Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Knížka jednoho slova
4,0 (1 hodnocení)
Příspěvek přináší jednu z možností, jak u žáků podněcovat zájem o četbu, zvyšovat čtenářskou gramotnost, čtení s porozuměním. Prací ve dvojici poskytujeme příležitost i pomalým a slabším čtenářům k dosažení výsledku a získání ocenění. Výsledným produktem je vlastní knížka složená z textů nejrůznějších autorů, která bude určitě zaujímat přední místo v domácí knihovničce každého žáka.
Velmi často se mezi učiteli diskutuje o nutnosti povinné četby, která by zvýšila čtenářskou gramotnost. Ale opravdu ji může povinná četba prohloubit? Pokud přistoupíme na „povinnou četbu" žáků 2. stupně ZŠ (žáků víceletých gymnázií), připusťme, že velmi záleží na výběru povinné četby.
Zamýšlela jsem se nad tím, jak žákům poskytnout nejen zajímavou četbu, ale také jakým způsobem by žáci mohli získat větší zájem o čtení jako takové.
Zvolila jsem proto tvorbu vlastní žákovské knihy, což je jedinečná knížka o formátu A5 nebo A4 složená z přepsaných textů různých autorů, které žáci poskládají do jednoho celku zcela libovolně, a minimálně dvou textů vlastních (próza, báseň). Avšak všechny texty musí obsahovat zadané slovo nebo výrazy s podobným významem. Jedná se dlouhodobou činnost probíhající ve dvojicích. Metodu jsem použila s žáky 9. ročníku, ale jsem přesvědčena o tom, že i ostatní věkové kategorie by našly v podobné verzi (odpovídající věku) zaujetí a potřebu číst s porozuměním.
Postup
Před uspořádáním do dvojic byli žáci seznámeni s úkolem. Žákům jsem kladla na srdce, že vytvářet dvojice by měli důkladně, po zralé úvaze, protože v této dvojici budou pracovat dlouhodobě na náročném úkolu. O svém spolupracovníkovi musí být přesvědčeni, že je spolehlivý, zadanou a domluvenou práci odevzdá v termínu, který je zadán, či byl domluven.
Pozn.: Učitel by měl velmi dobře znát kolektiv třídy, ve kterém bude následující činnosti provádět. Pozor, aby nedošlo k vyčleňování některých žáků, aby nezůstali stranou!
Po vytvoření dvojic se žáci vzájemně představili se zaměřením na své povahové - pracovní schopnosti a dovednosti (jak se vidím sám - jaký jsem spolupracovník, co dokážu, v čem mám nedostatky).
Na lístcích má učitel připravená hesla: vařit, kouzlit, princezna, cesta, strašidlo, voda. Pro dvojici je jeden lístek. Dvojice přistupují a losují si svůj lístek s heslem. Následuje rychlá diskuse o tom, co budou žáci se svým heslem dělat. Učitel může názory žáků zapisovat na tabuli.
Různé texty (J. Nohavica, B. Němcová, pohádky bratří Grimmů) – knížky z domácí, školní nebo obecní knihovny, papír, tužka – pero, lístky s hesly
Diskuze (1)▾
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jakub Horálek22. 9. 2009
Nevím, zda tomu dobře rozumím: motivuje toto žáky k přečtení celého díla nebo k ryze utilitárnímu přístupu: tj. k překotnému vyhledávání textů, ve kterých se objevuje zadané slovo, a k jejich nesystematickému vypisování. Jakým způsobem je motivován název knihy, pokud se jedná o "pelmel" žánrově a tematicky různorodých textů?
Objevovala se různá řešení, ale pouze jedno bylo správné. Zadané slovo - heslo se musí objevit v úryvku nebo celém textu, který přepíší nebo okopírují do své vlastní knihy.
