Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
K pojetí tvořivosti ve výtvarné výchově v souvislosti s Bloomovou taxonomií
Text se zabývá úvahami nad užitím Bloomovy taxonomie pro nastavení tří stupňů obtížnosti ilustrativních úloh ke standardům oborů oblasti Umění a kultura vzhledem k rozvíjení tvořivosti. V závěru nabízí obecně využitelný model pro nastavení obtížnosti pro umělecké obory.
Bloomova taxonomie (viz Hudcová 2004) má pragmatickou a empirickou povahu. Snaží se vysoce strukturovanou, tzn. organickou činnost učení, rozdělit na jednotlivé znalosti, jejich dosažení lze kontrolovat a pomocí nichž lze evaluovat účinnost výuky.
Nezamýšleně vychází z objektového a reflexivního přístupu. To znamená, že napřed zaznamenává objekt vně vyučovaného (znalostní dimenze: „znalost faktů“), pak jeho reflexi individuem v pojmu (znalostní dimenze: „znalost pojmu“) a nakonec zpět jeho praktické uplatnění v činnosti (znalostní dimenze: „znalost postupů, procedurální ovládání“).
Ve strukturním, interaktivním přístupu však celý proces učení neprobíhá takto lineárně, neboť není jasné, jak lze prokázat znalost faktů bez jejich označení, tedy bez znalostí pojmů. Obdobně je deformována i představa kognitivního procesu – mysl nezpracovává jednotlivé pojmy, ale zároveň jejich vztahy, takže dimenze kognitivního procesu „zapamatování“ je odvislá od dimenze „porozumění“ souvislostí.
Bloomova taxonomie je tedy jakousi mřížkou přiloženou na živý organismus osobnostní struktury vyučovaného, v níž někde vytváří uchopitelné průniky, někde však může zanášet zmatek a požadovanou strukturaci spíše nevítaně simplifikovat a tak deformovat. Do jisté míry je tak uplatnitelná v pragmatickém přístupu k vyučování jako sumě znalostí, kterou je třeba si osvojit, umět ji interpretovat a aktivně užívat.
Revidovaná verze Bloomovy taxonomie – sloupek vpravo. Převzato z: http://www.msmt.cz/file/35596 - dokument ke stažení: NHRevizeBloomovytaxonomieedukace.doc.Tvořivost a její rozvoj znamená totiž neustálou restrukturaci osobnosti, často za hranice její dosavadní strukturace. Protože jsme již překonali univerzalistický diskurz, v němž základ každé osobnosti byl obecně stejný, a uznáváme pluralistický diskurz, v němž každý má vzhledem k své sociální, osobnostní a biologické historii individuální postavení, posouzení dosažení míry tvořivosti znamená tedy vždy relační uvažování o samotné konkrétní osobnosti a o změnách, jichž bylo výchovou k tvořivosti dosaženo. Pro toto kreativní restrukturování osobnosti se tedy hodí spíše metafora „rozšiřování pole“ a jeho „kultivace“ (restrukturace).Pokud chceme uvažovat o tvořivosti, uvedené na vrcholu revidované taxonomie jako její jakási koruna (Anderson & Krathwohl, 2001), je otázka, zda se vůbec užití Bloomovy taxonomie na její zjištění, natož na tvorbu standardů, které ji mají naplňovat, hodí.
