Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Jaké jsou české děti - úvod
<p>V rámci projektu NIDM <i><b>Klíče pro život</b></i> byl během roku 2010 uskutečněn výzkum <b><i>Hodnotové orientace dětí ve věku 6 - 15 let</i></b>. Vytvoření závěrečné zprávy a hlavně interpretace výsledků je ve stadiu zpracovávání získaných dat. Proto budeme na našem webu postupně zveřejňovat vybraná základní zjištění, a to především ve formě grafů a tabulek 1. třídění.</p>
Když byl ojedinělý výzkum zaměřený na život našich dětí a mládeže s názvem Hodnotové orientace dětí ve věku 6 – 15 let ve svém poločase, rozhodl se výzkumný tým Klíčů pro život průběžně seznamovat zájemce s jeho dílčími výsledky. A toto je vstupní díl tohoto "seznamovacího seriálu".
Data byla shromažďována dvěma technikami. Současně s dotazníkovým šetřením, které proběhlo na území celé ČR, byly realizovány také skupinové rozhovory, tzv. „focus groups“. Nejprve Vám představíme výsledky kvantitativní části, tedy výsledky dotazníkového šetření.
Základní data o souboru respondentů
Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký mají naše děti a mládež vztah ke svým rodinám, škole, kamarádům a k organizovaným volnočasovým aktivitám, k tzv. „klíčovým hráčům“ v jejich životě.
Dále nás zajímalo, jak tráví svůj volný čas, zda se cítí v životě šťastné a jaké mají představy o své budoucnosti.
Jednou ze vstupních hypotéz bylo i tvrzení, že děti, které aktivně tráví čas v organizo- vaných volnočasových aktivitách, jsou v živo- tě šťastnější a úspěšnější.
V úvodu Vás v kostce seznámíme se sociodemografickým složením zkoumaného souboru, které se odvíjí od výběrových kvót, jejichž velikost je dána údaji ČSÚ.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 2238 respondentů:1118 chlapců, 1120 dívek. Nejvíce dotázaných pocházelo z obcí o velikosti 20 000 – 99 999 obyvatel (646 respondentů), nejméně pak z obcí o velikosti do 499 obyvatel (188 respondentů). Podrobnější složení souboru respondentů znázorňuje následující tabulka:
Diskuze (2)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Jana Petrů25. 4. 2011
Ze zkušenosti učitele v pražské škole (12 let) vím, že mnohem více dětí, než vyplývá z vašeho průzkumu, nemá pravidelnou povinnost v domácnosti. Zajímalo by mě, kolik respondentů byly pražské děti. Také bych se chtěla zeptat, zda děti svou pomoc v domácnosti měly možnost definovat (jaké povinosti mají a kolik času jim musí věnovat). A ještě bych uvítala rozdělení na chlapce a dívky. Děkuji.
- Miroslav Bocan17. 5. 2011
Dobrý den, v dotazníkovém šetření jsme se neptali na pravidelné domácí povinnosti a tudíž je skutečně možné, že odpověď "Ano" zvolily i ty děti, které doma s něčím pomáhají jen občas, dle aktuální potřeby rodičů, nikoliv pravidelně. Naším cílem ale ani nebylo zjišťovat pravidelnost povinností, protože tu si děti mohou vysvětlovat různě. Zájímalo nás spíš, jestli děti vůbec vnímají, že nějaké povinnosti mají. Pokud jde o rozdělení na chlapce a dívky, tak dívky uváděly o něco častěji než chlapci, že mají domácí povinnosti (dívky 78 % x chlapci 70 %, všechny věkové kategorie dohromady). V souboru bylo celkem 1118 chlapců a 1120 dívek. Skutečnost, že mají domácí povinnosti uváděly také častěji děti z lépe socioekonomicky situovaných rodin. Vliv vzdělání rodičů se příliš neprojevil, dětí vysokoškoláků pociťuje domácí povinnosti o něco více oproti dětem rodičů bez maturity (76 % x 72 %). Na čas strávený domácími povinnostmi a jejich povahu jsme se ptali v kvalitativní části šetření. Uváděny byly činnosti zcela předpokládané, především psaní úkolů a příprava do školy (denně), venčení domácího zvířete (denně), pomoc v domácnosti, např. mytí nádobí, úklid (různě - např. střídání se sourozencem), hlídání mladšího sourozence. Venkovské děti navíc uváděly péči o domácí zvířata, pomoc na zahradě, s údržbou domu apod. Respondentů z Prahy bylo 189, viz tabulka v textu.
.jpg)