Inspirace z oborových didaktik I.

Společenské vědy

Všechny učitele společenských věd jistě potěšilo, že v květnu 2014 vznikla Asociace učitelů občanské výchovy a základů společenských věd. Asociaci založili sami učitelé, kterým není lhostejný stav občanské výchovy a společenských věd na českých školách. Cílem asociace je zvyšovat prestiž tohoto oboru, zasazovat se o zkvalitnění výuky společenských věd, propagovat ideu aktivního občanství, poskytovat metodicko-didaktickou podporu pro výuku, vzájemně propojovat učitele, umožňovat sdílení zkušeností, organizovat pravidelná setkání. Aktuálně je na adrese www.obcankari.cz připravován internetový informační rozcestník.

Podporu „občankářům“ vyjádřilo již značné množství členů, kolegů i dalších příznivců. Informace o asociaci najdete také na Metodickém portálu v digifoliu na adrese http://rvp.cz/obcankari. Učitelům společenských věd můžeme také pro inspiraci doporučit záznamy z několika online setkání, která proběhla prostřednictvím Metodického portálu RVP.CZ. V modulu AudioVideo jsou ke zhlédnutí záznamy například z těchto webinářů: Multikulturní výchova, Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století, Evropské volby 2014, Dílny romské historie na školách, Občanem v EU, Občanské vzdělávání, Školní parlament. Další on-line setkání jsou připravována. Více informací najdete na adrese http://rvp.cz/online-setkavani.

Mgr. Alena Hesová

Cizí jazyky v raném věku

V současné době se stále častěji setkáváme s mateřskými školami, které nabízejí žákům výuku či spíše seznamování se s cizím jazykem, obvykle přitom vycházejí z požadavků rodičů. Povědomí o tom, že existují jiné jazyky než mateřština, by mělo dítě získat už v raném věku, je ale otázkou kdy a jakým způsobem s výukou cizího jazyka začít.

Odborníci se často liší v názorech, zda začít u dětí ve věku tří let, u dětí předškolního věku, či zda do předškolního vzdělávání cizí jazyk vůbec zařazovat. Častým argumentem je názor, že děti, které se seznámí s cizím jazykem v raném či předškolním věku, se obvykle jazyk rychleji naučí, zlepší se jejich znalost mateřského jazyka a vedou si lépe i v ostatních oblastech rozvoje. Nesmí se však opomenout protiargumenty – nejčastěji bývá poukazováno na problematiku logopedických vad, neukončený vývoj řeči a specifické vzdělávací potřeby.

Otázkami cizího jazyka v raném věku se zabývala na jaře 2014 konference, kterou uspořádal The British Council ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání pod názvem Jazyky pro nejmenší. Pozvaní odborníci i účastníci z praxe se shodli na tom, že vybudování dobrého vztahu k cizímu jazyku v rané fázi vývoje dětí je mnohem důležitější než počet slovíček, frází a básniček, které se dítě naučí a zapamatuje si.

Velmi důležité je, aby se dítě nebálo jazyka a situací, v nichž nerozumí, a také aby se nebálo používat i jednoduché jazykové prostředky ke komunikaci. Pro děti předškolního věku je důležité naučit se jazyky vnímat, naslouchat jim a pochopit myšlenku.

Některé zdroje vhodné pro cizí jazyk v předškolním věku: Průvodce metodikou výuky angličtiny v mateřské škole – publikace VÚP k dosažení na http://clanky.rvp.cz; www.britishcouncil.org; www.starfall.com; www.primaryresources.co.uk/.

PhDr. Jitka Tůmová

Jak učit o neživé přírodě

Ve vzdělávacím oboru Přírodopis se žáci dozvídají nejen o živé přírodě, ale i o jejích neživých složkách. Nakonec neživá příroda je právě tím faktorem, který zcela zásadně podmiňuje existenci jakéhokoliv života na Zemi.

