Integrace technologií podle Garnet Valley

Stále diskutovaný problém zavádění technologií do škol a jejich začlenění do vyučování ve třídách, zejména základních škol, závisí nejen na samotném technologickém vybavení, a s tím spojených nemalých finančních prostředků, ale také na koncepci vyučovacích hodin, to znamená na připravenosti učitelů zvládat tyto nové nároky na ně kladené.

Je nutné zdůraznit, že vyučovat s podporou počítačů je něco zcela odlišného než si například pouze vytvářet přípravu na vyučování. Avšak zdatného a kvalitního pedagoga počítač  v žádném případě nahradit nemůže. Expertka na vzdělávací technologie a zakladatelka agentury 21st Century Collaborative Sheryl Nussbaum-Beach z Virginie říká: „Učitelé nebudou nahrazeni novými technologiemi, ale učitelé, kteří je nepoužívají, budou nahrazeni těmi, kteří je ve výuce využívají.“ [1]

Se zajímavým a neobvyklým způsobem efektivního vzdělávání učitelů bez dodatečných finančních prostředků přišli ve školském obvodu Garnet Valley v americkém státě Pensylvánie. Inspirací pro ně byl průzkum a hlasování stovek tisíc žáků, rodičů, učitelů i vedoucích představitelů školství v rámci projektu zvaného Project Tomorrow´s Speak Up (viz Speak Up mluví stále hlasitěji o digitální izolaci škol), který se zabývá aktuálními otázkami využití technologií ve školách. Podle něj je největším problémem v této oblasti nízký profesní rozvoj, konkrétně schopnost učitelů využívat nové technologie ve výuce. [2]

Obvodní šéf technologického oddělení Paul Sanfrancesco vytvořil vizi, jak efektivně začlenit nové a stále se vyvíjecí trendy do výuky a zároveň tímto vzdělávacím konceptem učitele v žádném případě neodradit. Společně s centrální správou a školskou radou byl zpracován reálný plán na založení tzv. Technologické Akademie pro přípravu a školení učitelů na využívání nových technologií ve výuce. Účelem této Akademie pro učitele je nabízet pedagogům možnost přístupu k inovativním technologiím a aktivně je zapojovat do vzdělávacího procesu. Bylo nutné navrhnout takové postupy, které integrují využití moderních technologií do aktuálních vzdělávacích plánů škol. Mezi učiteli zpočátku převládalo přesvědčení, že zaváděním nových technologií podporovaných koncepcí je na ně vyvíjen nepřiměřený tlak. Tyto procesy vzbuzovaly následně v řadách pedagogů nemalý strach.^. [2]

Paul Sanfrancesco k tomu říká: „Čím více se podaří propojit nové technologie s obsahem výuky, tím snazší a méně děsivé se to pro učitele stane, technologie budou méně cizí a budou více chápány jako nástroje, které pomáhají učit. Je velmi důležité si uvědomit, že je nezbytně nutné rozvíjet přímý kontakt s učiteli. Když se to daří, vše nové se stává méně nedůvěryhodné.“[2]

Na doporučení ředitelů jednotlivých škol obvodu byli vybráni profesně zdatní učitelé, tzv. učitelé-trenéři. S nimi Paul Sanfrancesco v první polovině roku 2007 navrhl první strukturu Akademie a byly zpracovány podrobné postupy, jak se tímto učitelem-trenérem stát a jaká je náplň jeho práce. Rovněž byly zabezpečeny nezbytné partnerské vztahy s místní Neumann University včetně sponzorských příspěvků od firem Dell, Apple a Delco. Vzdělávací program je koncipován tak, že se učitelé přihlašují na jaře. V červnu pak probíhá krátký úvod a následně během letních měsíců se pod vedením učitelů-trenérů konají čtyři po sobě jdoucí kurzy ukončené ročníkovou prací. Celý program doprovází soustavná společná komunikace účastníků o získaných zkušenostech, která je pro nenásilný profesní rozvoj učitelů velmi důležitá. Učitelé jsou slučováni do skupin podle typů škol, předmětů a stupně vyučované třídy, nikoliv podle znalostní úrovně, čímž zároveň dochází i k předávání zkušeností mezi frekventanty a ke zmírnění úzkosti začátečníků z nových technologií. [2]

