Indiánská překvapení

Indiánská překvapení

Úvod:

Děti dostanou zlaté vajíčko z papíru a v něm najdou vzkaz s „Indiánským překvapením“. Co vše může být indiánské překvapení? Děti diskutují a hádají. Mají tam vzkaz od Malého Stromu, indiánského chlapce.

Příběh Malý Strom

Malý Strom, to je jméno jednoho malého indiánského chlapce, který žil kdysi dávno v kmeni Seiutů.

Jeho tatínek Moudrý a Silný Strom byl náčelníkem kmene. Být náčelníkem to není jen tak, to není legrace. Musí se starat o celý kmen. Musí vodit lovce na lov, určuje hlídače ohně, pozorovatele a ohlašovatele nepřítele.

Musí se skvěle orientovat v přírodě a pozorovat ji. Když jsou hádky mezi indiány, musí umět vše vyřešit. Náčelníka mají všichni moc rádi.

Otázky pro děti:

Dětem vysvětlíme nová slova z příběhu, která nemusí znát, můžeme použit obrazový materiál. Návodnými otázkami podporujeme a kontrolujeme pochopení textu.

Co je to kmen?

Kdo je to náčelník?

Co vše náčelník umí?

Jak se jmenoval indiánský chlapec?

Jak se jmenovat tatínek?

Úkol na doma:

Dohodneme se s dětmi, že každý může donést z domova to, co se vztahuje k indiánům – knihy, oblečení, doplňky, nástroje.

Úvod: INDIÁNI U NÁS DOMA

Cíl: Vnímání a porozumění slyšenému textu, seznámení s obrazovým materiálem, vyhledávání informací v knihách.

Pomůcky: Příběhy o indiánech (viz Příloha)

Děti sedí v kmenovém kruhu a Vinnetou (učitelka) vypráví různé příběhy o zvířatech, stopách, náčelníkovi. Děti se přidávají a společně si prohlížejí přinesené knihy, encyklopedie, obrázky, mapy.

• Rozhovory s dětmi nad donesenými materiály
• Prohlížení atlasů a orientace v mapách
• Hledání indiánského jména a písmena

INDIÁNSKÉ JMÉNO

Cíl: Hledání nového podnětu z poslechového příběhu o Malém Stromu, práce se slovy a hláskami, převedení jména do grafické podoby

Úkol pro děti – vymyslet si své originální indiánské jméno. (Do činnosti zapojujeme i rodiče, kamarády, sourozence.)

Proč si vybraly toto jméno?

Naučíme se vytleskávat či vydupávat indiánské jméno.

První písmeno ze jména si na zemi vyskládáme z přírodnin, znázorníme prstem do písku nebo soli, namalujeme štětcem, křídou na tabuli nebo chodník. S dětmi, které projevují zájem o psanou podobu jazyka, můžeme takto znázornit celé jméno.

(Jména by měla být originální a poetická, i legrační.)

Paní učitelky si také určitě vymyslí jméno.

Celá třída může mít jméno a příběh svého kmene.

HRA NA JMÉNA

Cíl: Samostatně interpretovat své jméno pomocí krátké říkanky a pohybu.

Děti se postaví do kruhu a chytí se za ruce. Doprostřed kruhu se postaví dítě a říká.

„Ahoj, ahoj, já jdu k vám, jmenuji se …... a dívejte, co dělám...........“

Ostatní: „Ahoj, ahoj …........, my to taky umíme!“

Všichni napodobují dítě stojící uprostřed. Do kruhu postupně vcházejí ostatní děti, pomocí říkanky představují svá indiánská jména. Nejdříve hru předvede učitelka, děti se mohou stydět.

DECHOVÁ CVIČENÍ

Zdravíme se jako indiáni (vyslovujeme UUUUUU a ruka poklepává na otevřenou pusu) – můžeme rytmizačně obměňovat a hrát na ozvěnu – Ze skály jdou indiánské ozvěny.

Dýmka Míru – děti foukají do zahnutého brčka (každý má své), sedí v tureckém sedu kolem náčelníka. Můžeme doprovázet nějakými pokřiky indiánů (Heja hejaja, Hejo hejo haaaa).

Naštvaní bizoni – děti se zavřenými ústy sedí a představují si rozzuřené bizony, kteří funí pouze nosem. Vyfukují rytmicky a úderně.

BAREVNÁ PEŘÍČKA (pohybové hry s reakcí)

Cíl: Reagování na změnu slov pohybem, rozvoj pohybové zdatnosti a schopnosti udržet pozornost. Rozvíjení matematické gramotnosti – přiřazování, párování. Rozvoj schopnosti zareagovat a hlídat si znak své skupiny.

