Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Dokážou žáci rozeznat relevantní, nezaujaté a věrohodné zdroje? A záleží jim vůbec na kvalitních informacích? A pokud ne, co se musí stát, aby se to změnilo?
Autor: stories, freepik.comUrčitě jste následující situaci už někdy zažili. Žáci si sami vyberou témata pro své ročníkové práce, ale s hledáním a výběrem zdrojů si příliš práce nedají. Důvodů, proč tomu tak je, může být víc, od množství času, které práci chtějí věnovat, až po nedostatek kritického myšlení. Tím hlavním důvodem však je, že jim na kvalitě použitých zdrojů příliš nezáleží, pokud ji vůbec dokážou posoudit.
„Nepotřebujeme přece žádné zdroje, vystačíme si s tím, co o tématu sami víme.“
I tak se k tvorbě ročníkové práce někdy žáci staví. Bohužel se tento přístup podepíše na stylu i obsahu jejich díla. Přece jen práce se zdroji vyžaduje kromě potřebné digitální gramotnosti také čas.
Čas při vyhledávání zdrojů je přímo úměrný našim schopnostem vyhledat ty relevantní a dokázat posoudit jejich nezávislost a věrohodnost. Jaká motivace přiměje žáky, aby nepoužili první zdroj, který jim na základě zvolených klíčových slov vyhledávač nabídne?
Mezi prvními odkazy, které se ve výsledku vyhledávání objeví, bývají často ty, směřující na Wikipedii. A to je dobře. Není lepším místem, kde s tématem, o kterém toho příliš nevím, začít než právě na tomto rozcestníku, kde kromě zvoleného encyklopedického hesla najdeme další zdroje, od kterých se můžeme odrazit pro další studium. Proč ale žáci k závěrečné kapitole nazvané Reference vůbec nedojdou a na Wikipedii nakonec také skončí?
Nekvalitní obsah najdeme všude, samozřejmě i na Wikipedii. Dokážou to ale žáci poznat? Dokážou zastaralý, nepřesný, či dokonce chybný text v článku odhalit? Protože pokud odtud nepůjdou dál a vyjdou z nekvalitního terciárního zdroje, neprospěje to ve finále ani jim, jejich práci, ani samotné Wikipedii. A pokud nepoznají nekvalitní encyklopedické heslo, jak mohou poznat kvalitní primární či sekundární zdroj?
Dobře, řekněme, že žáci umí zdroje vyhledat, protřídit, posoudit jejich relevantnost a kvalitu, a během tohoto procesu přijdou na nedostatky v konkrétních informacích. Co je však následně přiměje k tomu, že budou chtít tyto nedostatky odstranit? A co se musí stát, aby jim na kvalitních informacích začalo záležet?
Když si například žák na Wikipedii v článku o své oblíbené herečce, kterou zbožňuje a která je od malička jeho vzorem, všimne faktické chyby, bude mít zajisté větší chuť tuto chybu opravit než například v historickém článku, který mu nic neříká a kde stěží jakoukoliv nesrovnalost dokáže odhalit. Osobní vztah k danému tématu tak hraje klíčovou roli v tom, jak moc mně osobně bude záležet na kvalitě a pravdivosti všech informacích o mém idolu. V případě psaní Wikipedie pak už půjde „jen“ o to zachovat nezaujatý úhel pohledu.
Pokud žáci dokážou obsah zkvalitnit, měli by se od učitelů dočkat nejen konstruktivní zpětné vazby, ale také by měli být za svou snahu a počin náležitě odměněni, slovně i elektronicky (na Wikipedii například formou poděkování od wikipedistů nebo udělením příslušného vyznamenání). Vnitřní motivace popsaná v předchozí kapitole je důležitá, na tu vnější však u žáků nesmíme zapomínat, protože v určitém věku u nich může hrát stejnou, ne-li dokonce významnější roli.
V případě Wikipedie je vylepšování kvality článků poměrně rychlé a přímočaré a to se týká i procesu, jakým se žáci coby noví editoři dostanou do komunity wikipedistů, od kterých se mohou mnoho naučit, nejen pokud jde o zkvalitňování Wikipedie. U jiných médií či platforem to může být složitější, ať už jde o možnost na nekvalitní informace upozornit, či zejména o možnost je opravit a dostat se do komunity lidí, kteří se ustavičně snaží přinášet nezávislé, věrohodné a nezaujaté informace druhým.
Pojďme ale nejdřív začít tím, že naše žáky na tyto zdroje přivedeme, ukážeme jim možnosti, jak se zapojit do jejich zkvalitňování, a následně najdeme způsoby, abychom dosáhli toho, že jim nejen na kvalitních zdrojích bude záležet, ale současně je budou chtít a dokážou sami vylepšit.
Právě tohle je další z úkolů, na který bychom jako učitelé měli také myslet.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.