Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Inspirace pro testování problematických regionů Evropy v Google Classroom
V tomto článku navazuji konkrétním příkladem na můj článek Možný způsob ověření znalostí (nejen) v regionálním zeměpise „sloupečkovou přiřazovací metodou“. Vzhledem k distančnímu vzdělávání jsem se rozhodl vložit příklad „Úkolu s kvízem“, který jsem vytvořil pro otestování velmi problematické regionálně zeměpisné látky zaměřené na JV Evropu, postsovětské země východní Evropy a samostatně Ruska, právě „sloupečkovou metodou“. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).
Jak jsem již avizoval v anotaci, v tomto článku navazuji konkrétním příkladem na můj článek Možný způsob ověření znalostí (nejen) v regionálním zeměpise „sloupečkovou přiřazovací metodou“.
V uvedeném článku jsem se pokusil nastínit jednu z možností, jak otestovat znalosti nabyté žáky metodou přiřazování tvrzení, pojmů, případně generalizací do (nejčastěji) třech sloupců, které reprezentují jednotlivé vyučované zeměpisné kategorie. Nejlépe to, dle mého názoru, jde v případě regionálního zeměpisu, kdy se dá oprostit od memorování dat snadno zjistitelných na internetu a zaměřit se na hlubší pochopení základních společných zeměpisných charakteristik typických pro určité regiony a odlišností mezi nimi, a to v souvislostech, k čemuž se sloupcové třídění hodí. Rovněž je poté možné jako výzvu pro nadané žáky požadovat udání konkrétního státu z regionu po přiřazení tvrzení (pojmu, generalizace) do správného sloupce. Využití IT se zde nabízí. Podrobně je vše rozvedeno ve výše uvedeném článku.
Vzhledem k distančnímu vzdělávání jsem se rozhodl vložit příklad „Úkolu s kvízem“, který jsem vytvořil pro otestování svými souvislostmi obtížné regionálně zeměpisné látky zaměřené na JV Evropu, postsovětské země východní Evropy a samostatně Rusko, právě „sloupečkovou metodou“.
Při výuce regionů jsem poměrně náročný na skutečné regionální charakteristiky oproštěné od „tradičního“ způsobu výuky formou: název státu, hlavní město, poloha, rozloha, počet obyvatel, hustota zalidnění, těžba, zemědělství, průmysl, služby, politika atd. Však si to kdekdo pamatujeme z dob socialistického (jen?) zeměpisného vzdělávání. Mám takový pocit, že ze stabilních tradičních regionů se podařilo překlopit do našich učebnic poměrně slušné regionální představení příslušných světových regionů (západní Evropa, severní Evropa, USA atp.). Absolutně nedostatečné je naopak učebnicové pokrytí regionálních charakteristik regionů nestabilních, měnících se; snad i z důvodu (např. JV Evropa a V Evropa) přehnané korektnosti a neochoty nazvat tamější problémy pravými jmény. Ale to přeci není třeba. Navíc tyto nestabilní regiony jsou zprostředkovaně zdrojem napětí také u nás. Nejen z důvodů vojensko-politických, ale i sociálních, například jsou zdrojem významné migrace obyvatel nebo ovlivňování veřejného mínění, vyvolávání negativních emocí a rozdělení obyvatel.
