Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Jak na synchronní distanční videovýuku
5,0 (2 hodnocení)
Stav kolem uzavření škol vlivem koronavirové infekce také na základních a středních školách otevřel téma online vzdělávání, konkrétně toho, jakým způsobem je možné distanční formou zajišťovat výuku. Nejde jen o tento výjimečný nebo extrémní případ, ale online videovýuka se může hodit v mnoha jiných situacích – když je učitel nemocný, nebo na cestách, když má žáky s individuálním studijním plánem atp. Anebo lze pomocí této formy pracovat s konzultacemi pro žáky, s konzultačními hodinami pro rodiče atp.
Stav kolem uzavření škol vlivem koronavirové infekce také i na základních a středních školách otevřel téma online vzdělávání, konkrétně toho, jakým způsobe je možné distanční formou zajišťovat výuku. Nejde jen o tento výjimečný nebo extrémní případ, ale online videovýuka se může hodit v mnoha jiných situacích – když je učitel nemocný, nebo na cestách, když má žáky s individuálním studijním plánem atp. Anebo lze pomocí této formy pracovat s konzultacemi pro žáky, s konzultačními hodinami pro rodiče atp.
Téma, které bychom v tomto článku naopak chtěli nechat stranou, je otázka technické dostupnosti. Online výuka je nesporně báječná věc, ale rizika, která přináší v oblasti například sociální exkluze na základních školách, jsou veliká. My se budeme soustředit na technologická řešení, která jsou jak bezplatná (pro školy), tak placená.
Domníváme se, že každé použití technologie ve vzdělávání v sobě nese dvě důležité roviny. První je vlastní zvážení toho, co chceme a potřebujeme, což vede následně k volbě konkrétního nástroje. Například pokud se rozhodneme, že hledáme nástroje pro online konzultaci s jedním člověkem, zvolíme pochopitelně jiné nástrojové řešení než v případě, že potřebujeme učit celou třídu, nebo naopak potřebujeme jednoho žáka online do třídy začlenit.
Druhý krok, na který se ale trochu v současném zmatku zapomíná, je širší didaktická rozvaha – co dané řešení má přinést, jakým způsobem vhodně online učit, jak s obsahem pracovat, jak mají být lekce dlouhé atp. Toto vše je nesmírně podstatné a musí být součástí jistého edukačního rozmyslu. Jen vhodné spojení dvou bodů s sebou přináší skutečně funkční a dlouhodobě udržitelné studium.
V našem článku bychom rádi nabídli něco jako základní přehled možností – jak z hlediska didaktických situací, tak také nástrojů – a k nim připojili několik krátkých jednoduchých doporučení. Pokud hovoříme totiž o dvou výše zmíněných bodech, musíme mít na paměti ještě jeden jev – ani do jednoho kroku typicky nemůžeme vkládat neadekvátní množství energie a času. Ta patří výuce. Pokud tedy jako učitelé pracujeme s nějakým řešením, které si vybíráme sami, pak rozměr jistého „bastlení“ bude mít vždycky.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Martin Matas19. 3. 2020
Dobrý den, doporučuji využít zkušenosti velkých firem, které on-line vzděláváním šetří velké množství prostředků. Zeptejte se DHL, Novartisu, MSD, SAPu jak školí zaměstnance. Jakým způsobem organizuje výuku. Ušetříte si tím spousty chybných kroků :-)
Jedna faktická poznámka - MS nahrazuje SKYPE řešením MS Teams. Tím, že nevyžaduje přihlášení pro účastníky, je to skvělé adekvátní řešení :-)
Díky moc za tento článek!
Jaroslava Výborná25. 3. 2020
Hezký článek, ale obávám se, že v této situaci je synchronní distanční výuka pro pedagogy jen zbožné přání, jelikož si ji nemohou nejprve vyzkoušet. A domlouvat se se žáky asynchronně na detailech považuji skoro za neuskutečnitelné. Škoda. Ale děkuji i tak.
Šárka Opatová31. 3. 2020
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat. zkoušela jsem ZOOM a je výborný, poněvadž se dá docela lehce ovládat, je tam možnost prezentací, zároveň mohu vidět žáky, přepnout si jenom obrazovky, je tam chat. Někteří kolegové používají Discord, kde žáci nejsou vidět.A já když jej zkusila, bylo vše černé, což mě odradilo.
