Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Komunikace v běžných situacích - pocity lidí
5,0 (1 hodnocení)
Příspěvek je zaměřen na komunikaci žáků, na vyjadřování pocitů, na rozpoznávání pocitů druhých podle mimiky a na porozumění literárnímu textu z hlediska pocitů jednajících postav.
Přípravy poskytlo občanské sdružení Projekt Odyssea. Další přípravy a metodické materiály osobnostní a sociální výchovy naleznete volně ke stažení na www.odyssea.cz. Metodiky byly vytvořeny v rámci projektu "Zavádění osobnostní a sociální výchovy do školních vzdělávacích programů základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií v Praze". Projekt je financován z rozpočtu Evropského sociálního fondu, hlavního města Prahy a České republiky.
Průběh vyučování a časový odhad jednotlivých aktivit:
první vyučovací hodina - zahájení, oznámení tématu a cílů vyučování - včetně cílů OSV (2 minuty): "V dnešní hodině si budeme povídat o tom, jak lidé mezi sebou mluví, jak se při tom tváří, jaké zažívají pocity v nejrůznějších situacích, a některé běžné situace si i zahrajeme. Na začátku si připomeneme nejdůležitější komunikační pravidlo - Mluví pouze jeden."
komunitní kruh (13 minut): "Jsem moc ráda, že se nám dařilo dodržovat základní pravidlo - Mluví pouze jeden. Velmi mě potěšilo, že jste zcela samostatně pojmenovávali jednotlivé pocity. Který pojem byl pro nás méně známý? (ostych, odpor). V jakých situacích jste zažili ostych (styděli jste se)? K čemu nebo ke komu může člověk cítit odpor?"
žáci sedí v kruhu na koberci a vyprávějí, jak strávili předešlý den (víkend) a jak se přitom cítili, učitel může některé výpovědi žáků zapsat na tabuli: musel jsem se učit - nuda přijela babička - radost dostal jsem hračku - překvapení spadl jsem na kole - bolest;
žáci si mají uvědomit rozdíl mezi popisem činností a vyjádřením pocitu, mají si také uvědomit z hlediska jazyka použití sloves při vyjádření činnosti a užití podstatných jmen při vyjadřování pocitů;
práce s kartičkami na magnetické tabuli (15 minut):
Vystříhané obrázky z časopisů, ukázky z dětských knih, kartičky pocitů
"Představme si, že jsme porota a vybíráme uchazeče na místo mimů. Koho byste z daných žáků vybrali a proč? Jaký z daných pocitů se vám nejsnáze předváděl a proč, který naopak byl pro vás nejtěžší a proč? Nyní vymyslete situace, ve kterých dané pocity prožíváte."
učitel má předem připravené kartičky s pojmy jednotlivých pocitů;
prvním úkolem je, aby žáci mimikou daný pocit vyjádřili;
učitel poté vybere dobré mimy a vyzve je k tabuli na předvedení;
druhým úkolem je, aby žáci u daných slov určili slovní druh a rozšířili tak již známou definici podstatných jmen (podstatná jména jsou nejen názvy osob, zvířat a věcí, ale i pocitů);
třetím úkolem je vymyslet běžné situace ze života k daným pojmům;
práce s obrázky z časopisů - skupinová práce (15 minut): "Dohodněte se ve skupině a vyberte možný pojem z kartiček na tabuli. U některých obrázků můžete uvést i více možností. Co jste si uvědomili touto činností? Jakých lidí byste chtěli mít kolem sebe nejvíce - usměvavých, smutných, vzteklých? V jakých zaměstnáních je důležité, jak se člověk tváří, jak komunikuje s druhou osobou a proč?"
každá skupina obdrží arch A4, kde jsou nalepeny obrázky s osobami, které mají různý výraz;
úkolem je, aby žáci pod každý obrázek napsali pocit, který daná osoba zřejmě prožívá, a jaká situace mohla předcházet;
druhá vyučovací hodina - práce s literárním textem (15 minut): "Kdo vystupoval v dané ukázce? Jak se cítili jednající postavy v jednotlivých rolích?"