Žáci nemuseli striktně dodržovat pouze jedno slovo, např. u slova vařit mohla být i varianta substantiva vaření, dále smažit, péct, tzn. slova, která mají podobný význam nebo souvisejí s daným slovem. (Slovo tedy vymezilo určitý tematický okruh.)
Žáci mohli hledat v jakémkoliv druhu literatury a žánru: povídka, detektivka, horor, pohádka, báseň, říkanka, román, píseň, reklama... V každém příspěvku však muselo být alespoň jednou použito dané slovo. Rozsah úryvku byl stanoven minimálně na jednu stranu A4 (báseň samozřejmě byla celá, i když nebyla rozsahem na celou stránku).
Dalším kritériem pro hodnocení byl počet příspěvků ve vlastní knize. S žáky jsme se shodli, že minimální počet úryvků - příspěvků v knize bude 10 + 2 vlastní. Všechny dvojice však vytvořily knížky mnohem obsáhlejší. Žáci měli také vymyslet svoji povídku nebo báseň, která by splňovala všechna daná kritéria (minimálně 2 práce).
Kniha musela obsahovat všechny náležitosti (zjistili sami žáci) jako kterákoliv jiná kniha: obálka s názvem, autoři, nakladatelství , úvodní listy knížky (žáci se inspirovali přečtenými knížkami), použitá literatura, obsah, doslov, tiráž, číslování stránek. Pokud obrázky malovali žáci sami, musel být v knize napsán ilustrátor. Pokud je okopírovali nebo vytiskli, bylo nutné napsat, kdo se staral o grafickou stránku knihy (dopsat zdroj). V jednotlivých příspěvcích vždy mělo být nějak zvýrazněno zadané slovo.
Kniha mohla mít formát A4 nebo A5, záleželo pouze na žácích. Museli také vymyslet, jak jednotlivé listy knížky spojí (kroužková vazba, sešití). Zároveň si lámali hlavu nad tím, jak vytvořit zajímavou obálku knížky, jak ji originálně pojmenují, jaký název dají vydavatelství. V knížce muselo být u každého úryvku jméno autora a název celé knížky, popř. i název konkrétní povídky, pohádky... Domluvili jsme se na dodržování jednotných okrajů, tedy 2,5 cm z každé strany, a také na tom, že každý nový text začínal na nové stránce.
Žáci také museli dohlížet na to, aby bylo vše napsáno stejným stylem, tzn. nadpisy stejně, text stejně. Texty psali žáci na počítačích. Možnost měli i v hodinách ICT, při kterých si na zvolených textech procvičovali formátování ve Wordu.
Po tomto zadání začaly dvojice pracovat samostatně, mohly využít hodin literatury k dotazům. Převážně pracovali doma, na počítačích ve škole nebo v hodinách ICT. Mohli spolupracovat nebo pracovat každý sám a svému kamarádovi z dvojice pak své poznatky předávat. Pracovní strategii jsem nechala zcela na svých žácích a jejich výběru a domluvě.
Na práci měli žáci zhruba 3 měsíce čas. Nejprve jsme si určili termín (asi měsíc), kdy měli mít žáci přepsaných 5 úryvků a 1 vlastní práci (texty mohly být prozatím v elektronické podobě). Žáci také zjišťovali, jaké náležitosti má knížka obsahovat. Při prvním „setkání nad knížkou" jsme si společně řekli, co vše žáci zjistili o nutných údajích knížky, a sepsali jsme vše na tabuli. Žáky jsem poučila o tom, co jsou citace a jak se zapisují. Po dalších 4 - 5 týdnech (záleží na učiteli) museli mít žáci 10 konkrétních textů a 2 své (opět stačilo v elektronické podobě). Při setkáních probíhala diskuse o činnostech jednotlivých dvojic, jak se jim daří plnit „plán", jak se dvojici spolupracuje, zda se vyskytla nějaká překážka, která zapříčinila zpoždění (např. dlouhodobé onemocnění jednoho z dvojice), a jak se dá překážka odstranit apod.
