Odborný článek
Technologie ovlivňují i změny v dovednostech zahrnutých ve čtenářské gramotnosti. Jaké cíle je třeba nově formulovat a jak je naplňovat v hodinách, se dočteme v knize Bridging Technology and Literacy: Developing Digital Reading and Writing Practices in Grades K-6.
V roce 2015 vyšla kniha Bridging Technology and Literacy, v níž se autorky Amy Hutchinson a Jamie Colwell zabývají integrací digitálních technologií do výuky čtenářské gramotnosti. Vycházejí z toho, že digitální technologie mění způsob, jakým používáme svou gramotnost v denním životě, a proto se tento nový přístup musí odrazit i v naší výuce. [1]
Rok 2020 nám poskytuje mnoho příležitostí k využití technologií, přesto to neznamená, že jen jejich zahrnutím do výuky rozvíjíme i čtenářskou gramotnost dětí. Než však budeme uvažovat o plánování svých hodin zaměřených na gramotnost, musíme formulovat nové cíle. Kromě nám známých dovedností, jako je identifikace problému, nalezení a kritické zhodnocení informace nebo srozumitelné komunikace s ostatními, to také podle autorek znamená být schopen porozumět významu, který je ukryt v obrázku, zvuku, videu a dalších netextových prvcích, chápat, jakým způsobem obrázky nebo zvuk tento význam podporují a být schopen takovéto multimediální texty „psát“. Kromě pojmenování nových cílů dále A. Hutchinson a J. Colwell nabízejí tipy a okamžitě realizovatelné návrhy hodin, z nichž jsme vybrali 1. část jako ukázku.
Protože se v mnoha textech musíme vypořádat s několika způsoby podání informací, je také potřeba rozšířit i definici toho, co znamená „text“. Autorky tak vnímají všechno, co může být čteno, viděno i posloucháno. Myslí tím např. obrázek u textu, v případě poslechu audioknihy apod. Samotný proces čtení proto samozřejmě využívá i tradiční dovednosti číst, ale potřebuje i dovednosti digitální (např. orientaci v textu, využití slovníku, zvýrazňování). Takové čtení tedy nabízí jiný zážitek, který musíme být schopni díky těmto dovednostem vnímat.
Digitální texty se objevují v mnoha formátech, a pro každý z nich je užitečný jiný přístup. Měli bychom proto dětem modelovat, jakým způsobem je čteme, a dále je seznamovat s funkcemi, které nám usnadňují manipulaci s knihou. Text může být prezentován na webové stránce s delšími odstavci a mnoha odkazy nebo jako krátký segment doplněný o obrázek, který musíme také „přečíst“, abychom pochopili, o co jde. V případě aplikací s příběhy (storybooks) se text objevuje lineárně jako v knihách, ale je možné zapnout zvukovou oporu nebo využít nabídky dalších aktivit, když se dotkneme obrázku nebo odkazu. Užitečné může být umět ve čtečce změnit font, přidat poznámky a zvýraznit text. Pro nás se tyto postupy stávají samozřejmostí a snadno bychom nad nimi mohli mávnout rukou. Velmi málo ale diskutujeme v hodinách o tom, jak nám tyto konkrétní funkce pomáhají číst a chápat. Zřídka také žáci mají možnost slyšet hlasité přemýšlení učitele (modelování). Právě modelování může obsahovat formulaci našich myšlenek o tom, co a proč si zvýrazňujeme, jak zvětšíme font, abychom lépe porozuměli pasáži, jak se zastavujeme u slova a hledáme ho ve slovníku nebo jak a proč používáme funkci převedení textu na řeč. Před čtením textu z webu pak můžeme modelovat nejen to, kdo, kdy a proč text psal, ale i jak je stránka strukturována a jak lze psát seznam zdrojů tak, abychom se v něm neztratili.
Na stránkách Spomocníka jsme už mohli číst několik článků o tom, jak využívat při čtení anotace textů. Ani autorky na tuto základní dovednost nezapomínají. Jako příklad aplikací uvádějí Goodreader pro PDF soubory, Evernote (užitečnější pro individuální anotace) a Diigo, které umožňuje sdílení anotací s celou třídou. Oceňují, že se žák musí soustředit, pravidelně se zastavovat a uvažovat o důležitých vlastnostech textu a obsahu. Jestliže jsme však rozšířili definici textu, musíme počítat i s nutností anotovat obrázky, psát si poznámky k odkazům, a dokonce i audiu. Na začátku našich pokusů v hodinách však autorky radí přichystat obyčejný pracovní list, do kterého děti odpovídají na otázky učitele. Později mohou přímo kreslit do screenshotu obrazovky.
Mnoho dětských knih je zpracovaných do podoby aplikace, která sama text předčítá, a zároveň zvýrazňuje slova. Funkce může být proto přínosná pro žáky, kteří se učí cizímu jazyku nebo ty, kteří potřebují větší motivaci ke čtení. Existuje také mnoho webových stránek s natočenými příběhy, které čtou známé osobnosti. Např. Storyline Online obsahuje i pokyny pro učitele a rodiče. Podobných stránek a videí určitě najdeme více, autorky však dodávají, že je potřeba nejen zvážit jejich kvalitu, ale i vést k využití všech funkcí, které se nabízejí a usnadňují čtení. U nás můžeme využít např. Čtenářský deník a jiné rubriky Českého rozhlasu nebo jeho aplikaci Radiotéku.
Jedním z neodolatelných kladů internetu je, že na něm najdeme i knihy zdarma. Částečně tak můžeme suplovat nedostatek financí, které jsou nám poskytovány na nákup knih. Na druhou stranu však také poskytují příležitost učit se takové texty číst a využívat přidaných funkcí.
České zdroje elektronických knih:
V českém prostředí bohužel chybí aplikace, do kterých učitel zadá žákům vhodnou knihu podle tématu nebo jeho úrovně, připojí otázky, komentáře a užitečné odkazy. (Scholastic Storia, Folletshelf)
Plán je vytvořen pro třetí třídu, ale samozřejmě může být upraven i pro ostatní ročníky. Číst budeme především na počítači nebo notebooku. Aktivitu můžeme po nezbytném úvodu zadat i jako domácí práci.
Cíle:
Průběh hodiny:
Digitální kompetence:
Kniha dále pokračuje dalšími tipy a návrhy na hodiny s technologiemi. A právě to je, kromě formulování nových cílů, to nejužitečnější. Často se nám totiž nedostává nápadů, jak konkrétní cíl realizovat. Elektronické čtečky proto ve školách leží ladem a na volně dostupné knihy učitel žáky jen upozorní. Aby se však žák něco naučil, měl by mít možnost slyšet, jakým způsobem čte elektronické knihy sám učitel, nové dovednosti používat přímo ve škole a zároveň přemýšlet, jak mu pomáhají pochopit digitální text.
*
Článek byl finančně podpořen a vytvořen v rámci spolupráce Spomocníka na kampani Gramotnosti.pro život – Učíme v souvislostech, kterou v rámci aktivit NPI ČR řeší systémový projekt OP VVV Podpora práce učitelů.
HUTCHISON, Amy; COLWELL, Jamie. Bridging Technology and Literacy: Developing Digital Reading and Writing Practices in Grades K-6 [online]. 2015. [cit. 2020-09-19].
KOVAŘÍKOVÁ, Ludmila. Laterální čtení [online]. 2020. [cit. 2020-09-22]. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22416/LATERALNI-CTENI.html.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.