Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
The Learning Curve má za úkol pomoci tvůrcům vzdělávací politiky, ředitelům škol a ostatním odborníkům ve vzdělávání identifikovat klíčové faktory, které přímo vedou ke zlepšování vzdělávacích výstupů.
Co spojuje dvě společnosti z tak odlišných kultur, jako je jihokorejská a finská? Obě tyto země jsou velmocemi na poli školství a umístily se na nejvyšším místě v žebříčku úspěšnosti vzdělávacích systémů. Ovšem jen těžko si lze představit dva způsoby vzdělávání, které by byly odlišnější než právě v případě těchto dvou zemí.
Jižní Korea má rigidní osnovy a vzdělávání zaměřené na testování. Specifikem korejských žáků je neuvěřitelné množství času, které škole věnují. Po běžném vyučování dochází do soukromých doučovacích škol. Korejská vláda dokonce musela uzákonit, že tyto soukromé školy nesmí provozovat svou činnost po desáté hodině večer. Finský systém je naopak velmi flexibilní a volný. Děti začínají se školou později než ve většině zemí a tráví v ní denně méně času.
Při bližším pohledu však lze nalézt společné znaky: obě země mají velmi kvalitní učitele, odpovědnost za studijní výsledky žáků leží na školách a v jejich vzdělávacím systému je přítomné silné morální poselství. V obou společnostech je vzdělání vysoce ceněno a učitelská profese patří k nejprestižnějším povoláním.
Analýza přichází s překvapujícím faktem, že důležitější než peníze je míra prestiže vzdělávání v dané kultuře. Přestože peníze investované do vzdělávání vždy přinášejí pozitivní výsledky, s vyššími částkami jejich efektivita klesá a důležitějším se stává, jak jsou tyto prostředky investovány.
Za dobré učitele neexistuje náhrada. Vliv dobrých učitelů přesahuje oblast vzdělávání a má dopad také na další pozitivní společenské faktory, jako je např. větší tendence k finanční zodpovědnosti. Dobré učitele nedělá jen jejich dobré finanční ohodnocení. Jde o získávání těch nejlepších talentů, kvalitní pedagogické vzdělávání (včetně celoživotního) a také o důvěru v jejich schopnosti – tedy garantování dostatečné míry svobody v rozhodování.
The Learning Curve má za úkol pomoci tvůrcům vzdělávací politiky, ředitelům škol a ostatním odborníkům ve vzdělávání identifikovat klíčové faktory, které přímo vedou ke zlepšování vzdělávacích výstupů. Tato celosvětová studie byla vypracována nezávislou agenturou Economist Intelligence Unit. Pracuje s daty získanými např. z OECD – PISA, TIMMS a PIRLS testování a daty poskytnutými od jednotlivých zemí. Sesbíraná data byla uspořádána do tzv. Learning Curve databanky, která je přístupná online na http://thelearningcurve.pearson.com. Databanka umožní badatelům využívat mezinárodně porovnatelná data z 50 zemí (včetně České republiky). Databanka obsahuje:
Kompletní výsledky výzkumu, který shrnuje data z více než 50 zemí světa, najdete na http://thelearningcurve.pearson.com/.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
