Informační technologie v mateřské škole – úvod

Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.

• Jana Veselá15. 12. 2015

  V článku se počítá s tím, že děti využívají počítač v MŠ většinou jen na hraní her, což sebou nese i popsaná rizika. Já i děti IT ve školce využíváme a a určitě nejsou ochuzeny o vlastní prožitek, radost ze hry, tvoření, experimentování, možnost vyzkoušet a zažít „na vlastní kůži“ Pracuji s dětmi na mezinárodním projektu v prostředí eTwinnig. IT nám slouží jako podpůrný prostředek ve vzájemné spolupráci předškolních zařízení z různých zemí. Učitelé domluví(IT) téma a cíle projektu a pak v prostředí Twin Space společně s dětmi sdílejí všechny aktivity. Jako příklad uvedu projekt Cristmas Bethlehem. Portugalská, slovenská a naše školka vytvářely společný betlém. http://christmasproject.webnode.cz/ Přínos IT byl v tom, že byla zprostředkována možnost poznat jiné země, jiný jazyk, vánoční zvyky a děti zjistily, že počítač není jen na hry, nebo pohádky.

• Mgr. Hana Splavcová18. 12. 2015

  Využívání PC k hraní her v mateřské škole jsem v článku rozhodně neměla na mysli. To považuji za zcela nepřípustné. Na možná rizika je však nutné myslet vždy. Všechny činnosti, které dětem v mateřské škole nabízíme se stávají základem pro jejich aktuální i další rozvoj, vzorem pro rodiče. IT by měly být voleny velmi promyšleně, být doplňkem vzdělávacího procesu tam, kde jiná možnost neexistuje, nebo v oblastech, kde už mají děti dostatečnou zkušenost s realitou. Učitelka využívající IT musí mít velmi dobré pedagogické kompetence, znalosti a dovednosti s využíváním IT.

• Ondřej Neumajer22. 12. 2015

  Jsem zcela zaskočen. Dlouho jsem nečetl podobný soubor výzkumem dávno vyvrácených klišé ("Ovládání IT nepodporuje přirozený psychomotorický vývoj. Ovládání obrazovky jedním prstem nepodporuje správnou práci ruky pro rozvoj jemné motoriky.", "V žádném případě se nepotvrdilo, že by IT byly v předškolním zdělávání zásadním přínosem." atp.). Navíc bez jediného odkazu na nějaký odborný zdroj. Takto formulovat to samozřejmě nejde. Vždy záleží na tom, jaký je cíl aktivity, jaký nástroj je zvolen, jak dlouho je daná aktivita prováděna atp. Kdyby byla jen část toho, co zde autorka ve "svaté válce" proti moderním technologiím popisuje pravda, asi by digitální technologie žádná škola ani v předškolním vzdělávání na světě nepoužívala. Jsme přítomni pravému opaku, navíc trend nabírá na obrátkách. Pokud něco potřebujeme, pak to jsou konkrétní příklady, kde je vhodné digitální technologie do výuky zařazovat a za jakých podmínek. A samozřejmě i to, kdy je vhodnější použít jiné postupy. Z textu je ovšem zřejmé, že průlomové inovace, které do předškolního vzdělávání přináší moderní dotykové technologie, ještě autorka nezná minimálně nezaznamenala jejich vzdělávací potenciál. To se stát může, ale psát o svém přesvědčení bez odborného vhledu a citací je hodně troufalé. ON

• Daniel Lessner31. 12. 2015

  Článek zcela pomíjí další zásadní rizika použití IT v předškolním vzdělávání. Digitální zařízení bývají tvrdá, při nepozorné manipulaci v kolektivu dětí snadno mohou poranit. Spadnou-li na dítě z velké výšky, mohou způsobit i trvalé následky. Spolknutí digitálního zařízení vede k akutním dýchacím obtížím, které mohou skončit tragicky. Jsem ovšem poněkud v rozpacích. Svá rizika nese i běhání, a nutno říci, že převažují nad přínosy. Běhání je jednostranným zatěžováním pohybové soustavy a narušuje tak její přirozený vývoj. Uvolňuje endorfiny, děti běhají rády, přestože jsou již unavené, a zapomínají na pitný režim. Běhání navíc ztěžuje a tím ochuzuje komunikaci mezi dětmi. Vede k vytváření nevhodných sociálních struktur na základě např. rychlosti běhání, neumožňuje vnímat druhé v jejich celistvosti. Nedává prostor ani potřebnému intelektuálnímu rozvoji, děti se musí soustředit, aby nespadly, nezvládnou se zároveň věnovat náročnějším kognitivním cílům. Neumožňuje realizovat ani další úkoly předškolního vzdělávání, pokud děti běhají, neučí se základním hygienickým návykům, vázat si tkaničky či jíst příborem. Děti často nerozpoznají související rizika a běhají po schodech, nebo dokonce na plovárně. Ovšem na plovárnu by jim měl být přístup zcela zakázán. Plovárny nepodporují přirozený rozvoj jemné motoriky a studie opakovaně prokázaly, že dlouhodobý pobyt dítěte pod vodou vede k trvalému poškození mozku. Děti by v mateřské škole měly běhat jen výjimečně, vždy s jasně formulovaným edukačním záměrem učitelky, běhání má doplňovat nebo jinak obohacovat vzdělávací proces. Určitě zde platí známá zásada, že méně je někdy více. Snad je tedy jasné, jak se ohledně běhání rozhodnout správně. Není mi ovšem jasné, co by tedy měly děti ve školce dělat. Podobně hodnotnou úvahu totiž dovedu napsat o nevhodnosti každé špatně uchopené aktivity, která mi zatím přišla na mysl. Tím pádem mi poněkud uniká smysl článku.