Odborný článek
Inspirace pro rozvoj odolnosti a well-beingu žáků a studentů ve školách
3,7 (3 hodnocení)
V poslední době je stále častěji zmiňována problematika well-beingu ve školách. Téma odolnosti (resilience) zůstává v pozadí, přestože se jedná o navzájem se ovlivňující problematiku. Well-beingu bez odolnosti lze stěží dosáhnout Význam obou témat je zřejmý i v souvislosti s globální pandemií covidu-19 nebo také v souvislosti s válečnými událostmi na Ukrajině. Tyto události měly a mají dopad na vzdělávací systém a české školy. Podstatné je, že well-being a odolnost žáků, studentů i učitelů lze rozvíjet a facilitovat i v rámci výuky ve školách. Po objasnění obou témat jsou uvedeny ukázky z webu skotského ministerstva školství, z Abecedy odolnosti pro děti. Mohou být inspirací i metodami aplikovatelnými v každé škole.
Důsledky událostí posledních let – jak zejména globální pandemie covidu-19, tak současný válečný konflikt na Ukrajině – se projevují ve zvyšující se potřebě odolnosti a well-beingu. Jedním z důsledků globální pandemie covidu-19 bylo zavedení online výuky. Jednalo se o náhlou změnu výuky. S mnohými negativními důsledky on-line výuky mají zkušenosti žákyně, žáci, studentky, studenti, jejich rodiče, učitelky a učitelé (dále v článku budou užívány slova žák, student, učitel, i když se budou týkat i žákyň, studentek nebo učitelek). Je zbytečné je vyjmenovávat. Byly a jsou i předmětem četných výzkumů, jejichž výsledky byly a jsou publikovány.
Válečné události na Ukrajině a jejich důsledky se projevují i v českém školství, nejen tématem války, pocity ohrožení nebo nejistotou, kterou zažívají žáci, studenti i učitelé jako i celá naše společnost, ale také příchodem ukrajinských dětí do škol. Aktuálním tématem se stává jejich adaptace a socializace týkající se nejen výuky českého jazyka, ale například i zapojení se do kolektivu třídy, které je ovlivňováno četnými faktory, mimo jiné jejich spolužáky, učiteli i možnostmi a organizační kulturou školy. Žádoucí je, aby žáci, studenti a učitelé, nezávisle na státní příslušnosti nebo národnosti, dokázali obtížné situace a problémy řešit, aby je dokázali zvládat.
I díky těmto souvislostem začalo být častěji ve veřejném prostoru, nejen ve školách, zdůrazňováno psychické zdraví dětí a mládeže a zátěž, se kterou se nejen žáci a studenti, ale samozřejmě i učitelé museli a musí vyrovnávat, jako i celá naše společnost.
Stručně lze well-being objasnit jako celkový stav zdraví jedince, projevující se např. stabilitou a sebeakceptací, uvědoměním si svých silných stránek, realizací svého potenciálu, převažujícími pozitivními emocemi, navazováním a udržováním přátelských vztahů, vyhledáváním a realizací smysluplných činností, zvládáním stresu nebo přínosem pro komunitu a společnost. Rozlišuje se např. fyzický well-being, psychologický (emoční a kognitivní), sociální nebo duchovní, ale i další (Dodge, Daly, Huyton, & Sanders, 2012). Well-bing je možné i potřebné rozvíjet ve školách. Souvisí s vývojem a rozvojem osobnosti a se socializačními procesy, které jsou nedílnou součástí vzdělávání. Je důležité, aby žáci, studenti, jejich učitelé i další pracovnici ve školách zažívali pocity nejen fyzického, ale i psychologického bezpečí, aby byl facilitován rozvoj žáků a studentů a aby komunikace byla otevřená, k čemuž by měla také přispívat organizační kultura školy. [1]
V souvislosti s well-beingem ale bývá opomíjeno, že různých druhů a aspektů well-beingu nelze dosáhnout bez odolnosti (resilience). Odolnost představuje rozsáhlou a komplexní problematiku obdobně jako well-being. Stručně lze odolnost objasnit jako schopnosti a dovednosti jedince úspěšně se vyrovnávat s různými nepříznivými situacemi nebo problémy. Odolnost jedince se projevuje používáním účinného copingu neboli zvládáním stresu (Kasin, Fein, & Markus, 2021). [2] Rozlišují se různé druhy odolnosti, např. psychická, osobní nebo kariérová. M. London (1983), autor koncepce kariérové odolnosti (kariéra v novém paradigmatu zahrnuje veškeré dimenze a aspekty života, nejen téma práce a rychlého postupu v rámci hierarchie společnosti nebo organizace), popisuje kariérovou odolnost jako pozitivní adaptaci jedince na problémy a překážky v průběhu kariéry, může se jednat např. o překážky v realizaci cílů, nejistotu nebo negativní situační faktory.