Diskuze (4)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Jaroslav Vávra31. 1. 2017
Pane docente, odkud máte ten obrázek? Je mně nějak povědomý. A už vůbec nejde o návrh a o revidovaný návrh. Pokud si nemůže vzpomenout, zde je odkaz: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/11113/proc-a-k-cemu-taxonomie-vzdelavacich-cilu-.html/ S pozddravem Jaroslav Vávra
- Jaroslav Vávra1. 2. 2017
Příklad článku, který má být odborný, ale svou formou se řadí mezi „scientifický bulvár“, který můžeme pojmenovat „Z českých luhů a hájů“. Ač se v něm odkazuje na jiný článek na tomto portálu, uvedený text jen letmo odkazuje linkem na tento zdrojový článek (tam seznam literatury je uvedený!). Například je v textu uvedený Anderson&Krathwohl (2001), ovšem zdroje pod celým textem zcela chybí! Proč to není jako v odkazovaném článku? Tím, že nejsou explicitně uvedené zdroje, se řadí tento článek do kategorie „popularizování vědy“, ale ve skutečnosti jde o vydávání přebraných poznatků za své. Zde se kamuflují přebrané poznatky úvahami (viz v předešlém komentáři uvedený obrázek). Již jeden příklad takové „popularizace“ se na tomto portálu objevil. Viz ZDE. (https://clanky.rvp.cz/s/Z/21141/TERENNI-VYUKA-VE-FORMALNIM-VZDELAVANI.html/) Jen poznámka. Velmi mě pobavil výrok s odkazem na Piageta (opět chybí přesná citace v seznamu literatury pod textem). Ten výrok zni: „začleňování biologických a psychických organismů do sociální struktury”. Prosím recenzenty a redakční radu tohoto portálu, aby pečlivěji posuzovali takovéto texty. Činím tak opakovaně. Děkuji.
- Doc. PhDr. Jaroslav Vančát, Ph.D.11. 2. 2017
Vážený pane doktore, děkuji Vám za upozornění, obrázek i odkazy nechávám nahradit těmi, které odkazují na zdroj Vaší i mojí citace. Moji stať na portálu RVP jsem nepovažoval za vědeckou, má metodický charakter jako doplněk k obsahu standardů pro výtvarnou výchovu z hlediska nastavení úrovní náročnosti u tvůrčích činnosti v uměleckých oborech. Z tohoto důvodu jsem zde neuváděl ani literaturu vlastní. Nicméně vaši námitku v tomto ohledu uznávám a literaturu zde doplňuji. Pokud máte konkrétní diskusní připomínky k obsahu textu z hlediska výtvarné výchovy, které by opravňovaly váš závěr, rád je uvítám. S pozdravem Jaroslav Vančát
- Jaroslav Vávra13. 2. 2017
Vážený pane docente, děkuji za úpravu/revizi, která ovšem ve mně vzbuzuje určité rozpaky. V tom původním textu vycházíte z mého článku ZDE (https://clanky.rvp.cz/c/Z/11113/proc-a-k-cemu-taxonomie-vzdelavacich-cilu-.html/). Což dokazoval i kopírovaný obrázek z tohoto zdroje a který jste v revizi nahradil obrázkem od Hudecové (přiznáváte to v komentáři #3). V následující úpravě/revizi jste výše uvedený zdroj, na který jste v původním textu odkazoval, zcela vymazal. Dovolím si Vás upozornit alespoň na toto Vaše tvrzení ve Vaší revizi: "Do jisté míry je tak (Bloomova taxonomie, JV) uplatnitelná v pragmatickém přístupu k vyučování jako sumě znalostí (zvýraznění JV), kterou je třeba si osvojit, umět ji interpretovat a aktivně užívat." Kde je tvořivost nebo fantazie či představy, a zvláště ve výtvarném sdělení? Zvláštní také je, že mluvíte o Revidované Bloomově taxonomii z roku 2001 a vůbec ji (a ani původní Bloomovu taxonomii z roku 1956) v literatuře neuvádíte. Hudecová, ač s ní příšla do českého prostředí jako první, nebo jedna z prvních, není v překladu přesná a detailní, a hlavně není autorkou této taxonomie! Takže tady mluvíme o Baudrillardově simulakru (Baudrillard 1989), česky o kopii bez originálu. S pozdravem Jaroslav Vávra P.S. Nečekám, že budete na moje výhrady reagovat. Stačí mně, co jsme oba předvededli a reprezentovali. Posouzení nechávám na čtenáři (v RBT, Anderson & Krathwohl 2001, je tato činnost, na kterou se u čtenáře odvolávám, v dimenzi kognitivní, v úrovni kriticky 'hodnotit' (angl. evaluate) s alternativním pojmenováním kriticky 'posoudit' (angl. judging)). Pokud toto mé vysvětlení budete, pane docente, používat někde jinde, nemusíte mě citovat. Ale to již znáte.