Aktivita se věnuje zpracování mluveného textu do podoby koláže s historizujícími prvky. Žáci jsou vedeni k tvorbě psaného textu na konkrétní témata. Slohové práce se poté stanou součástí newsletteru vydaného v redakčním programu (v tištěné nebo elektronické verzi). Skupinovou prací vznikne reportáž s mluveným slovem, již budou žáci kreativně vytvářet na základě různých obrazových podkladů.
Typ materiálu: lekce
Škola: gymnázium
Ročník: třetí a čtvrtý ročník
Metody: poslech, samostatná práce, skupinová práce, textová editace
Vzdělávací obor: jazyk a jazyková komunikace: český jazyk a literatura
Tematický okruh: zpracování zvuku a mluveného slova
Očekávané výstupy:
V mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a vhodně užívá zvukové prostředky řeči.
Používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení.
Efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet).
pomůcky: mobilní telefon, mikrofon, datový kabel k připojení externího zařízení, sluchátka, webová stránka, připojení k internetu
Žák: PC s připojením k internetu, poznámkový blok
Zdroje
Česká televize, Český rozhlas
WOLÁK, Radim. Mediální výchova v ČR: k zavádění nového tématu do vzdělávacího systému. dspace.cuni.cz. 2017-03-31, s. 53. Dostupné online [cit. 2023-01-04].
ČESKÁ REPUBLIKA. Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. 2020. MŠMT.
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
ŠTĚPÁNIK, Stanislav. Školní výpravy do krajiny češtiny. Plzeň: Fraus, 2020.
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti
Oborové:
funkční styly a jejich jazykové prostředky
slohové postupy a slohové útvary
prostředky textového navazování
základy rétoriky a mluveného projevu
audiovizuální gramotnost
Digitální dovednosti
natáčení a ukládání videa na mobilním zařízení
základní práce ve střihovém nebo online editačním nástroji
vkládání a úprava multimediálních souborů v textovém nebo grafickém programu
Vzdělávací cíle
Analyzuje archivní reportáž a určí její základní kompoziční prvky, jazykové prostředky a historický kontext.
Vytvoří originální textový komentář k vybrané videosekvenci s ohledem na komunikační záměr, styl a slohový postup.
Nahraje vlastní mluvený komentář upravený pomocí digitálního softwaru (tempo, střih, hlasitost) a přizpůsobí ho obrazu.
Vytvoří krátkou reportáž či multimediální koláž s využitím mobilního telefonu a dostupných editačních nástrojů.
Zpracuje vizuální a zvukovou stopu ve střižně, přidá grafické prvky (titulky, časové údaje, filtry) a dokončí video pro publikaci.
Spolupracuje ve skupině na tvorbě newsletteru, kam vloží texty, fotografie a grafické prvky, a připraví soubor k online sdílení.
Přínos využití digitálních technologií
V této lekci žáci rozvíjejí digitální kompetence při analýze audiovizuálního publicistického materiálu, kdy sledují propojení obrazu, zvuku, grafiky a jazyka. Při zpracování úkolů vyhledávají na internetu související historické, technické a mediální informace, které využívají pro tvorbu vlastních textů. Digitální technologie uplatňují také při tvorbě a úpravě postsynchronu, kdy pracují se zvukovou stopou, rytmem řeči a editací komentáře. V navazujících činnostech využívají nástroje pro střih videa, úpravu grafiky a přípravu newsletteru, což posiluje jejich schopnost tvořit multimediální výstupy určené pro online publikaci.
Metodická poznámka
Aktivita propojuje analýzu autentické reportáže s vlastní multimediální tvorbou žáků. Doporučuje se rozdělit role podle zájmů, aby práce ve skupinách byla efektivní. Učitel žákům poskytne krátké ukázky práce s komentářem a střihovým softwarem a dohlíží na srozumitelnost mluveného projevu i bezpečné využívání digitálních nástrojů. Důraz je kladen na jasný komunikační záměr, promyšlenou strukturu a jednotný vizuální styl výsledných výstupů.
Doporučení pro tuto lekci:
Pracujte po etapách: nejprve analýza reportáže, poté psaní textů, až následně tvorba videa a newsletteru. Zabrání se tím zahlcení žáků.