Motivace:

Děti, jednou jsem byla u Indiánů a ti mě naučili nové hry, které jejich děti rády hrají. Určitě se vám budou líbit a některé z nich si můžeme zahrát. Nejraději si hrají s těstovinami, kamínky, peříčky, mušličkami aj. Máme ve školce něco takového? Děti se mohou po zahradě, třídě, přírodě vydat hledat tyto materiály.

HRA NA OCHRANU

Pomůcky: Barevná peříčka

Věk: 4–7

„Z vás se nyní stanou ptáčci s barevnými křidélky. Ale pozor! Někdy tady krouží hladový dravec a vy se musíte schovat do skupinek k sobě. Tak budete v ochraně.

Každé dítě má v ruce jedno barevné peříčko. Snažíme se dětem rozdat peříčka tak, aby skupiny se stejnou barvou peříček byly stejně početné. Děti se pohybují v prostoru a učitelka dává dětem pokyny, např. „Červení ptáčci ke žlutým“, a děti s červenými peříčky se musí spojit s dětmi s peříčky žlutými.

JDEME LOVIT

Pomůcky: Barevná peříčka, označení barevné družstva

Věk: 4–7 v počtu 3–4 děti na družstvo

Učitelka má v ruce různě barevná peříčka. Děti utvoří družstva, každé družstvo má svou barvu peříček. Děti stojí cca 10 metrů naproti učitelce. Ta ukáže jednu barvu peříčka, např. modrou, a řekne „Klus koně“. Děti, které mají modrá peříčka, pak předvádějí klus koně směrem k učitelce a zpět. Variant pohybů je široká škála (indiánský běh, plazení, chůze v podřepu, válení sudů apod.).

INDIÁNI DOMŮ

Pomůcky: Barevná peříčka, připravené jídlo, barevně označené stolky každého družstva

Věk: 3–6

Indiáni jezdí často na koních na lov a do přírody. Je však potřeba je někdy zavolat domů na jídlo. Zkusíme si to i my. Děvčata mohou v kuchyni připravovat pro indiány dobroty.

Do prostoru rozvěsíme barevná peříčka (pro každé družstvo několik barev). Děti jsou opět rozděleny do družstev podle barvy peříček. Děti předvádějí indiána cválajícího na koni, který musí cestou posbírat všechny úlovky (peříčka). Na pokyn učitelky „indiáni domů na oběd“ děti seberou peříčka a cválají ke stolku jejich barvy. Následuje společné hodování a rozmluva o tom, co kdo ulovil, kdo kolik dovezl peříček, co nyní budou dělat.

INDIÁNSKÁ ČELENKA (předmatematické představy, skládání podle vzoru, řazení)

Pomůcky: Několik připravených čelenek s různě barevnými kombinacemi pírek na pruhu papírové čelenky.

Věk: 4,5–6

Maminka Náčelnice vyrábí svým dětem ráda čelenky. Když děti běhají venku, vždy zavolá ČELENKA a děti se musí seřadit přesně podle vzoru, který zrovna náčelnice ukazuje.

Učitelka rozdá dětem barevná peříčka tak, aby byl rozdaný od každé barvy stejný počet. Děti se s peříčky pohybují v prostoru a na povel učitelky „ČELENKA“ se snaží seskupit tak, aby ze sebe a kamarádů vytvořily z barevných peříček čelenku, kterou vidí na vzoru. (Každé dítě je jedno velké pírko na čelence.)

Následovat může tvorba vlastní čelenky na pruh papíru a lepení pírek, dozdobení.

ZKOUŠKA MALÝCH INDIÁNŮ – aktivita do venkovního prostředí

Děti sedí v kruhu a uprostřed je vyskládáno 7 různých pírek. Každé pírko má svou sílu a své tajemství. Postupně je budeme odkrývat. Učitelka vyzývá děti a přitom jim dává úkol popisem, jaké pírko si mají vybrat. Používá u toho názvosloví (vedle, napravo od, malé, největší, ...).

První dítě jde pro nejmenší pírko. Druhé dítě jde pro černé pírko … a tak dále. Pod každým pírkem jsou napsané úkoly, které cestou budeme plnit.

Pro malé indiány, když dorostou, je připravena zkouška „Sedmi orlích per“. Před zkouškou se musejí vypravit k Měsíční hoře a přinést z vrcholku třísku z posvátného totemu. Celá trasa je vyznačena značkami, které by měly děti rozluštit. Každý indián věří, že je před zlem ochrání duchové a talisman.

