„Informace nejsou znalosti.“ (Kdo to řekl? Co to znamená?)

Informace nejsou znalosti. (Information is not knowledge.)

Jde o výjimečně důležité rozlišení pro dnešní dobu globálních informací a komunikací. Na tomto rozlišení závisí naše postoje ke vzdělání a kultuře, řízení podniku, chápání ekonomiky, individuálního rozvoje, hodnocení výkonu a úspěchu, rozhodování, atp.

Pochopit, že informace nejsou znalosti, je jedním z nejdůležitějších poznání, které můžete sobě, ale hlavně svým dětem, poskytnout. Česko je dodnes společností výrazně informační, ne společností znalostní. Projevuje se to ve všech oblastech individuálního a společenského života.

Máme zde občas problém s populární češtinou. Anglické knowledge totiž překládáme (a chápeme) široce, jako znalosti, vědomosti, um a často – jako informace. Dokonce si někteří „vědci“ přeložili „knowledge society“ jako společnost vědomostní. Bohužel se to ujalo a tak se rozdíl mezi informacemi a znalostmi dále zamlžil. 

Český výraz, který nejlépe tento podstatný rozdíl zachycuje je: „Vědět neznamená umět“.

Většinou cítíme ten rozdíl již intuitivně: informací může být příliš mnoho, můžeme jimi být přetíženi (tzv. information overload). Lze říci „Mám příliš mnoho informací“. Znalostí však není nikdy dost, výraz knowledge overload neexistuje. Jen někteří z nás by tvrdili „Znám příliš mnoho. Umím příliš mnoho. Vím příliš mnoho“. Cítíme, jsme-li normální, prudký a zásadní rozdíl.

Jelikož čeština mezi informacemi a znalostmi rozlišuje jen intuitivně, je třeba si to výrazné rozlišení, ve smyslu kategorického soudu v názvu článku, definovat. Jinak by nám význam a dopad tohoto rozdílu unikal ve světě, kde