Na Twitteru jsou u ZOOM fotky dětí, info pro školy, ale náš informatik říká, že je to od 18 let. Jsem zmatená. Má někdo informace? Já jsem třeba našla, že ZOOM zvedl hranici 40 minut právě kvůli školám a je to pravda, fungoval mi déle, nic se po 40 minutách nevyplo.
Budu vděčná, pokud někdo má info.
Michal Černý1. 4. 2020
Dobrý den, ano hranice se teď během pandemie školám zvýšila. U obrázků záleží na Vás - schůzky mohou být privátní a nemusíte je nahrávat, pak není třeba se bát ani těch obrázků žáků. Pokud chcete, tak jim současně nemusíte kameru vůbec povolit a mohou být případně jen slyšet. Záleží na to, co Vám bude vyhovovat.
Videovýuka, která je řešená jako synchronní, tedy probíhá primárně v reálném čase, bude vždycky jiná než profesionálně produkovaná videa. Téměř vždy pracuje s jistou nehotovostí, jsou v ní přeřeky, chyby, nedotaženosti. Ale ve své autenticitě může studentům významně pomoci.
Pokud jde o technické vybavení, pak základem je asi běžný počítač s webkamerou – s tou si vystačíte i pokud jde o tu úplně normální integrovanou na notebooku. Pak jsou dvě zajímavé možnosti – první je nějaký náhlavní set se sluchátky a mikrofonem. Nevýhoda je, že nevypadáte příliš esteticky, výhodou pak, že vás neruší okolí, je to laciné a zvuk je poměrně dobrý. Druhým řešením, které si dovolíme preferovat, je všesměrový mikrofon (třeba Jabra Speak nebo BCC950 od Logitech, který je dražší, ale má integrovanou kameru a je opravdu nesmírně kvalitní). Díky němu budete nejen dobře slyšet, ale budete i slyšeni, mikrofon si poradí s tím, že se malinko pohybujete, s drobnými zvuky ze stolu atp. Z vlastní zkušenosti naopak nemůžeme doporučit klasické mikrofony na stůl nebo do ruky. Pokud za ně nechcete utratit skutečně hodně peněz, výsledek nebude příliš dobrý.
Hledáme náhradu za klasickou výuku
První variantou, která v případě online výuky napadne asi každého, je práce s klasickou třídou. To znamená, hledáme řešení, které umožní ve třídě zajistit online výuku a čekáme, kdy čas od času někdo nějak zareaguje, například otázkou v chatu nebo něčím takovým. Hledáme tedy řešení pro výuku, která je částečně frontální a do které žáci vstupují spíše dotazy nebo samostatnou individuální prací nebo něčím takovým.
Google Meet je nyní ve verzi premium zdarma dostupný všem (kdo mají Google Suite – tedy i školám, ne pouze majitelům gmailového účtu), tedy s nastavenou kapacitou účastníků do 250 osob. Velkou výhodou je jednoduché ovládání. Pokud vaše škola funguje na službách Google, lze jednotlivá setkání snadno propojit s kalendářem. Místností si člověk může vytvářet neomezené množství a každé se vytvoří unikátní URL, kterou lze sdílet. Ten, kdo místnost zakládá, má možnost schvalovat všechny, kdo se k ní chtějí připojit. To může být trochu otravné pro 250 osob, ale v běžných třídách je to pár kliknutí. Záznam se vyexportuje do MP4 a uloží na Google disk, odkud jej lze dále sdílet. Meet nabízejí možnost připojit se z mobilního telefonu (aplikace) nebo z webového prohlížeče. Velkou výhodou jsou podrobné statistiky o uživatelích, velká stabilita a mimořádná jednoduchost. Lze sdílet obraz, zvuk či libovolnou aplikaci, k dispozici je online textový chat (hezky zobrazuje informace přednášejícímu) a možnost živě diskutovat.
