe termopolštářky, které děti často využívají při jídle, kdy nemají rukavice. Nezbytností v dětském batůžku jsou náhradní rukavice. Pedagogové standardně nosí v batohu fleecovou deku a několik sad univerzálního náhradního oblečení.
Povzbuzení na závěr
Špatné oblečení může skutečně způsobit vážné komplikace. Základním předpokladem je proto důkladné informování rodičů, kteří nesou plnou odpovědnost za oblečení svých dětí v LMŠ. Již při zápisu dítěte do lesní MŠ jsou rodiče podrobně instruováni, co od nich bude ohledně oblečení dětí očekáváno, včetně vysvětlení principu vrstvení („cibulový systém”). Během roku je pak vhodné dávat konkrétní tipy a sdělovat rodičům dobré i špatné zkušenosti s oblečením jejich dětí. Mnohé prozradí předpověď počasí, kterou by rodiče a pedagogové měli ve vlastním zájmu sledovat. Na zimu navíc trénují už během podzimu, který je pro své sychravé šedé dny často nepříjemnější než slunečný mrazivý den se třpytícími se ojíněnými stromy a červenými tvářemi dětí.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