Z výzkumů odolnosti vyplývá, že úroveň odolnosti každého člověka je ovlivňována relativně stabilními osobnostními vlastnostmi, ale také, že dovednosti používané v reakcích na nepříznivou situaci se rozvíjejí v průběhu života a že je možný i záměrný rozvoj a podpora rozvoje potřebných dovedností pro získání odolnosti (Richardson, 2002). Je zdůrazňován vývojový proces rozvoje odolnosti, u něhož je podstatná interakce jedince s prostředím. Pro rozvoj těchto dovedností je důležitá např. emoční podpora, sebedůvěra, různé druhy zpětných vazeb, přátelské vztahy, důvěra aj.
Rozvoj a podpora well-beingu a odolnosti spolu souvisí. To potvrzuje i inspirativní web skotského ministerstva školství, který kromě řady zajímavých a podnětných informací obsahuje také přehled nápadů a metod, různých druhů činností, kterými lze rozvíjet silné stránky dětí a posilovat jejich well-being a současně i odolnost ve školách (Resilience alphabet – building inner strength and well-being for kids – primary, 2020). Odolnost je na tomto webu objasněna jako jednání, kterým se jedinec dokáže vyrovnávat s obtížnými situacemi, které jsou v současnosti časté, znovu se vzchopit a pokračovat dále. Kromě toho web nabízí k využití ve školách následující soubory: Abecedu odolnosti pro děti: posilování vnitřní síly a well-beingu dětí (prezentace je v ppt) a Abecedu odolnosti: Jak posilovat vnitřní sílu a well-being ve 26 dnech (prezentace v pdf). Druhý soubor je určený pro dospělé, oba soubory jsou k dispozici ke stažení.
Jak již vyplývá z názvu, Abeceda odolnosti pro děti obsahuje nápady a aktivity, které podporují posilování a utváření silných stránek a well-beingu, které jsou součástí rozvoje osobní odolnosti. Abecedu odolnosti pro děti lze označit za metodickou příručku, poskytuje mnoho rozličných možností pro rozvoj potřebných dovedností, je určena pro žáky na 1. stupni základní školy.
Úvodní snímky souboru Abecedy odolnosti pro děti obsahují základní informace o příručce a její aplikaci. Je zaměřena na rozvoj silných stránek a well-beingu, na rozvoj odolnosti. V příručce je stručně objasněna odolnost jako schopnost „pokračovat a jít dál“, i když se věci nevyvíjejí tak, jak jsme očekávali. Je dobré o tom mluvit, i přemýšlet o našich pocitech, emocích. Když jsme odolní, tak se umíme starat o sebe a připravit se na různé situace, které mohou nastat. Neúspěch nám pomůže pochopit, co nefunguje, nechovat se příště stejně, ale hledat jiné možnosti.
Utváření odolnosti doprovází obrázek (viz kopie snímku z příručky).
Autor díla: Iva KirovováObrázek doprovází stručné a výstižné objasnění. Budováním naší odolnosti posilujeme vnitřní sílu, a tak se dokážeme starat o naše duševní, fyzické i emoční zdraví. Odolnost nám pomáhá v našem směřování v životě, v dosahování našich cílů a v překonávání překážek na naší cestě. Samozřejmě se jedná o příklad vysvětlení dětem, co to je odolnost. Lze ho doplnit o další příklady tak, aby tomu děti rozuměly.
Abeceda v názvu nebyla vybrána náhodně, každému písmenu abecedy bylo přiřazeno slovo, které souvisí s rozvojem odolnosti, přímo nebo v přeneseném významu (viz kopie snímku z příručky).
