Aktivita Hrátky s politickým čertem/textem je založena na analýze a rozboru přepisů projevů z politické scény ČR a následné práci se získanými informacemi. Aktivita je navržena pro předmět Výchova k občanství se zaměřením na učivo státní správa a samospráva, právní základy státu. Pracuje s reálným prostředím, které se žáků jako občanů týká a které ovlivňuje jejich život.
Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).
Náměty učebních činností pro rozvoj gramotnosti na 2. stupni ZŠ
• VO-9-4-02 Žák rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu.
• VO-9-4-03 Žák objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro každodenní život občanů.
• VO-9-4-04 Žák vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů.
• VO-9-1-05 Žák kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí.
• VO-9-1-08 Žák objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám.
Rozvíjené gramotnosti a jejich složky
Čtenářská gramotnost
Žák najde a výstižně zformuluje důležité myšlenky v náročném textu. Stručně a přehledně shrne, o čem text je, a zahrne i patrný autorský záměr, případně adresáta textu.
Žák propojuje myšlenky, názory, postoje z četby náročných textů s vlastními znalostmi, zkušenostmi a názory. Tvoří a formuluje podložené interpretace textu a porovnává je s jinými interpretacemi, vyslovuje závěry, domněnky a hypotézy a dokládá je textem. S dopomocí činí u náročnějších textů závěry o pocitech a povaze postav o motivaci i o důsledcích jejich řečí a činů, o autorském záměru a o adresátovi.
Žák pátrá, zda jsou v textu určité společenské skupiny podá(vá)ny se (skrytými) stereotypy, které slouží zájmům jiných skupin, všímá si, jak jsou v důsledku toho prezentována fakta a události a předkládány názory, a dovede uvažovat o příčinách vyplývajících z dobových, geografických, místních, kulturních souvislostí a okolností.
Žák volí vhodné strategie čtení (způsob čtení) v souladu se záměrem/účelem čtení, vyhodnocuje jejich účinnost a podle potřeby je mění. Monitoruje průběžně své porozumění čtenému textu, volí strategie překonávající neporozumění.
Popis námětu na učební činnost žáka
Aktivita Hrátky s politickým čertem/textem je založena na analýze a rozboru přepisů projevů z politické scény ČR a následné práci se získanými informacemi. Aktivita je navržena pro předmět Výchova k občanství se zaměřením na učivo státní správa a samospráva, právní základy státu. Žáci při aktivitě pracují se stenoprotokoly (stenografické zápisy ze schůzí Poslanecké sněmovny ČR), ve kterých se nachází doslovný přepis celého jednání z konkrétní schůze. Jejich úkolem je analýza a rozbor textového přepisu. Na analytickou část navazuje práce s argumentací za použití informací ze stenoprotokolů.
Aktivita pracuje s reálným prostředím, které se žáků jako občanů týká a ovlivňuje jejich život. Cílem aktivity jepřiblížit žákům politickou komunikaci v Poslanecké sněmovně ČR a zároveň interpretovat informace z textu, vytvářet si na ně vlastní názor a použít je pro podporu svého stanoviska. Aktivita směřuje i k tomu, že se žák učí poslouchat, dekódovat argumentaci, posuzovat ji a rozhodovat se na základě dostupných informací.
Úvodní část
Obsah přepisů, s nimiž žáci pracují, je náročný. Je nutné, aby před aktivitou učitel s žáky hovořil o politické situaci, které se konkrétní texty týkají, a žáci tak byli vtaženi do tématu a více mu porozuměli.