V rámci základního vzdělávání se žáci ve výuce přírodopisu věnují geologickým tématům, která jsou mnohdy ve srovnání s tématy živé přírody poněkud abstraktnějšího charakteru. Ve snaze podpořit vzdělávání o neživé přírodě na základních školách a gymnáziích vzniká na Metodickém portálu RVP.CZ seriál postupně přibývajících článků s názvem Výuka geologie kreativně a prakticky. Cílem inspirativních článků je pedagogům poskytnout možné náměty pro vlastní konstruktivisticky pojatou výuku o neživé přírodě.

Dosud zveřejněné články se zaměřují na třídění a rozlišování nerostů a hornin, zkoumání pórovitosti hornin, tektonické procesy (zlomy, vrásnění) a procesy spojené se vznikem ropy či zkamenělin. Články jsou zveřejněné na Metodickém portálu pod odkazem: http://profil.rvp.cz/ kolekce/14167.

Mgr. Jakub Holec

Co budeme číst se žáky v novém školním roce?

Nový školní rok nám poskytuje opět řadu příležitostí, jak vést žáky ke čtení. Můžeme jim některé tituly doporučit, určitě nezapomeneme navštívit knihovnu. Začínající čtenáři mají rádi příběhy o dětech a ze školního prostředí, které vydává např. nakladatelství Albatros v edici První čtení nebo nakladatelství Grada v edici Čtení pro prvňáčky. Mladším školákům se stále líbí příběhy o zvířatech (oblíbená je například Holly Webb), dětské detektivky, např. ze švédské edice Detektivní kancelář Lasse & Maja, a k nejoblíbenějším patří humoristické knížky, české nebo překladové. Řada mladších dětí má ráda naučné knihy, především o přírodě a zvířatech, nejrůznější chovatelské příručky, ale také všeobecné encyklopedie. Velké oblibě se těší edice Děsivé dějiny a Děsivá věda.

Mezi knížkami pro starší děti už dlouho vedou humoristické deníky, jejichž slávu odstartoval stále žádaný Malý poseroutka Jeffa Kinneyho. Kluci vyhledávají detektivky od Thomase Breziny, dívky staršího školního věku začínají mít zájem o romantické příběhy. Velké oblibě se u chlapců i u dívek
stále těší fantastické příběhy (ať už je to Harry Potter, Percy Jackson, nebo jiná oblíbená série) a pořád více čtou mladší i starší děti komiksy.

Domluvit si s třídou návštěvu v knihovně je možné telefonicky, u každé pobočky je odkaz na dětského knihovníka s číslem telefonu a e-adresou. Vybrat si lze konkrétní téma nebo si objednat program podle potřeb školy. Lekce v knihovně nejsou suplováním školní výuky, ale jejím obohacením
z druhého pohledu.

Výchova ke čtenářství začíná již v předškolním věku. Pro prvňáčky pak navazuje např. Městská knihovna Praha dlouhodobými projekty na podporu čtenářství a čtenářské gramotnosti souhrnně nazvanými Pasování na čtenáře. Sem patří i celostátní akce Svazu knihovníků a informatických pracovníků Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka, do níž se knihovníci a učitelé pravidelně zapojují. K získávání dětí pro četbu přispívá i mini-bibliobus Oskar, jehož návštěvy škol a pořádané akce se těší velké oblibě.

Mgr. Jitka Altmanová

Matematický objektiv

Jedna z metod, která může pomoci učitelům zlepšovat matematické dovednosti žáků, je využívání obrazového materiálu (ilustrací, fotografií, nákresů, schémat a animací) ve školské matematice. Přesto, že tato metoda přispívá k porozumění matematickým souvislostem, vizualizace není ve školách dostatečně rozvíjena. Tématu se věnuje minimetodika vydaná v NÚV Obrazový materiál (nejen) v matematice, která je dostupná v digifoliu Metodického portálu RVP.CZ. Na tuto minimetodiku jsem si vzpomněla při prohlížení fotografií z letošní dovolené.