Autor díla: Iva KirovováPříručka obsahuje následující slova: adaptovat se, přizpůsobit se (adapt), rovnováha (balance), výběr, volba (choice), volný čas, volno (downtime), cvičení (exercise), zábava (fun), vděčnost, vděk (gratitude), naděje (hope), záměr (intention), deník (journal), laskavý, milý (kind), smích (laughter), pohyb (move), ne, děkuji (no, thank you), otevřený (open), řešení problémů (problem solving), otázka (question), pamatovat si, vzpomínat (remember), smysly (senses), mluvit (talk), nejistý (uncertain), zranitelný (vulnerable), přání (wish), xylofon (xylophone), ty (you) a zebra (zebra).
Každé písmeno abecedy tedy poskytuje příležitost k prozkoumání slova, k přemýšlení, k reflexi i k aktivitám. V příručce je navržen postup objevování a porozumění jednotlivým pojmům a jejich souvislostem prostřednictvím cyklu, jednotlivých „kroků“: přemýšlej, řekni a udělej (Think, Say and Do cycle). U každého slova je objasněn jeho význam nebo přenesený význam v souvislosti s odolností. Pak následuje otázka k přemýšlení a reflexi (think), následuje příklad možné odpovědi, řekni (say) a příklady úkolů vztahující se k významům slova.
Důležité jsou všechny části tohoto cyklu, porozumění pojmům, reflexe, jejíž cílem je, aby si dítě vzpomnělo, zda má také s něčím podobné zkušenosti, zda se něco podobného stalo v jeho životě. Příklad odpovědí „řekni“ (say) je příkladem pozitivní zkušenosti, reflexe. Cyklus uzavírají úkoly, ze kterých si dítě má vybrat jeden, který vyhodnotí pro sebe jako nejvhodnější, který splní. Dítě má vždy možnost výběru a vlastního rozhodnutí, to je podstatný aspekt aplikace příručky.
Co pomáhá v obtížných situacích? Ochranné faktory. Jednotlivé snímky s písmeny, obrázky a textem jsou orámovány barvami, které souvisí s ochrannými faktory facilitujícími rozvoj silných stránek, well-beingu a odolnosti. Ochranné faktory jsou znázorněny gesty prstů a barvami. Zelená barva a rozevřená dlaň znamená potřebuji pomoc, oranžová barva a ruka s palcem nahoru znamená jsem OK, šedá barva a vztyčený ukazováček a prostředníček označuje můžu se naučit, žlutá a vztyčený prsteníček, prostředníček a ukazováček znamená potřebuji druhé a modrá barva a vzpřímené prsty kromě palce vyjadřují jsem silný/silná (viz kopie snímku z příručky).
Autor díla: Iva KirovováProjevy ochranných faktorů jsou uvedeny v následujících příkladech: „Mám sílu a podporu v situacích, když mám problémy. Někdy mě podporují kamarádi, učitelé nebo rodina, někdy se i já sám s problémy umím vyrovnat.“
Příručka poskytuje tipy, jak postupovat v obtížných situacích. Důležité je uvědomit si, že někdy jsme v pohodě a různé situace pro nás nepředstavují problém, dokážeme je řešit sami. Také se umíme naučit je řešit nebo umíme požádat druhé o pomoc, pomoc můžeme i nabídnout. Barevné orámování písmen poukazuje na tyto možnosti i reakce a komentáře dětí, naznačuje, čemu se lze naučit, zda je třeba pomoci druhých apod.
Konkrétní příklad písmena A (kopie snímku z příručky):
Autor díla: Iva KirovováA – Adaptovat se, přizpůsobit se
Když se něco mění, možná budeme potřebovat něco změnit, co děláme, kdy to děláme, nebo přestat to dělat na chvilku, abychom mohli reagovat. Můžeme dělat něco jinak nebo začít něco nového.
Přemýšlej: Jaké věci, které teď děláš, jsou nové nebo se liší od obvyklé, normální situace?
Řekni: Každý den se učím přizpůsobovat se tím, že dělám věci rozdílně/jinak.
Udělej: Zkus si vyčistit zuby jinou rukou než obvykle.
Kopni do míče druhou nohou.
Nakresli obrázek se zavřenýma očima.
Přestože anglická abeceda je odlišná od české, je možné příručku Abecedy odolnosti využít i v českých školách, např. v hodinách angličtiny, i pro starší žáky nebo studenty.