Při těchto pravidelných diskuzích získává nejen učitel, ale zejména žáci informace o průběžném stavu tvorby jednotlivých knih. Nakonec měli žáci měsíc na zpracování, opsání, formátování dokumentu, obálku knihy, vazbu atd. Samozřejmě mohli hledat a opisovat další texty.
Po uplynutí daného termínu dvojice své knihy představovaly ostatním spolužákům, ukazovaly, hodnotily, co se jim povedlo a co méně a proč. Dvojice se mohly vyjádřit k tomu, co je na práci bavilo, co je zaujalo a proč, co by šlo dělat jinak, co by šlo vylepšit.
V mé třídě vznikly tyto knížky:
S cestou na cestách - úryvky z děl Jana Wericha, K. J. Erbena, bratří Grimmů, H. Ch. Andersena, B. Němcové, V. Tomana, B. Říhy, St. Rudolfa, J. Seiferta, P. Bezruče, J. Nohavici, K. Maye, E. Blyton, R. Hookera, K. Kryla a několik povídek vlastní tvorby
Jak se vaří pohádky
Prostě jenom P
Jak nás okouzlilo kouzlo
Strašidelná kniha apod.
Vlastní poznatek
Zprvu se žákům do práce příliš nechtělo, viděli před sebou dlouhodobou, náročnou práci, dlouhotrvající spolupráci a zejména počet přečtených povídek, pohádek apod. Postupně však získali zájem a chuť ke čtení. Když viděli svá hotová díla, sami ocenili svoji snahu a vytrvalost slovy uznání.
1) Nejsem si jistá, zda mohu poskytnout nějaký harmonogram. První hodinu jsem žáky seznámila s jejich úkolem, rozdělili se do skupin, vylosovali slovo a řekli si termín (asi za měsíc), kdy mi ukáží alespoň 5 úryvků a jednu svou práci. Také měli za úkol zjistit, jaké náležitosti má obsahovat knížka. V daný termín mi přinesli ukázky pro svoji knížku. Texty nemusely být vytištěné, stačily v elektronické podobě. V tento okamžik jsme si řekli, co všechno zjistili o náležitostech knihy, a společně to sepsali na tabuli, poučila jsem je o psaní citací. V textu to zakomponováno není, ale je to samozřejmé. Za další měsíc už museli mít 10 vyhledaných konkrétních textů a 2 své napsané. Poté měli měsíc na zpracování, opsání, formátování dokumentu, obálku knihy, vazbu atd. A samozřejmě mohli hledat a opisovat další texty.
2) Další hlediska
kniha může mít formát A4 nebo A5
jednotlivé listy musí být nějakým způsobem spojeny (kroužková vazba, dírkami provléknout bavlnku...)
obálka by měla být zajímavá, obsahovat trefný název, autory, popř. ilustrátora, vydavatelství (vymyšlený název), rok vydání
obsah, číslování stránek, použitá literatura, popř. vypsané jiné zdroje, doslov, tiráž
v nadpisech jména autorů a názvy knížek
nastavené okraje z každé strany 2,5 cm
nové texty začínaly vždy na nové stránce
Hlavním cílem bylo, aby žáci sami hledali a četli nejrůznější knihy a aby si vážili knížek. Jakmile zjistili, kolik jim to dalo práce, měli jistý respekt před svou knihou a tím pádem i před ostatními.
3) Co jsme sledovali a hodnotili
hodnotili jsme, zda kniha obsahuje 10 cizích a 2 vlastní úryvky a zda texty obsahují opravdu zadaná slova nebo slova příbuzná
stejnou formu nadpisů a textů - není vhodné časté střídání písma a velikosti
zda kniha obsahuje vše, co jsme si domluvili
formu knihy (jak kniha vypadá) - jestli je střídmá ve výběru obrázků, nebo naopak „přeplácaná" - jak působí jako celek