Poskytněte stručnou technickou instruktáž: krátce předveďte, jak nahrát zvuk, exportovat video nebo vložit titulky, aby žáci nebyli brzděni technikou.
Dovolte žákům kreativitu: nesvazujte je příliš striktní formou – výsledná koláž i komentář mohou být stylizované.
Podporujte spolupráci: nechte žáky zvolit si role (editor, grafik, kameraman), posílíte tak odpovědnost v týmu.
Hlídejte čas: tvorba videa bývá časově náročná, stanovte jasné milníky (hotový komentář, střih, finalizace).
Zdůrazněte autentičnost: motivujte žáky, aby se opírali o vlastní pohled, nikoli jen napodobovali styl profesionálních reportáží.
Dbejte na bezpečnost práce s digitálními nástroji: připomeňte zásady práce s online prostředími a ochranu osobních údajů.
Popis materiálu (vzdělávací aktivity)
Průběh vyučovací jednotky
1. Úvod do lekce a seznámení s úkolem
Učitel představí pořad Archiv ČT24 a vysvětlí, že cílem lekce je porozumět struktuře televizní reportáže, sledovat její vývoj a na základě analýzy vytvořit vlastní texty a multimediální výstupy.
Učitel rozdělí žáky do skupin, které současně začínají vytvářet časovou osu od konce 2. světové války po současnost. Tuto osu ponechávají ve třídě nebo na Padletu pro další práci.
3. Analýza a dekompozice reportáží
Skupiny společně odpovídají na otázky:
kolik částí má reportáž a jak jsou řazeny;
proměna kvality obrazu a aranžmá jednotlivých reportáží;
změny v jazyce komentáře (přízvuk, rychlost, výslovnost, slovní zásoba);
vývoj grafiky (titulky, popisky, data);
vliv barvy a kvality obrazu na atraktivitu pro diváka.
Skupiny své poznatky průběžně sdílejí.
4. Příprava textů – samostatné psaní dle pěti tematických okruhů
Žáci podle zadání zpracují několik samostatných slohových útvarů:
Vývoj žánru reportáže – 300 slov, na základě analýzy kompozice, grafiky a jazyka.
Proměna jarních motivů – 250 slov, shrnutí motivů z reportáže, jejich třídění a propojení.
Vývoj po roce 1945 – text vycházející z časové osy; doplnění o příklady propagandy v neutrálním tématu.
Vývoj techniky – srovnání kamerové a zvukové techniky (20. století × současnost), 250 slov.
Vývoj grafiky – popis proměn grafických prvků a jejich sjednocení v rámci vysílání České televize.
5. Příprava newsletteru – skupinová redakční práce
Po dokončení textů si žáci rozdělí redakční role: šéfredaktor – editor textů – autoři – grafik – korektor – sazeč.
V sazečském programu vytvoří newsletter na téma „Vývoj české televizní reportáže“.
Newsletter musí obsahovat:
výrazně zpracovanou titulní stranu;
velkoformátový obrázek s vloženými grafickými prvky;
texty doplňující jednotlivé tematické okruhy;
tiráž s datem, autory a rolemi;
fotografie nebo screenshoty z pořadu.
Skupiny volí vizuální styl, rozmístění textu, grafiku i formát výsledného výstupu.
6. Finalizace a publikace
Po dokončení newsletteru skupiny připraví výstup k publikaci:
na webové stránce školy,
nebo ke sdílení na sociálních sítích.
7. Společná prezentace a reflexe
Skupiny prezentují své newslettery. Učitel vede krátkou diskusi o tom:
co se podařilo,
co bylo náročné,
jaké zajímavé momenty analýzy se objevily,
jak se žáci vyrovnali s historickým rámcem a multimediální tvorbou.
Zkušenosti s použitím materiálu
Žáci dobře zvládají natáčení videí i tvorbu obrazových koláží; osvědčilo se určit jednoho kameramana pro lepší organizaci práce. Rozdělení do skupin je vhodné nechat na žácích, protože si přirozeně volí role podle svých schopností. Nahrávání komentáře bývá náročnější – žáci často mluví příliš rychle a potřebují podporu v artikulaci a práci s hlasem. Je dobré pracovat s reportáží jako s otevřeným útvarem a žáky příliš nesvazovat formálními požadavky, aby se podpořila jejich kreativita.
