Jak chápeme smysl elektronického sdělení?

„Moc nepracuj!", napsala mi dnes kolegyně v mailu. Myslela to se mnou dobře nebo to byla ironická poznámka naznačující, že se nepředřu? Domnívám se, že pravdivá je ta druhá varianta, ale kdo ví?

Podle nejnovějšího výzkumu Justina Krugera z New York University a Nicholase Epleye z University of Chicago publikovaného v americkém časopise Journal of Personality and Social Psychology, je šance, že si správně vyložíme emocionální kontext emailového sdělení, podobná hádání. Zároveň studie ukázala, že si většina lidí myslí, že smysl jim přicházejících elektronických dopisů chápe správně.

Podle psycholožky Nicholas Epley "takhle nějak často vzniká nedorozumění vedoucí k vzájemné výměně urážek". V angličtině se pro takovou výměnu názorů používá označení „flame wars". Popisovaný výzkum byl realizován formou experimentu, jehož se zúčastnilo 30 párů vysokoškolských studentů. Každý obdržel 20 sdělení, která měl včetně emocionálního kontextu (sarkasticky, seriózně) předat partnerovi. Jeden z páru svá sdělení nahrával ve zvukové podobě a druhý je předával mailem. Všichni se zároveň snažili odhadnout, zda se podaří (u odesílatelů) nebo již podařilo (u příjemců) tón sdělení odhadnout správně.

Výsledek byl dost překvapivý. Zatímco členové obou skupin (zvuk, mail) odesílatelů předpokládali shodně, že se příjemcům podaří správně určit záměr u 78% sdělení, příjemci se bez ohledu na způsob příjmu domnívali, že byli úspěšní z 90%. Realita byla taková, že se to u zvukového záznamu podařilo v 75% případů a u mailu jen v 56%.

"Lidé si často myslí, že je tón jejich sdělení zřejmý, ale jen proto, že jim zní v jejich vlastní hlavě a vůbec si neuvědomují, jak bude vypadat z pohledu někoho jiného", vysvětluje Nicholas Epley. Znamená to, že příčinu je třeba hledat v přílišné egocentričnosti většiny z nás.

Email se bezvadně hodí k předávání holých fakt, ale u emocí může snadno dojít k nedorozumění. Pro nás – občany malé země – je důležité si uvědomit též to, že v případě komunikace v cizím jazyce je riziko ještě mnohonásobně větší.

Bylo by moc potřeba, aby se nad zde popisovanou problematikou zamysleli hlavně ti uživatelé internetu, jejichž výroky ve veřejných diskuzích působí urážlivým dojmem. Jejich záměr mohl být v některých případech třeba docela jiný.

zdroje: Lea Winerman - E-mails and egos, APA online, February 02, 2006
Stephen Leahy – The Secret Cause of Flame Wars, Wired News, February 13, 2006