Fotografie uměleckých památek, ozdobných plotů, mostů, londýnského obřího kola, ale i složených balíků sena můžeme snadno a přitom efektivně využít při formulování matematických aktivit. Při skupinové práci v hodině matematiky mohou žáci sami vymýšlet úlohy pro své spolužáky ve spojení s fotografiemi, které si přinesou. Pro inspiraci uveďme jednu aktivitu pro žáky základní školy: Nádvoří hradu na maďarsko-slovinském pomezí zdobí zajímavá socha. Byla vytesána z jednoho kamenného bloku. Na fotografiích ji vidíte ze čtyř stran. Odhadněte, jaké procento z celkového objemu kamenného bloku musel autor sochy odsekat. Porovnejte svůj odhad s ostatními spolužáky. Další inspiraci lze nalézt v americkém časopisu Mathematics teacher, ve kterém je pravidelně uveřejňována rubrika Mathematical lens.

RNDr. Eva Zelendová

Fyzika a chemie

Kurzy budoucích mentorů

Národní ústav pro vzdělávání připravil pro školní rok 2014/2015 v rámci projektu Rozvoj lektorských a mentorských dovedností pedagogů mateřských a základních škol kurzy budoucích mentorů pro učitele fyziky a chemie. Ve fyzice se bude kurz věnovat např. srovnání efektivity reálných a virtuálních experimentů v androidovém prostředí, heuristickému přístupu k řešení problémů, měření radioaktivity a možnostem dalších specializovaných přístrojů nebo také žákům se specifickými poruchami učení. Kurz pro učitele chemie bude zaměřen na srovnání efektivity reálných a virtuálních chemických pokusů v androidovém prostředí, na experimentování s běžně dostupnými látkami pro školy bez vybavené chemické laboratoře, na chemické stavebnice či nové materiály a pomůcky. Nebude chybět ani populární téma chemie v potravinách, neboli „Doba jedová“, a rady učitelům na 1. stupni, aby u žáků včas a správně rozvíjeli přírodovědnou gramotnost, badatelský přístup a tvůrčí myšlení.

Účast je pedagogům hrazena z prostředků ESF. Získané dovednosti z obou kurzů využijí v letech 2015–2020 jako mentoři v rámci nového operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Na oba kurzy se mohou přihlásit pouze mimopražští učitelé, a to na adrese: http://digifolio.rvp.cz.

Dílny Heuréky

Všechny učitele fyziky, kteří rádi využívají moderní technologie anebo usilují o lepší motivaci žáků a propojení výuky s reálným životem, srdečně zveme na mezinárodní konferenci Dílny Heuréky o víkendu 3. až 5. října 2014 v Náchodě. Vítáni jsou nováčci i ostřílení pedagogové základních i středních škol. Formou atraktivních dílen během celého víkendu se můžete bezplatně inspirovat pro výuku na své škole. Bližší informace a přihlášení naleznete na adrese http://kdf.mff.cuni.cz/heureka/.

Regionální centra pro učitele fyziky

V rámci projektu nadace České spořitelny Depositum Bonum začala od začátku školního roku 2014/2015 fungovat regionální centra pro učitele fyziky, kde si můžete zdarma zapůjčit pomůcky do hodin, vyměnit zkušenosti s kolegy z regionu a inspirovat se v rámci programů, které připravují vedoucí center, zkušení fyzikáři. Seznam center a kontakty pro přihlášení naleznete na adrese http://www.nadacedb.cz/centra.

Konference Projektové vyučování v přírodovědných předmětech

Zejména začínající učitelé chemie, studenti postgraduálních oborů, ale vůbec všichni realizátoři a příznivci projektově orientované výuky jsou zváni na konferenci Projektové vyučování v přírodovědných předmětech, která se uskuteční 6. a 7. listopadu 2014 na Pedagogické fakultě UK v Praze. Konference je výbornou příležitostí pro výměnu zkušeností, propojení učitelské praxe s vědeckými výzkumy a je jedinečná svým zaměřením na mladé pedagogy. Bližší informace jsou na adrese http://userweb.pedf.cuni.cz/wp/pvch/.

Ing. Petr Pecha

Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 3, číslo 3/2014, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/vystupy/vzdelavani-3-2014.