Rozdílná je nejen anglická a česká abeceda, ale také počáteční písmena slov, která jsou v příručce vybrána a přiřazena jako pojmy/témata, která podporují rozvoj silných stránek, well-beingu a odolnosti. Lze si vytvořit příručku vlastní, podle potřeb žáků nebo studentů (tuto metodu lze aplikovat i u starších žáků nebo studentů), situace ve třídě apod. Je již na každém učiteli, jaká slova si vybere, např. společně v rámci debaty a spolupráce s žáky nebo studenty. Například podle toho, co žáci považují za aktuální, zajímavé, nezávisle na tom, zda se jedná o problematické situace, obavy nebo naopak o příjemné zážitky nebo události. I objasňování slov může probíhat společně jako hledání relevantních úkolů. U slov jsou podstatné uvedené významy, příklady komentářů a úkoly. Příručku lze používat online (v původním znění nebo vlastní), je možné si také vytvořit jednotlivé karty a pak pracovat s těmito kartami.
Zda a jak lze využívat přiřazení ochranných faktorů k jednotlivým slovům, závisí také na dovednostech žáků a studentů, na jejich zkušenostech, reflexi, kontextu apod. Je vhodné se ptát žáků/studentů, zda se setkali s uvedenými situacemi nebo problémy, umí je zvládat, mohou s nimi pomoci druhým nebo potřebují pomoc od druhých, naučit se je řešit.
Tímto způsobem lze s žáky nebo studenty vést dialog a diskusi, vysvětlovat různé situace, podporovat aktivní hledání různých variant řešení, kritické myšlení, sdílení zkušeností i zážitků, spolupráci mezi žáky, studenty a učiteli, porozumění toleranci nebo kreativitu i humor. Je žádoucí podporovat celostní rozvoj osobnosti, rozvoj odolnosti i well-beingu jsou jeho nedílnou součástí.
Současnost může vyvolávat obavy a nejistoty, některé byly zmíněny v úvodu článku. Záleží i na nás, zda je vnímáme jako výzvy, se kterými se umíme vyrovnávat a řešit je. Informace o Abecedě odolnosti pro děti může být inspirací pro rozvoj odolnosti a well-beingu žáků, studentů a učitelů v českých školách. Zda tomu tak bude, závisí již na posouzení a rozhodnutí, je to každého volba.
Seznam literatury
Dodge, R., Daly, A., Huyton, J., & Sanders, L. (2012). The challenge of defining wellbeing. International Journal of Wellbeing, 2(3), 222–235. doi:10.5502/ijw.v2i3.4
Kassin, S., Fein, S., & Markus, H. R. (2021). Social Psychology. 11th ed., Boston, MA: Cengage.
Kolář, P. (2021). Posilování stresem: Cesta k odolnosti. Praha: Universum.
London, M. (1983). Towars a Theory of Career Motivation. Academy of Management Review, 8 (4), 620–630.
Mazancová, P. (2021). Rozhovor s držitelkou Ceny Nadace České spořitelny a zakladatelkou Učitelské platformy. Nadace České spořitelny. https://www.nadacecs.cz/petra-mazancova-well-being-zaku-nebude-bez-well-beingu-ucitelu.
Nováková, M. (2002). Co je psychická odolnost. Šance dětem. https://sancedetem.cz/co-je-psychicka-odolnost.
Spurná, M. a Nosková, A. (2022). Well-being a kultura školy. NPI. Metodický portál RVP.CZ. https://clanky.rvp.cz/clanek/23141/WELL-BEING-A-KULTURA-SKOLY.html.
Resilience alphabet – building inner strength and wellbeing for kids – primary (2020). National Improvement Hub. https://education.gov.scot/improvement/scotland-learns/health-and-wellbeing-activities/resilience-alphabet/.
Richardson, G. E. (2002). The metatheory of resilience and resiliency. Journal of Clinical Psychology, 58 (3), 307–321.
[1] Pro zájemce o téma well-beingu ve školství může být přínosný rozhovor s P. Mazancovou (2021) nebo článek M. Spurné a A. Nohavové (2022.
[2] Podrobnější informace k psychické odolnosti poskytuje článek M. Novákové (2022) nebo publikace P. Koláře (2021) Posilování stresem: cesta k odolnosti.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.