Učitelé-trenéři provádějí školení dobrovolně bez dalšího platu a jako kompenzaci si mohou vybrat do svých tříd technologie podle svého uvážení. Jednalo se například o interaktivní tabule Smart, netbooky Dell nebo Apple, i-Pady, tablety, odpovědní systémy, atd. To umožnila spolupráce se sponzory a obvodní školskou správou, která učitelům účastnícím se vzdělávacího programu v Akademii, pomáhá uhradit náklady na technologie. Po absolvování programu Akademie se mohli sami účastníci stát učiteli-trenéry. Navíc všichni, kteří úspěšně dokončili celý program, mohli získat ve spolupráci s Neumann University také tři postgraduální kredity využitelné v rámci dalšího studia^.[2]

Jedním z prvních učitelů-trenérů Akademie byl Kevin Windsor, učitel čtvrté třídy, který říká: „Teď, když jsme si vysvětlili základy práce s novými technologiemi, očekáváme, že absolventi budou spolu dále komunikovat, vzájemně si vyměňovat zkušenosti a pomáhat si při řešení problémů s integrací technologií spojených.“

Za tři roky fungování Technologické Akademie se počet účastníků ztrojnásobil a dnes již má Akademie prakticky stoprocentní účast učitelů. Komunikace mezi učiteli skutečně pokračuje i mimo Akademii, vytvořily se komunikačně vzdělávací skupiny online. Nejnovější technologie podporují učení v komunitách, kde se setkávají a spolupracují nejen učitelé ale i studenti, čímž dochází k jejich vzájemnému obohacování.

Následující video natočili žáci místních základních škol na Pennsylvania Educational Technology Expo and Conference v únoru 2014.

PETE&C 2014 Promo Video by Garnet Valley

S ohledem na tento úspěšný příklad zvyšování připravenosti a profesního růstu učitelů je třeba položit si otázku, zda se chceme přímo podílet na vlastní reformě školství, nebo spíše realizovat  jeho transformaci. Současný americký autor Phillip Schlechty ve své knize Leading for Learning: How to transform Schools into Learning Organization (Řízení vzdělávání: Jak transformovat školy na učící se organizace) říká, že reforma je pouze změna postupů, procesů a technologií, jak efektivněji dospět ke stále stejnému cíli. Naproti tomu transformace znamená dělat věci jinak. [3]

Zda je či není reálné v našich domácích podmínkách následovat podobnou formu vzdělávání učitelů, jakou zvolil Garnet Valley, by bylo jistě předmětem delší diskuse, a také by záleželo na místních podmínkách. Jednou ze zkoušených možností je podpora práce učitele IT technikem při vedení hodin, ve kterých se používá výpočetní technika [4]. Učitel hlídá didaktiku vyučování – vede hodinu, zatímco IT technik se stává asistentem učitele, kterého podporuje zejména tím, že všechny technologie fungují a žáci se dostávají tam, kam potřebují. Přestože je často prezentována tato možnost jako osvědčená a dobrá, její výhoda spočívá pouze v tom, že učitel pociťuje jistotu a bezpečí a hodina má cílené vedení. Nevýhod tohoto systému je celá řada, ty nejtransparentnější jsou další vynucené náklady na IT technika, velmi nízká úroveň profesního rozvoje samotného učitele – spoléhá se na někoho jiného a ne sám na sebe, může docházet ke střetům zamýšleného didaktického vedení hodiny a její reálné náplně. Řekl bych, že tento způsob je typický pro reformu, kdy pomocí IT technika dosáhneme předpokládaného cíle ve vyučovacích hodinách, kdy učitel není příliš jistý v problematice nových technologií, nikoliv však pro transformaci ve školství, kdy je předpokladem plného využití nových technologií změna výukových postupů, která je bez profesní zdatnosti učitele nemyslitelná (model TPCK).

Závěrem lze říci, že vzdělávání a zvyšování profesního růstu učitelů je prvořadý problém v dlouhodobém procesu transformace školství. Pokud se podaří ukázat učitelům, že jim technologie dopomohou ke zkvalitnění jejich práce, budou následně projevovat i více vstřícnosti věnovat se dané problematice.

Literatura a použité zdroje

NUSSBAUM-BEACH, Sheryl. The Fabric of Community- The Key to Transforming Education [online]. 2009. [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://21stcenturylearning.typepad.com/blog/2009/08/the-fabric-of-community-the-key-to-transforming-education.html.

STANSBURY, Meris. One amazing example of how to train teachers on technology [online]. 2014. [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://www.eschoolnews.com/2014/01/08/train-teachers-technology-234/?.

BRDIČKA, Bořivoj. Reforma nebo transformace? [online]. 2009. [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11683/.

BERAN, Vít. ICT technologie a učitel [online]. 2014. [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://vzdelavameprobudoucnost.blogy.rvp.cz/2014/01/27/ict-technologie-a-ucitel/.