Kolik K má správný žák?

Zkuste si jeden z úkolů, který mohou dostat žáci v hodině českého jazyka. Námět je zaměřený na rozvoj komunikativních dovedností. Kolik K má správný žák? Samozřejmě může dojít k polemice, kdo je to správný žák. Ale při správném vedení pedagoga žáci vědí, že kvalita jedince se neprojevuje pouze v míře jeho intelektuálních schopností, leč záleží také na osobnostních faktorech, jako jsou zájmy, hodnotová kritéria; na psychických vlastnostech osobnosti, to jsou např. aktivačně motivační schopnosti, volní vlastnosti, charakter, postoje, dynamika osobnosti a další mentální schopnosti napomáhající sebeurčení každého jedince. Určitě nejvyšší úrovní myšlení každého jedince je potřeba seberealizace, tedy tvoření. Máme tvořivé žáky?

Při posouzení význačných osobnostních vlastností tvořivých jedinců a nadaných dětí můžeme nalézt výraznou shodu vlastností, i když nemůžeme vyvodit závěr, že každé nadané dítě se projeví mimořádně tvořivě. Tento úsudek potvrzuje průzkum dětského chápání alegorie, který uskutečnil Josef Mlejnek (1981) na pěti základních školách. Autor podotýká, že písemné zpracování odpovědí nebylo hodnoceno po stránce gramatické a stylistické, ale bylo zaměřeno pouze na obsahové pojetí. Z výsledků průzkumu vyplývá, že děti s horší známkou z jazyka českého projevily více vynalézavosti a originality ve svých odpovědích než žáci s prospěchem výborným.

Uvedený závěr potvrdí mnoho učitelů, kteří rádi pracují nekonvenčním způsobem a hledají různé metody, které by zaručily zájem o výuku všech žáků ve třídě. Autorka příspěvku svou dlouholetou pedagogickou praxí podpořenou zkušenostmi studentů z náslechů může potvrdit, že žáci, jejichž učební výsledky v naukových předmětech patří k slabšímu průměru a ještě nejsou omezováni obavou před chybováním, reagují v hodinách literární výchovy velmi často spontánněji, intuitivněji a zejména tvořivěji.

Častými důvody učitelských výhrad vůči těmto žákům jsou např. skutečnosti, že výsledky jejich netradičního přístupu k problému nejdou kvantitativně měřit a práce s takovými žáky vyžaduje mnohem náročnější přípravu a individuální přístup. Bohužel ještě často někteří učitelé preferují více pamětní znalosti (tím neopomíjíme znalost pouček a pravidel např. v mluvnici) než tvořivé myšlení, které je neotřelé a plné fantazie. Mimořádné schopnosti projevující se např. v komunikativních schopnostech nemusí tvořivý jedinec prokazovat v jiných oblastech.