Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
12. 10. 2026
Bořivoj Brdička
Další tvorba autora12. 10. 2026
Bořivoj Brdička
Další tvorba autoraZpráva o aktuálním vývoji v oblasti omezování využívání technologií (mobilů a AI) ve školách v cizině.
Denně jsme bombardováni zprávami o tom, kdo další zakazuje využívání technologií ve školách. Už se to netýká jen osobních mobilů žáků o přestávkách, ale často veškerých digitálních zařízení. Nově se objevují zákazy týkající se specificky AI (Norsko, New York City, Los Angeles) [1]. Kalifornie již přijala zákon nutící provozovatele soc. sítí omezovat závislost dětí do 16 let [2]. Jen málokdy se ve spojení se zákazy řeší možnost smysluplného užití ve prospěch učení, což je skutečnost, která tuto kampaň zavádí na slepou kolej.
Podívejme se například na jedno z typických opatření, které přijal školský obvod v Los Angeles (LAUSD). Stanovuje maximální časové limity pro práci žáků u obrazovky v jeho školách, a to takto [3]:
| MŠ–1. třída | 0 minut |
| 2.–3. třída | 1:40 týdně (max. 20 min./den) |
| 4.–5. třída | 2:30 týdně (max. 30 min./den) |
| 2. st. ZŠ | 6 hod. týdně (max. 60 min./předmět) |
| SŠ | 10 hod. týdně (max. 90 min./předmět) |
LAUSD dále zakázal používání mobilů během oběda a přestávek, zablokoval přístup žáků k YouTube i k herním a sociálním sítím a zrušil dříve praktikovanou možnost brát si školní zařízení domů (pozor, znamená to, že vybavenost tamních žáků školními přístroji je 1 : 1). Výjimky platí jen pro specializované kurzy, jako je grafický design nebo informatika. Cílem tohoto opatření je podpořit výuku vedenou učitelem a praktické učení. Jak vidno, ani v LA se nejedná o zákaz úplný. Potíž je v tom, že vyhláška LAUSD se vůbec nezabývá tím, co se s technologiemi ve výuce dělá.
Zábrany ze strany škol dávají smysl jen tehdy, jsou-li dělány ve prospěch dětí. Lze pochopit, mají-li za cíl omezit nevhodné využití bránící osobnímu kontaktu se spolužáky, riziko zneužití a závislostí, nesoustředění na výuku apod. Problém ovšem vzniká, jestliže se škola dostane do situace jakéhosi skanzenu od světa venku neprodyšně odděleného a žáky na něj nepřipravujícího. Je třeba se zamyslet nad tím, co se myslí pojmem „praktické učení“. Možná to mají být mechanické dílny či pěstování rostlin, jenže naprostá většina praxe se dnes bez digitálních technologií neobejde.
K opatření LAUSD jsou pro nás relevantní například kritické připomínky Johna Spencera [4]:
John je zastáncem tzv. Vintage Innovation, tedy kombinace tradičních a inovativních výukových postupů s cílem maximalizovat lidský prvek a zároveň využít některé ze skutečných výhod technologií [5]. Bude mimořádně nesnadné u tohoto postupu definovat, jak měřit čas strávený u obrazovky.
Připomeňme si na závěr tři zásadní doporučení, která pro zavádění technologií školám dává nám dobře známé americké sdružení Consortium for School Networking [6]:
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 4.0.
