Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Jak rozvíjet podnikavost dětí a mládeže
3,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek pojednává o realizaci moderované diskuze v režii obecně prospěšné společnosti Yourchance. Tentokrát se konala v rámci Celosvětového týdne podnikání – Global Entrepreneurship Week 2014 a pozornost se upnula ke stále více aktuálnímu tématu jak vést studenty k podnikavosti a podnikání.
Ve středu 19.11.2014 se uskutečnila další z moderovaných diskuzí v režii obecně prospěšné společnosti yourchance. Tentokrát se konala v rámci Celosvětového týdne podnikání – Global Entrepreneurship Week 2014 a pozornost se upnula ke stále více aktuálnímu tématu: jak vést studenty k podnikavosti a podnikání.
Diskuzi o studentské podnikavosti zahájil úvodním slovem děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE doc. Ing. Ladislav Mejzlík, Ph.D.. Moderování celého pořadu se následně ujala ředitelka společnosti yourchance o.p.s., Jana Merunková. Díky jejímu profesionálnímu, avšak velmi otevřenému přístupu byla debata dynamická a probíhala v příjemné a tvůrčí atmosféře.
Hosty kulatého stolu byli Ing. David Průdek, MBA, člen představenstva soukromé vysoké školy Newton College, PhDr. Blanka Bendlová, MBA, Vice-president JCI Czech Republic, Pavel Hájek, jednatel společnosti Refine.cz s.r.o., Ondřej Lang, člen národního vedení největší studenty řízené organizace na světě AIESEC, Ing. Gabriela Křivánková, předsedkyně správní rady yourchance a Ing. Kateřina Lichtenbergová, členka pracovní skupiny Národního ústavu pro vzdělávání a manažerka projektu Finanční gramotnost do škol, který je jednou z klíčových aktivit yourchance. Do diskuze se aktivně zapojili i přítomní pedagogové a ředitelé středních škol.
Jedním z hlavních témat, o které se diskuze opírala, byla absence vedení žáků k podnikavosti. Nejprve však bylo třeba tento pojem blíže definovat. Panelisté se shodli, že existuje značný rozdíl mezi podnikavostí a podnikáním. Jak trefně vystihl pan děkan, s podnikáním a podnikavostí je to asi tak: „Ne každý podnikavý student, bude podnikat. Z některých budou úspěšní zaměstnanci. Ne každý, kdo začne podnikat, je podnikavý, proto jeho firma strádá. K vybudování vlastní úspěšné firmy potřebujete vědět, jak podnikat, ale mít také notnou dávku podnikavosti.“ Shoda panovala v tom, že ve školách bychom se měli zaměřit právě na podnikavost. Každé dítě je od přírody podnikavé, zkoumá své okolí a chce se učit novým věcem. Autoritářský přístup a převládající frontální výuka ovšem tuto vlastnost potlačuje. Jak řekl David Průdek s trochou nadsázky: „Možná by stačilo dětem při zahájení školní docházky v podnikavosti nebránit. Nemuseli bychom se pak zabývat tím, jak v nich později tuto podnikavost znovu podnítit.“ Co ale udělat proto, abychom u stávající generace žáků podnikavost rozvíjeli?
Jedním z nástrojů je nechat studenty pracovat na reálných projektech, u čehož mohou přemýšlet a vyzkoušet si uplatnit teoretické znalosti v praxi. Poznají při tom nové věci, učí se hrou a realizují vlastní nápady. „Ukažme jim problém a dejme jim příležitost ho aktivně vyřešit,“ zazníval názor z řad podnikatelů. Zde se nejvíce projeví jejich podnikavost. Ale jak a především kdy začít? Rozvíjet ji už od základní školy nebo až s příchodem na školu vysokou, kdy jsou studenti legitimně připravení začít podnikat?