Microsoft Teams jsou komplexnější řešení, které je dostupné školám nebo firmám. Využít lze jak instalovanou, tak také oline verzi. Systém nabízí možnost týmové diskuse, sdílení dokumentů, a mimo jiné právě i videohovory s až 250 osobami, které lze nahrávat. Pokud hledáte komplexnější a dlouhodobější řešení pro jasně ohraničenou skupinu, pak Teams jsou výbornou volbou. Jeho slabinou je celkově větší složitost a komplexnost řešení, což může být někdy na obtíž, a horší mobilní aplikace. Na druhou stranu; pokud pracujete se třídou, lze mít v Teams vše – všechny sdílené dokumenty, poznámky a prezentace, odevzdané úkoly, videohovory, diskuse, osobní chaty, …
Zoom nabízí v neplacené verzi 100 účastníků v hodinách po 40 minutách. Funguje v mnoha ohledech podobně jako Meet. Ovládání systému je složitější a komplexnější, s obrovským množstvím nastavení, která umožňují například regulovat kvalitu záznamu. Velkou výhodou je podpora greenscreen (ovšem s libovolnou barvou pozadí, takže funguje třeba i na bílé zdi) pro přednášejícího, který tak může dynamicky měnit prostředí, ve kterých se nachází. Oproti předchozím nástrojům má nejlepší kolaborativní nástroje – sdílenou bílou tabuli, na kterou se dá psát, dokumenty a prezentace, do nichž se dá kreslit, snadné zapojení více osob atp. Jde o profesionální řešení pro firmy, které ale díky 40minutovému limitu může být hodně zajímavé i pro školy. Online spolupráci totiž vytváří na podstatně vyšší a aktivnější úrovni než Teams nebo Meet. Nevýhodou je poněkud kostrbatě vyřešené ukládání záznamů.
Didaktické inspirace:
Otestujte si technologii, než ji spustíte – s dvaceti lidmi většinou funguje hodně podobně jako se třemi. Vyhnete se stresu a nejistotě v ovládání. Důležitá je třeba ale i stabilita a výkon sítě.
Online výuka je náročnější na pozornost – snažte se o kratší lekce.
Klíčový je oční kontakt – nedívejte se na obrazovku, klávesnici nebo od poznámek. Co nejvíce času se dívejte přímo do kamery.
Pracujte s žáky – snažte se je nenechat déle než deset minut jen poslouchat. I malá aktivita, jako je napsání do chatu nebo hlasování v Socrative, je důležitá.
Nahrávejte se – žáci se budou moci k hodině vracet a vy uvidíte, jak vlastně online učíte. Bez záznamů se nezlepšíte (nebo zlepšíte jen obtížně).
Vyhněte se textovým slidům – v online aktivitách se obecně jednak hůře čte, ale také je náročnější dávat pozor. Nenechte vlastní prezentaci, aby vás o pozornost připravila.
Nebojte se zapojit žáky – mohou něco říci, k něčemu se vyjádřit, podílet se na výuce. Proč mají pořád vidět jen vás?
Přemýšlejte nad systémem – rozhodněte se, co je lepší nechat na asynchronní výuku a co chcete probrat na živo.
Plánujte – dejte dopředu vědět, kdy se lekce uskuteční, snažte se domluvit s kolegy na jednom celoškolním řešení.
Nebojte se selhání – i když se věc třeba nepovede ideálně, žáci obvykle ocení, že se snažíte, a příště to může být lepší.
Dbejte na prostředí – pokud pracujete s videem, doporučujeme se zamyslet nad tím, co je vidět za vámi. Žáky zvete k sobě domů a je fajn si udělat dobrou vizitku.
Online konzultace
Druhou možností jsou online konzultace, tedy individuální setkání se s žákem (nebo malou skupinkou) nad nějakým problémem, o kterém je třeba se bavit. Typicky může jít například o výsledky esejí nebo něco takového. Typicky většinou nepotřebujeme žádný záznam, ale rychlé a pohodlné řešení.
Co se v takovém případě nabízí? Osobně bych doporučil Zoom z předchozího výčtu, protože umí hezky psát do prezentací nebo dokumentů.
Adobe Connect je nesmírně drahé řešení na tvorbu webinářů se spoustou analytických funkcí. Do tří lidí ale umožňuje dělat online konzultace, což by v tomto případě mohlo být také pohodlné. Hezky se zde kreslí do dokumentů, diskutuje atp. Nevýhodou je ale Flash, na kterém je celý Connect postavený, a hodně nešikově řešené nahrávání setkání. V případě potřeby je možné použít i širší licenci pro více uživatelů na 90 dní zdarma.
Skype je dobré řešení, mající spoustu výhod – lze zde sdílet obrazovku, pracovat s videohovory, textovým chatem atp. Setkání je možné i nahrávat. Nedá se psát do dokumentů druhých, ale to lze využít nějakým separátním nástrojem (třeba annotate). Je třeba si jen dát pozor na to, že online verze funguje pochybně a obchodní a osobní verze spolu příliš dobře nefungují. Velkou výhodou je naopak dobrá mobilní aplikace.