žáci si tahají z klobouku různé rozhovory - úryvky literárních textů;
jejich prvním úkolem je pokusit se poznat název knihy a určit autora;
druhým úkolem je popsat chování jednajících osob, vyjádřit jejich možné pocity;
příklad ukázek: "Tak co vám je?" povídám. "Pane doktore," sípal ten chlapík, "já jsem, prosím pěkně, ňáko ochraptěl." "To vidím," já řku, "a kterýpak vy jste?" Pacient se drobet ošíval a pak vyhrkl. "Já jsem, prosím, ten jistý Hejkal z hory Krákorky." "Aha," povídám, "tak vy jste ten kujón, ten sakrament jeden, co straší v lese lidi? A holenku, to vám patří, že jste ztratil hlas! Bodejť, já vám budu léčit láry a fáryngitidu neboli hatar krtanu, chci říci katar hrtanu, abyste zase mohl po lese hejkat a nahánět lidem psotník! Ne, ne, jen si spánembohem chraptěte a sípejte, aspoň bude od vás pokoj!" (Karel Čapek: Devatero pohádek) "Ach, ach, Broučku, vždyť já jsem se toho pořád bála, a ty ne, ne - že budeš poslouchat. Pamatuješ se? Vidíš, jaks už zas byl neposlušný. Kterýpak poslušný brouček opustí své místo a letí, kam nemá letět? A pak, Broučku, Broučku, kdopak to jaktěživ slyšel, aby si brouček dělal známost s Verunkou a aby si snad dokonce na ni myslel. Ne, to není poslušnost. Tak to Pán Bůh nechce." (Jan Karafiát: Broučci) "Haló, tady je lesník Březina! Dobrý den přeji, pane Špejlíku. Jak se máte? Dobře, že ano? To ani není jinak možné, když je člověk pořád u takových dobrot. Ale my máme také zase chuť na nějakou uzeninu, tak nám pošlete jednu celou šunku." (Josef Lada: O chytré kmotře lišce) "A umíte také spravovat rádio?" skočil mu do řeči cvrček. "Jak by ne!" zajásal Ferda. "My měli v mraveništi v každém patře jedno." "Tak pojďte sem!" vyzval ho cvrček. "Včera tudy táhla nějaká komedie, jakési famfárum se tu dávalo vozit od hlemýždě, a rozbil, myslím, anténu." (Ondřej Sekora: Ferda Mravenec)
dramatizace - reálné situace (20 minut): "Jak jste se cítili v dané roli? Co musíme ještě společně natrénovat? (prosby, žádost, omluvy). Jak v těchto rolích často vystupují dospělí? S kým se vám pracovalo dobře a proč?"
žáci si ve dvojicích nacvičí rozhovor na dané téma, které si vylosují: předveďte scénku "u lékaře"; předveďte scénku "v rodině", kdy syn nebo dcera neposlechli rodiče; předveďte scénku "v obchodě", kam zákazník přišel reklamovat zboží; předveďte scénku "ve škole", kdy žák zaspal a přijde pozdě do školy; předveďte scénku "v domě", kde si soused stěžuje na sousedova psa;
závěrečná evaluace (10 minut): "Byla bych moc ráda, kdyby každý z vás odpověděl alespoň na jednu z otázek na tabuli. Pokud už někdo před ním vysloví podobný názor, může se jakkoliv vyjádřit o dnešních hodinách, co ho napadne. Velmi mě potěšilo, jak jste dnes pracovali, a už se těším na podobné hodiny."
Co jsem se dnes naučil?
Jak mohu nových dovedností využít v běžných situacích?
Jaká aktivita se mi nejvíce dařila a proč?
Co bych příště udělal jinak a proč?
Co bych si chtěl určitě znovu zopakovat, vyzkoušet či natrénovat?
Doplňující informace k příspěvku
Metody vyučování:
stručný chronologický přehled použitých metod (technik, aktivit)
nejvýše 3 řádky na metodu
Oznámení tématu a cílů vyučování
Komunikativní kruh
Práce s kartičkami pocitů - vyvození na magn. tabuli
Vyjadřování pocitů mimikou a gestikulací
Skupinová práce - pojmenovat pocity podle obrázků
Práce s literárním textem
Dramatizace - běžné situace ze života žáků
Závěrečná evaluace
Přílohy v elektronické podobě
Naskenované obrázky
Základní reflektující otázky vztahující se k OSV cílům, které bych rád/a položil/a:
číslováno podle hlavních cílů OSV popsaných výše
Jaké pojmy byly pro vás nové? (ostych, odpor)
O jakých pocitech běžně mluvíme a znáte je již z raného dětství? (radost, překvapení, smutek)
Jakých lidí byste chtěli mít kolem sebe nejvíce?
Jaký z daných pocitů se vám nejsnáze předváděl a proč? Který naopak byl pro vás nejtěžší a proč?
V jakých rolích jste se dobře cítili a proč?
U kterých povolání je důležité, jak daná osoba působí?
Jak budu zjišťovat (měřit) dosahování OSV cíle (metody evaluace)
žák roztřídí pocity - ujasní si jejich význam
žák předvede mimikou daný pocit
žák uvede konkrétní situace, ve kterých daný pocit prožívá
žák zahraje scénku a vyjádří, jak se při ní cítí
Závěrečná reflexe a evaluace uskutečněného vyučování (vyplní pouze účastníci kurzu)
Co se mi osvědčilo během vyučování (co fungovalo, mělo úspěch, z čeho jsem měl/a radost)
Žáci k novým pojmům dospěli samostatně
Sami dokázali přiřadit běžné situace a sami je zahráli
Žáci se při jednotlivých aktivitách nestyděli
Po celou dobu dodržovali pravidlo - "Mluví pouze jeden"
S jakými problémy (obtížemi) jsem se během vyučování setkal/a
časová náročnost
Co bych příště udělal/a jinak (jak bych upravil/a tuto přípravu)
Zařadila bych méně námětů k dramatizaci a zahrané bych důkladněji se žáky nacvičila a rozebrala.
Evaluace - podklady, které dokumentují naplnění stanovených OSV cílů (např. vypracované pracovní listy, záznamy výroků žáků, dotazníky, další texty, výtvory žáků, fotografie, zpětná vazba od žáků, videozáznam, další metody evaluace)
