Jakým způsobem a co hodnotíme v naší mateřské škole

Pracuji v mateřské škole ve Zbraslavicích. Máme zde dvě třídy, v každé 25 dětí. Děti v mé třídě jsou ve věkové skupině 5 - 6 let. Jsou to budoucí prvňáčci a velmi dobře si uvědomují rozdíl mezi dobrem a zlem. Mají zkušenost, že za každý čin, ať již dobrý nebo špatný, následuje nějaká reakce.

Myslím si, že dnešním dětem často chybí láskyplné prostředí a převažuje u nich materiální ohodnocení. Materiální přání a odměny jim mnohdy vynahrazují nedostatek času rodičů, jindy slouží dárek jako odměna za odvedený výkon. Takové obdarování můžeme pojmenovat úplatkem, děti pomáhají často jen pro odměnu. Toto je už prospěchářské chování, děti nemyslí na radost z pomoci druhému, ani je nenaplňuje příjemný pocit z toho, co vykonaly. Měly bychom si uvědomovat nebezpečí, které nepřiměřené pochvaly, odměny a různé výhody přinášejí. Vychovávají nezdravě sebevědomé a sobecké děti.

Učitelka by měla mít zájem o každého jednotlivce a jeho prožitky. Měla by nabízet dětem svou lásku a důvěru. Měla by věřit v jejich schopnosti dítěte, ve snahu o pozitivní posun. K tomu, aby se člověk naučil vážit si sám sebe, potřebuje ve svém prostředí vnímat, že lidé, kteří jsou s ním, ho milují, respektují, projevují mu úctu, uznávají ho jako součást společnosti a kolektivu.

Prostředkem učitelky k tomu, jak toho dosáhnout, je kladné hodnocení - pochvala. Pochvala, je-li přiměřená a použitá ve vhodný čas, je velmi pozitivní, povzbuzující. Chválu potřebuje k životu každý. Šikovný i nešikovný. Malý i velký. Vždyť i nás dospělé dokáže pochvala zahřát na srdíčku a vyprovokovat k dalším a lepším výkonům.

Naším cílem v mateřské škole jsou šťastné, komunikativní, vyrovnané a samostatné děti, které vnímají lásku a sympatie druhých. K tomu je potřeba ovládat umění hodnocení. Tímto není myšleno jen hodnocení dospělými, které je samozřejmě stěžejní. Naše děti umí zdravě ohodnotit kamaráda, skupinu dětí, celý kolektiv, ale i sami sebe. My učitelky však také dokážeme ocenit hodnocení své práce dětmi. Vždyť děti jsou naše zrcadlo, ve kterém se okamžitě odrazí jakákoliv naše chyba a nedostatek. Na druhou stranu není lepší ocenění, než když vám děti řeknou: „Paní učitelko, dneska byl prima den, to byla legrace, nám se to moc líbilo."