Japonské hlavolamy

FUTOSHIKI X

Jedná se speciální variantu výše uvedeného hlavolamu Futoshiki, kdy je k pravidlům řešení přidáno jedno navíc:

• V obou diagonálách čtvercové tabulky jsou doplněna čísla `1, 2, ..., n` a žádné z nich se neopakuje.

Zkušenost: Hlavolamy Futoshiki zařazuji už od šestého ročníku (nejprve základní variantu a následně i Futoshiki X), u žáků jsou poměrně oblíbené možná také proto, že jejich nároky na konkrétní matematické znalosti jsou velice nízké (přirozená čísla a relace nerovnosti) a žáci se tak mohou soustředit na své logické úvahy. Pravděpodobně by například ve variantě `4` x `4` byly využitelné i pro žáky na prvním stupni.

HANJIE

Hlavolam uváděný někdy pod názvem Nonogram je zadán ve čtvercové `n` x `n` nebo obdélníkové `n` x `m` tabulce, se čtvercovými buňkami. Buňky v zadání jsou prázdné, ale každý řádek a každý sloupec tabulky je označen aspoň jedním číslem (obrázek 2 – Hanjie `10` x `10`). 

Řešením hlavolamu je vybarvení čtvercových políček tabulky podle následujících pravidel:

• V každém řádku tabulky odpovídá počet vybarvených políček součtu čísel označujících řádek.
• V každém sloupci tabulky odpovídá počet vybarvených políček součtu čísel označujících sloupec.
• Je-li řádek nebo sloupec označen aspoň dvěma čísly `a`, `b` v tomto pořadí, bude nejprve vybarven souvislý blok `a` políček a následně souvislý blok `b` políček, mezi vybarvenými bloky bude aspoň jedno nevybarvené políčko (podle stejného principu funguje vybarvování pro řádky a sloupce označené třemi a více čísly).

Řešení vyobrazeného hlavolamu je včetně stručného vysvětlení jednotlivých kroků uvedeno v příloze ve formátu .pptx prezentace.

Zkušenost: Hlavolamy Hanjie zařazuji také od šestého ročníku. K řešení není třeba téměř žádných matematických znalostí a žáky jejich řešení baví zejména v nižších ročnících (6. a 7.). V další variantě práce s tímto hlavolamem žáci po vyřešení rozumného množství hlavolamů navrhují své vlastní a navzájem je řeší nebo zveřejňují ve školním časopise.

KAKURO

Hlavolam připomínající klasickou křížovku, do níž ovšem místo písmen doplňujeme čísla (obrázek 3). Ze zmíněných hlavolamů je Kakuro „nejnáročnější“ na matematické znalosti, k jeho řešení je třeba ovládat sčítání jednociferných přirozených čísel.

Do prázdných políček doplňujeme čísla `1` až `9` podle následujících pravidel:

• Čísla se v dané části řádku nebo sloupce neopakují.
• Součet doplněných čísel v dané části řádku odpovídá číslu zadanému vlevo od této části řádku.
• Součet doplněných čísel v dané části sloupce odpovídá číslu zadanému nad touto částí sloupce.

Zkušenost: Hlavolamy Kakuro zařazuji až v osmém a devátém ročníku. Přestože jejich matematická náročnost není vysoká, řešení je obecně náročnější, vyžaduje více času a „trénovanější mysl“. 

Závěr

Japonské číselné hlavolamy mohou být prostředkem pro ozvláštnění a zatraktivnění hodin matematiky, jejich hlavním přínosem pro žáky je ale rozvíjení jejich logického uvažování a myšlenkových postupů. Učitelům mohou být zdrojem publikace uvedené pod článkem, vycházejí ale i mnohé jiné. Stejně tak jsou hlavolamy k nalezení na stránkách denního tisku a různých časopisů. V neposlední řadě je internet bohatým zdrojem podobných materiálů.

Literatura a použité zdroje

SECKINGER, Bernhard; HALUPCZOK, Immanuel. Nazo Nazo - Velká kniha japonských hlavolamů. Praha: Argo, 2006. 352 s. ISBN 80-7203-839-7.

Japonské hlavolamy. KANZELSBERGER, a. s., 2006. 320 s. ISBN 80-7203-839-7.