Facebook Messenger umí pěkně pracovat s jednoduchými videohovory. Doporučujeme ho používat tehdy, když s žáky člověk přátelí a potřebuje si rychle něco domluvit nebo zkonzultovat a není třeba využívat žádných speciálních funkcí. Hlavními přednostmi jsou rychlost a jednoduchost.
Didaktické inspirace:
Volte adekvátní řešení – jasně si pojmenujte, co na konzultaci potřebujete a jaká řešení budou nejjednodušší. Většinou platí, že méně je více.
Pracujte s dostupností – řešení jako Skype či Facebook mohou často stačit.
Pracujte s nástroji třetích stran – často dobře funguje například kombinace Skype či Hangout a práce v Google Dokumentech v reálném čase, případně využití annotate a podobných nástrojů na práci s anotací dokumentů.
Pracujte účelně – konzultace je sice osobní záležitostí, ve které můžete s žáky jednat osobně, což může být v mnoha ohledech praktické, ale pamatujte na jistou časovou efektivitu, aby účastníci neměli pocit, že byla schůzka neadekvátně dlouhá nebo upovídaná.
Integrujeme žáka do třídy
Poslední téma, které je zajímavé zmínit, je integrace žáka, který ve třídě být nemůže. Tuto situaci často řešíme tím, že mu prostě předáme úkoly, což není ideální forma. Dochází tím k jisté sociální i časové izolaci a žák se díky tomu vzdělává formou samostudia. Konzultace sice mohou pomoci, ale nepředstavují jediné možné řešení.
Zajímavým řešením je Swivl – zařízení, do kterého vložíte telefon nebo tablet, kterým můžete streamovat výuku. Učitel si nasadí na oblečení malý pivot, který obsahuje mikrofon a zároveň komunikuje se Swivle stanicí. Ta otáčí telefonem tak, aby byl učitel stále v záběru, a současně umožňuje pracovat s mikrofonem tak, aby byl učitel dobře slyšet. Jde o ideální nástroj pro integraci žáka do třídy (může být na stativu někde na lavici), hodně se používá i pro vzdělávání domů, kdy Swivl umožňuje otáčet se za dvěma nebo více žáky předávajícími si pivot.
Aplikace umožňuje i záznam lekce, který je možné zpracovat a například propojit s prezentací. Zásadní nevýhodou je náročnost této postprodukce, a hlavně cena – zařízení přijde na 934 USD což je asi 23 tisíc korun. Určitě doporučujeme zařízení napřed vyzkoušet ve třídě než nakoupit více kusů hned. V akusticky nevhodném prostředí se s ním nedá moc efektivně pracovat. Každopádně například v případě dlouhodobě nemocných žáků nebo sportovců jde o řešení, které stojí za zvážení.
K alternativám (se kterými ale nemáme přímé zkušenosti) se řadí především venkovní Soloshot3 či AiMe. Obě jsou levnější a primárně pracují s tím, že se do nich vkládá kamera nebo fotoaparát přes stativový závit. Pokud chcete použít mobilní telefon, musíte si koupit ještě nástavec. A současně si dát pozor na to, abyste byli dobře slyšet.
Didaktické inspirace:
Nezapomeňte na online žáka – nebojte se ho zkoušet, ptát se ho. I když je do třídy integrovanější, je pro něj náročnější reagovat.
Spojte si ho s dalšími zařízením – Swivl je dobrý na sledování pohybu učitele, ale dejte mu nástroj, kterým se může ptát nebo alespoň hlásit.
Dejte žáka do pracovních skupin – pokud žáci pracují týmově, může si učitel sundat pivot a dát ho do skupinky, ke které postaví tablet se Swivl, aby žák slyšel a byl integrovaný do kolektivu.
Sledujte ho – i když nemusí být oční kontakt neustálý, je důležité, aby žák měl pocit, že je viděn.
Závěr
Jakkoli jsme samozřejmě nemohli projít všechny možnosti, které jsou spojené s videem ve vzdělávání, pokusili jsme se alespoň načrtnout to, jak je možné s ním ve školním prostředí pracovat. Specifické možnosti pak samozřejmě nabízejí webináře jako specifickou formu výuky, nebo asynchronní formy, jako jsou návody nebo záznamy z lekcí. Domníváme se, že video jako prvek podporující kontaktní výuku na dálku do výuky určitě patří. Zvláště při delších absencích může sehrát důležitou roli udržující tempo, motivaci, podporující samostudium a zpětnou vazbu.