1. PÍRKO – NAJÍT SI SVŮJ TALISMAN A DOBŘE SI HO NĚKAM U SEBE SCHOVAT

(kamínek, list, šiška, kůra)

2. PÍRKO – VYZDOBIT SE JAKO INDIÁNSKÝ NÁČELNÍK

Dětem ukážeme obrázek náčelníka a obyčejného indiána. Zeptáme se, zda poznají rozdíly na obrázku. Na zemi najdou nějaké ozdoby, kdo chce, může se nazdobit jako indián.

3. PÍRKO – POSTAVIT Z VĚTVIČEK INDIÁNSKÉ OBYDLÍ TEE PEE

Jde o kuželový stan, který měl vchod vždy na východ. Uvnitř se mohl rozdělávat oheň a kouř vycházel středovým otvorem. Děti mohou z několika různě dlouhých rovných větviček postavit teepee. My dopomůžeme s uvázáním špičky.

4. PÍRKO – FOUKÁNÍ DO DÝMKY

Pro děti připravíme čtvrtku, tuš a brčka. Na čtvrtku vylijeme trošku tuše, děti ji rozfoukávají a tím tvoří mapu Měsíční hory. Doma si pak mohou dokreslit pastelkami svou cestu s domy, stromy, potoky, úkryty a pokladem.

5. PÍRKO – BÁSNIČKA INDIÁNI

Společně se naučíme básničku a plížíme se k další značce.

Indiáni rudí,

málokdy se nudí.

Po zemi se plíží vpřed,

u totemu budou hned!

6. PÍRKO – POZNAT TOTEMOVÁ ZVÍŘATA

V úkolu poznávají zvířata na totemu a poté k nim starší děti mohou přiřadit správné stopy.

7. PÍRKO – SEBRAT TŘÍSKU Z TOTEMU

Zde vyprávíme dětem závěrečný příběh o Měsíční hoře.

Kdysi dávno žil na břehu velké řeky indián jménem Malý Strom. Z kluka vyrostl silný náčelník. Toho dne k němu Velký duch promluvil. Nabídl mu, že si může vybrat vlastnosti tří zvířat, které potom získá, aby svůj kmen mohl dobře vést. Dlouho chodil indián a přemýšlel, které zvíře vybrat jako první.

Chtěl by být moudrý jako sova. A tak se stalo. Zemí se proháněla stáda koní a bizonů a díky náčelníkovi se dařilo na lovu, i při sběru plodin. Zase chodil náčelník a přemýšlel. Pak přednesl svoji druhou prosbu. Chtěl by být silný jako medvěd grizzly. A tak se také stalo. Dlouho se potom kmeni dobře dařilo. Zdálo se, že mu už nic nechybí. Náčelník zestárnul a jednoho dne vystoupil na Měsíční horu a díval se dolů. A řekl svoji poslední prosbu. Chtěl by na orlích křídlech letět nahoru k nebi. (Autorka K. Filková)

Následovat může rozhovor o těchto zvířatech.

Jaké vlastnosti by chtěly mít děti?

Vysvětlit si spojení: Moudrý jako sova.

Silný jako medvěd.

Volný jako pták.

Můžeme hledat i další spojení. Například: Chytrý jako liška, Pilný jako včelka, atp.

Když děti dojdou k poslední značce, na stromě jsou uvázané pomalované barevné třísky, které si za splnění všech úkolů mohou odnést a třeba začít pracovat na výzdobě svého totemu.

Závěr:

Program by měl u dětí podporovat zájem a zvídavost o kulturu indiánů. Díky spolupráci s rodinou aktivovat zájem o literaturu a knihy v této tematice (indiáni, zvířata). Aktivně by měly komentovat zážitky a posuzovat slyšený příběh o Malém Stromu. V závěrečné prožitkové části by děti mohly pomocí příběhu o zkoušce malých indiánů poměřit své síly a ukázat samostatnost při řešení zadaných úkolů a tvořivé zpracování při práci se slovy.

Literatura:

Písemná příprava na pedagogickou praxi ve ŠD: online https://www.gjb-spgs.cz/media/cache/file/e8/Vzorova-priprava-SD.pdf

Příběhy Malého Stromu, indiánského chlapce: online https://www.fma.cz/wp-content/uploads/2017/08/Indianske_pribehy.pdf

Totemová zvířata: https://cz.ezo.tv/samain/totemova-zvirata.html

Stopy:

https://www.myshirt.cz/stopy-zvirat-taska-mala

Literatura a použité zdroje

HLOŽEK. Příběhy Malého Stromu [online]. 2004. [cit. 2021-06-07]. Dostupné z: Online https://www.fma.cz/wp-content/uploads/2017/08/Indianske_pribehy.pdf.