Příspěvek na příkladu crowdfundingu ukazuje, jak mohou vypadat nové formy podpory vzdělávacích aktivit realizované online a snažící se přitáhnout zájem veřejnosti i žáků.
Poslední dobou hodně často mluvíme o tom, jak je důležité přenášet problematiku vzdělávání a výchovy do světa online. Zde se většinou odehrávají procesy informální, k jejichž ovlivňování vůbec nelze použít dosud známé na řízení výukového procesu orientované metody. Znamená to, že si musíme, kromě tradičních, osvojit i zcela nové postupy vedoucí k nasměrování zájmu žáků o věci, které mají na jejich vývoj pozitivní vliv. Odtud je již jen krůček ke snaze pozitivně ovlivňovat celou společnost. Chceme-li pochopit, jak lze takové procesy v online světě realizovat, měli bychom hledat inspiraci tam, kde již něco podobného funguje.
Je-li v pozadí komerční (či politický) zájem, je situace celkem jasná. Množství marketingových specialistů orientovaných na svět sociálních sítí roste úžasným tempem. Jejich úkolem je vnutit účastníkům sítě určitou myšlenku, která nemusí být vždy založená na pravdivých informacích. Přitom bojují s konkurencí a sázejí na nízkou úroveň informační gramotností příjemců. Samotné vzdělání samozřejmě též může mít podobu komerčního produktu. Pak není problém najít investora. Mnohem hůře jsou na tom záměry snažící se nezištně pomoci všem (třeba právě se zvyšováním informační gramotnosti), což zároveň vede ke snižování rozdílů mezi lidmi. Podobné projekty představují pro příslušníky skupin s nízkým socio-ekonomickým statusem určitou naději na lepší budoucnost.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Ondřej Neumajer13. 4. 2015
Myslím, že i českých příkladů je více. Přispěji příkladem školy, kde jsem ve školské radě. Díky neuvěřitelné aktivitě rodičů a učitelů montessori části školy, kteří jsou v ZŠ na Beránku skutečně úžasně aktivní, získali přes 200 tisíc Kč na učitele angličtiny. Využili server Nakopni Mě - http://www.nakopni.me/projekty/sponzoring/deti-hledaji-ucitele (pusťte si klip, který děti sestavily), celý příběh popisují na svém blogu http://blog.zsmontessori.net/clanek/121-dekujeme
ON
Bořivoj Brdička13. 4. 2015
Moc děkuji za příklad úspěšného crowdfundingu zpochybňující můj pesimismus. Neví někdo ještě o dalším?
Máme však silně zakořeněnou představu, že podpora těchto oblastí vzdělávání je výhradně věcí státu, či dnes aktuálně evropských fondů. To je sice skutečně nejčastěji využívaný způsob financování různých vzdělávacích projektů, ale má určitá úskalí. Návrh musí odpovídat předem stanoveným prioritám, posuzují ho neznámí, často i nepříliš erudovaní hodnotitelé, a schvaluje ho komise, která může být ve vleku politických zájmů (o korupci vůbec nemluvím). Svět skutečné demokracie, otevřenosti a sdílení však zná i jiné cesty, jak podpořit skvělé nápady, které mají potenciál přinést lidem prospěch. Mám na mysli metodu vyvinutou na podporu různých začínajících nadšenců, kteří nemají nic víc, než dobrý nápad. Nejznámější portál, který pro ně organizuje online finanční pomoc (crowdfunding), se nazývá Kickstarter.
Najdete zde většinou záměry, které jsou ve výsledku orientované na generování zisku (typicky to platí pro dnes tak populární startupy). Příkladem může být třeba Play-i jako hračka rozvíjející logické myšlení. Někdy uspěje i neziskový vzdělávací projekt. Spomocník již v minulosti referoval například o tom, jak Jim Groom na Kickstarteru uspěl s hledáním podpory pro vybudování serveru na publikování prací svých studentů (Pedagogika nejistoty podle Jima Grooma). Nedávno jsem narazil na další podobný příklad „americké pohádky“, tentokrát ve všech významech tohoto slovního spojení. Carol Reiley (manželka zakladatele Coursery) úspěšně žádala o podporu pro napsání pohádky, jež povede děti k touze poznávat. Vše šlo hodně rychle – v listopadu 2014 získala Carol $17,086, v lednu 2015 knihu dodělala a od 1.4. se prodává (Making A Splash: A Growth Mindset Children's Book).