Účastníci kulatého stolu souhlasili s názorem, že je třeba začít s rozvojem podnikavosti už v útlém věku. Překážkou je ovšem zastaralý školský systém. Výuka je jednostranná, zaměřená na memorování dat bez pochopení širších souvislostí. Rozvoj podnikavosti je proto zatím snáze uplatnitelný v zájmových kroužcích. Ne všechny děti se však mimoškolní zájmové činnosti věnují. Ani na středních školách se někteří odpovědní pedagogové nevzdávají. Přes výkyvy v chování a v zájmech studentů souvisejících s probíhající pubertou, přizpůsobují styl výuky a snaží se mládež k podnikavosti motivovat. Existuje řada metod jak výuku zatraktivnit a záleží na kreativitě a podnikavosti každého učitele, aby udělal vyučování pro žáky zajímavé. Oblíbenou formou mimoškolního vzdělávání středoškoláků jsou deskové hry. Učitelé i studenti jistě přivítají novinku, kterou představila Ing. Lichtenberková. První desková hra kombinovaná s rozšířenou realitou se jmenuje Uroboros – koloběh života. Tým yourchance ji v letošním roce vyvinul pro svého partnera ING pojišťovnu. Hra je orientována na rozvoj dvou klíčových typů vzdělání – akademického i finančního a na získávání praktických zkušeností.
Ale rozvoj podnikavosti začíná právě u pedagogů. Učitelé by měli výuku zinteraktivnit, ne ji vést pouze frontálně. Vymýšlet projekty, zvát externisty, lidi z firemního prostředí, podnikatele nebo odborníky, kteří mohou výuku facilitovat. Zásadní je zde také podpora ze strany školy.
Dalším bodem diskuze byla snaha o praktické propojení studentů s firemním prostředím. Přítomní učitelé uvedli řadu překážek, které v tomto ohledu ztěžují jejich práci. Zazněly však i příklady dobré praxe. Zástupci z řad podnikatelů reagovali zajímavými podněty a nápady, jak tyto překážky překonat. Na vysokých školách roli prostředníka mezi studenty a firmami plní studentské organizace jako například AIESEC. Sem se studenti mohou hlásit a získávat tak velmi zajímavé pracovní zkušenosti. Na středních a základních školách ovšem tento prostředník dosud chyběl. Ing. G. Křivánková zde při této příležitosti představila nový projekt Podnikavost.cz, který bude oficiálně spuštěn od ledna 2015. Už nyní však expertní tým připravuje nejen zajímavé a hlavně praktické pomůcky pro rozvoj podnikavosti žáků ZŠ a SŠ, ale právě často zmiňovanou dvousměrnou databázi kontaktů, která umožní propojit školy a podnikatele, ať už s cílem přivést lidi z praxe do škol, nebo studenty do firemní praxe.
Velký apel zazníval směrem k MŠMT a NÚV a k jejich pracovním skupinám, aby pomohly lépe specifikovat nároky a požadované výstupy studia zejména na středních školách a přehodnotit potřebnost omezení nebo rozšíření některých studijních oborů. Jako zásadní problém přítomní viděli nepřesně definované požadavky na jednotlivá pracovní místa. Společnosti by měly jasněji definovat, jaké pracovní pozice obsazují a ve výhledu příštích tří až pěti let obsazovat budou. Školy by pak podle toho mohly otevírat studijní obory, které budou mít v budoucnu uplatnění, a jejich studenti by byli mnohem lépe připraveni čelit reálnému světu. Jako příklad můžeme uvést obor kadeřnice. Studenti tohoto oboru by měli být již od prvních hodin výuky připravováni na to, že se z nich jednoho dne stanou živnostníci. Stávalo by se pak jen zřídka, že kadeřnice bude pracovat v továrně na výrobu součástek do automobilů nebo v marketu jako doplňovačka zboží, a to jen proto, že nemá znalost, jak provozovat živnost ve svém oboru. Nicméně toto není téma žhavé jen v ČR. Obecný trend ve světě je takový, že studenti nejsou připraveni na stále se měnící dynamický trh. Pozice, které někteří budou obsazovat, v současnosti ještě vůbec existují.
Proto je třeba se zaměřit kromě znalostí také na schopnosti a takzvané měkké dovednosti. Na to jací studenti jsou, co dokáží, co chtějí a umí. Je pouze na odvaze učitelů, zda se k výuce postaví jinak, zda budou uplatňovat jiné metody výuky a zda budou v tomto směru sami podnikaví. Protože podnikavost se dá rozvíjet jedině podnikavostí.
Článek byl rovněž publikován na i Prosperita.cz
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.