Kombinované formy vzdělávání vítězí

O amerických na kombinovaných formách založených hybridních školách jsme v minulosti již informovali vícekrát. Arizonskou Carpe Diem jsme dokonce i blíže popisovali (Americké hybridní školy pro síťovou generaci). To byl duben 2011. Od té doby se hodně změnilo. Právě v oblasti využití vzdělávacích technologií je vývoj obzvláště rychlý. Pokusím se shrnout, jak vypadá aktuální stav.

V USA existuje velmi silný lobbing snažící se prosadit technologie do škol. Projevuje se jak zdravou kritikou neschopnosti tradičních (hlavně veřejných) škol jít s dobou a přizpůsobit výukové cíle budoucím potřebám žáků, tak nezdravou snahou prodávat technologie i software a kontrolovat studentská data (Školská data jako předmět podnikání). Orientovat se je nesnadné, ale nutné. Skutečnost je taková, že se využití technologií za účelem vzdělávání vyhnout nelze. Jde o to zavést tuto inovaci do škol co nejsprávnějším způsobem.

Abychom si uvědomili, jak by měl výsledek vypadat, hodí se připomenout Prenského 4 fáze technologické transformace vzdělávání. Vyplývá z nich, že v souvislosti se současným vývojem světa nestačí pouze zavádět technologie a v důsledku toho transformovat výukové postupy. Je nutné též upravit výukové cíle celého vzdělávacího systému (což se nám zatím nedaří). Technologie pronikají do všech sfér a oborů lidské činnosti. Jen v našich školách to zatím není moc znát. Přesto jsou využívány stále více nejen v počítačových učebnách ale i v ostatních prostorách školy. Jejich výukový potenciál je nutně třeba vnímat i nad rámec samotné školní budovy. Naši žáci dnes mají možnost se vzdělávat vlastně kdekoli a kdykoli (v zahraničních dokumentech často používají akronym 7/24 – sedm dní v týdnu a 24 hodin denně).

Je pravdou, že technologie mohou být přínosem i u tradičně formovaných výukových postupů, tj. když jeden učitel pracuje s 30 žáky najednou. Například Alan November má na své