Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Kvalitnější výuka zavedením atestací pro učitele?
Článek hovoří o důležitosti dlouhodobého sebevzdělávání učitelů, současném stavu, nedostatcích systému vzdělávání na základní škole a dává je do souvislosti s chystaným zavedením systému atestací na zvýšení prestiže učitelského povolání. Bude výuka kvalitnější? K čemu bude dobrý systém atestací, když není dostatečně efektivní a postrádá význam pro naplnění své podstaty?
Kvalita edukace je v současné době v centru zájmu mnoha odborníků české i světové veřejnosti. Podle zveřejněných mezinárodních hodnocení výsledků vzdělávání (IEA[1] - PISA[2], PIRLS[3], NCES[4], IES[5], OECD[6]) a výroční zprávy České školní inspekce 2009/2010 se úroveň vzdělanosti[7] českých žáků neustále propadá. Toto zjištění alarmuje odborníky k novým výzkumům a analýzám současného stavu poznání. Je třeba totiž stále hledat nové způsoby, jak tento propad zastavit a jak lépe a efektivněji vzdělávat. Jako učitelka na základní škole vím, že žáci bojují s velkými nedostatky, které se projevují v edukaci každodenní školní praxe téměř ve všech předmětech. Jedná se o nedostatky nejen v porozumění textu, kdy žáci často nevnímají, o čem čtou, ale i nedokáží pochopit jednoduchou instrukci, vypsat si známé informace ze slovní úlohy, bez potíží odpovědět na otázky k přečtenému textu a mnoho dalšího. Vinu ale nelze spatřovat jen v učiteli. Ten je totiž i přes veškerou svou snahu v začarovaném kruhu systému školství naší republiky. Faktorů, které tyto nedostatky ovlivňují, je mnoho. Je obtížné po učitelích požadovat inovativní způsob vyučování, když oni samotní takovou výukou neprošli. Neexistuje národní strategie ani aktuální institucionální podpora na úrovni primární školy, která by systematicky vedla pedagogy, kteří již v oboru působí a kteří inovativní edukaci v rámci univerzitní přípravy neabsolvovali. K takovému vzdělávání není centralizovaný tlak a pedagogové si tak vybírají témata pro sebevzdělávání spíše intuitivně, nestrukturovaně, podle vlastních pedagogických potřeb, cítění slabých stránek a ještě v případě, jedná-li se o aktivního sebe-evaluujícího učitele. O existenci podpůrných vzdělávacích produktů nebo o inovativních metodách se pedagogičtí pracovníci účastnící se přímé edukace dozvídají náhodně, podle doporučení kolegů, někdy z vlastního průzkumu edukační reality. Pedagogové jsou bezradní a mají málo informací.
Diskuze (2)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Petr Koubek27. 5. 2013
Děkuji za příspěvek. S prvními dvěma odstavci nemám problém, jsou přesné a ve své úspornosti se mi líbí natolik, že bych je podepsal. Potíž je v tom, že třetí odstavec textu hodnotí připravovaný kariérní systém. Aniž by jej kdo viděl, abych tak řekl. Ono se o KS hodně mluví, ale faktické výstupy projektu (IPn OP VK Kariérní systém) zatím skutečně nikdo/skoro nikdo neviděl. To je po roce a půl fungování dost problém. Proto pan ministr vyměnil hlavního manažera projektu a od té doby se věci přeci jen mění. Není to tedy problém paní kolegyně, která naopak velmi přesně vnímá to, že učiteli chybí vedení k reflektivitě, k rozvoji didaktických znalostí obsahu, kompetenci komplexních kurikulárních činností, vč. umožnění žákům tvůrčím způsobem využít učební látku, zahrnutí příležitostí ke spolupráci, hodnocení a sebehodnocení žáků do vyučování, k tvořivosti... Ano, chybí toho hodně a autorka správně soudí, že KS může pomoci nebo naopak škodit. Proto se vede celonárodní diskuse (ke Strategii vzdělávání 2020) a věříme, že příslib pana dr. Trundy, nového hlavního manažera projektu, že již za několik týdnů představí první výsledky, platí. To je nadějné pro nás všechny, jimž nejsou osud a kompetence (systémová podpora jejich utváření a rozvíjení) učitelů lhostejné.
- Jaroslav Matějka27. 5. 2013
Článekj se dotýká velmi závažného problému. Vychází ale myslím z mylného tvrzení, že k dalšímu vzdělávání učitelů "není centralizovaný tlak " a učitelé tak nejsou systematicky vedeni k modernizace své práce. Z hlediska tohoto okamžiku je to možná dost pravda, ale co celá reforma, školení k rvp (povinná, hromadná, jednotná), tvorba švp, portál rvp.cz - který by měl reformu prosazovat, školení z evropských peněz, hromadná povinná tvorba "dumek". Přece to není tak, že učitelé, kteří neprošli právě nejsoučasnějším VŠ vzděláním si jen cosi pamatují ze svého dávno VŠ studia. Ale možná to vše byla jen administrativní akce, do škol se běžně prosadily prezentace nebo pracovní listy, ale nezměnila se podstata výuky. Nebo se změnila podstata výuky - k horšímu?
