Jak vypadá na kompetence orientovaná výuka?

Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.

• Milan Keršláger20. 1. 2020

  Mohl bych rozporovat každý druhý bod, za všechny jen ten poslední: "Očekávané výsledky učení (znalosti, dovednosti) jsou jasně definované, transparentní, měřitelné a přenositelné." Obávám se, že vzdělání, resp. schopnosti a dovednosti (nebo kompetence chcete-li), se nedají exaktně měřit ani porovnat. Můžete sice do zblbnutí vyplňovat testy (jak se to čím dál častěji děje), ale tím získáte jen přehled o tom, jak umí dotyčný vyplňovat testy. Bohužel nikoliv to, zda ho škola připravila na reálný život, reálnou práci, reálné řešení problémů. Navíc ne vše se dá testem ověřit. Leda bychom učili jen to, co se dá otestovat :-)

• Bořivoj Brdička21. 1. 2020

  Je pravda, že rozporovat se dá opravdu všechno. Také se to stále ve větší míře děje. Zůstaňme tedy jen u měření kompetencí. Jako učitel se dostáváte při přechodu na kompetenčně orientovanou výuku do nezáviděníhodné situace, protože, jak správně pan Keršláger konstatuje, znalostně orientovaná výuka se dá mnohem snadněji měřit. Tady existuje velké riziko, že žák nebude dělat nic a vy potřebujete mít jistotu, že něco dělá, že se někam posouvá. V jednodušším případě můžete posoudit dosažení cílů na produktech jeho práce. Potíž je v tom, že se může stát, že žák pracuje a zdokonaluje se, ale výsledek se nedostaví (to je u badatelsky orientované výuky docela možné, protože dopředu nevíte, jak bude výsledek vypadat). Pak asi nelze jinak, než nějak definovat jak má to bádání vypadat a sledovat, zda k němu dochází. A musí to být postup pokud možno objektivní. Zkuste se podívat na tyto články: Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. století (https://spomocnik.rvp.cz/clanek/21371/) Hodina géniů podle A. J. Julianiho (https://spomocnik.rvp.cz/clanek/21972/)