Na Kickstarteru se vzdělávací aktivity vyskytují spíše ojediněle. Existuje však i jiná služba, která na stejném principu pomáhá přímo americkým učitelům. Je to portál DonorsChoose. Ten je spojen s příběhem svého tvůrce Charlese Besta, který v roce 2000 jako učitel dějepisu v Bronxu dostal při probírání tématiky otroctví a života Fredericka Douglasse nápad pozvat do své třídy sedmáků známou žijící osobnost s podobným osudem, uprchlého otroka z Mauretánie Moctara Teyeba. Aby mohl svůj záměr uskutečnit, potřeboval peníze. A tehdy ho napadlo, pokusit se sehnat sponzora prostřednictvím internetu. Záměr se podařil a měl mnohonásobný efekt. Moctar nejen předal žákům své přesvědčení o významu vzdělání (jako dítě přes zákaz tajně získával poznatky od dětí svého pána), ale navíc tento úspěch ukázal žákům též potenciál, který spojení s lidmi prostřednictvím internetu má.
S pomocí žáků a s počátečním přispěním své tety rozjel Best službu, která za 15 let existence již získala přes 313 milionů dolarů od 1.6 milionů dárců a pomohla realizovat výukové aktivity více než 228 tisícům amerických učitelů (z celkových cca 700 tisíc návrhů) [1].
Dnes má portál DonorsChoose již nezpochybnitelnou pozici a stal se běžným nástrojem využívaným učiteli, když chtějí dělat něco, na co je rozpočet školy krátký. Systém si již může dovolit ze získaných prostředků poskytovat též mimořádné odměny těm učitelům, jejichž žáci dosáhli mimořádných úspěchů. Zdá se, že i žáci samotní se do činností díky zřetelné přímé podpoře zvenčí zapojují s mnohem vyšší motivací. Více se dozvíte prostřednictvím následujícího záznamu přednášky Charlese Besta z konference QuickBooks Connect.
I u nás již existují služby napodobující Kickstarter. Máme Startovač.cz, HitHit.com nebo Nakopni.mě. S podporou vzdělávacích aktivit je to ale horší. Našel jsem dva návrhy spadající do této kategorie – První český MOOC kurz o častých právních mýtech a Montessori školu Beroun. V okamžiku, kdy toto píšu, se zdá, že oba dopadnou špatně.
Zatím to bohužel nevypadá, že by tady u nás v Česku tento způsob financování vzdělávání měl naději na úspěch. To není dobře. Státu se stále méně daří zajistit všem stejnou příležitost vzdělávat se a ti, co na to mají, stále jasněji chápou, že pro jejich děti není běžná státní škola to nejlepší. Rozhlížejí se po jiných většinou finančně dosti náročných možnostech nebo si dokonce zřizují školy vlastní. Přitom by jistě bylo mnohem výhodnější, kdyby byly kvalitní všechny školy a děti by mohly chodit prostě do té jim nejbližší (jako ve Finsku). Myslím, že je na čase, aby si lidi uvědomili, že chtějí-li zachovat v naší zemi sociální soudržnost, bude nutné se na tom nějak aktivně podílet. Jednou z možných cest je podpořit vhodné výukové aktivity všech schopných učitelů prostřednictvím crowdfundingu.
Literatura a použité zdroje
WINTERS, Michael. The ‘Best’ Way to Crowdfund America’s Classrooms [online]. 2015. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: https://www.edsurge.com/n/2015-03-10-the-best-way-to-crowdfund-america-s-classrooms.