Zadání, práce s textem
Žáci jsou rozděleni do skupinek po třech (pro funkčnost aktivity je to nezbytné). Všechny skupiny dostanou stejnou část textu, stenoprotokolu, kterou vybere učitel. Při výběru je důležité, aby učitel volil zápis ze schůze, kde se řešilo téma, které bude žákům blízké a srozumitelné. Pro ukázku jsme zvolili Stenografický zápis 70. schůze (19. listopadu 2020), kde předseda vlády žádá o prodloužení nouzového stavu z důvodu pandemické situace v ČR. Z každé trojice dostanou text pouze dva žáci, třetí by písemnou verzi vůbec neměl vidět. [1] Dva žáci, kteří si mají text přečíst a analyzovat, mají učitelem určený čas na prostudování a rozbor textu. Spolu mohou o textu komunikovat, hovořit o hlavní myšlence, autorském záměru apod. V případě neporozumění nějaké části textu mohou žáci poprosit o pomoc vyučujícího.
Část „arbitr“
V této části pracují žáci v celé trojici. Žáci, kteří četli text, se dohodnou, který z nich bude svými argumenty zastupovat stranu „PRO“ a který „PROTI“. Jednoduše řečeno jeden z žáků s obsahemtextu souhlasí, druhý ne. Pokud se nedohodnou, rozdělí je učitel a v závěrečné diskuzi se žáci vyjádří k tomu, proč se neshodli.
Oba žáci se snaží přesvědčit „arbitra“ (třetího ve skupině), že jejich přesvědčení je správné. Činnost je inspirována metodou debaty, učitel poučí žáky o dodržování určité „kultury debaty“: jednotliví řečníci se pravidelně střídají, neskáčou si do řeči, dodržují vymezený časový úsek promluvy, pokud někdo hovoří, nevstupuje do jeho promluvy nikdo další (arbitr, učitel, …). V případě zájmu lze aktivitu rozšířit a využít debatu v celém jejím slova smyslu (akademická debata je jednou z tradičních vzdělávacích metod, v nichž lze například i soutěžit; více informací např. na webových stránkách Asociace debatních klubů [2]). Žáci mohou používat pouze informace z textu a své řečnické dovednosti. Arbitr si může dělat poznámky. Všechny skupiny dostanou na tuto část určitý časový úsek. Poté se arbitři všech skupin musí rozhodnout, k jakému názoru se přiklání a proč. A to pouze na základě toho, co slyšeli od obou stran. Arbitr z každé skupiny sdělí své rozhodnutí spolu s důvody učiteli. Učitel vše zapíše na tabuli (důležité pro hodnocení a zpětnou vazbu). Je na učiteli, zda při zadání zdůrazní, že se arbitr musí rozhodnout pro jeden názor, nebo může výsledek rozhodování skončit remízou.
Část zpětná vazba
Důležitá část aktivity, kde dochází ke shrnutí všech rozhodnutí a je vyhlášen výsledek (více hlasů „PRO“, nebo „PROTI“). Vše je doplněno komentářem učitele. Na základě rozhodnutí arbitrů následuje diskuze na téma, které se týkalo obsahu textu. Učitel může diskuzi otevřít otázkami typu „Co arbitra přesvědčilo při rozhodnutí? Čím jsi byl nejvíce ovlivněn? Myslíš, že se ti podařilo rozhodnout pouze podle toho, co zaznělo? Stalo se, že se někdo nemohl rozhodnout?“
Při zpětné vazbě je také důležité připomenout spolupráci mezi žáky. Kromě základních prvků skupinové práce, kdy si žáci musí rozdělit práci, je důležité poukázat na roli arbitra. V této části je potřeba zdůraznit role žáků, kteří přesvědčují arbitra. Zaměřit se například na formu a prostředky, které k tomu využívají (např. klamavé zobecňování – „To, co prosazuji já, pomůže všem, takže i tobě.“; emoce – „Když se tohle nestane, bude to velký problém a ovlivní to další generace.“; zkreslená informace – „Vždycky to takhle platilo.“). Vhodné je zdůraznit stránku fair-play diskuze a možnosti nechat vyjádřit stejně obě strany, než arbitr rozhodne. Zde se aktivita opět vrací k politické scéně, kdy představitelé politických špiček tyto aspekty často nedodržují, byť vychází ze zákona. Otvírá se možnost rozšířit téma o rozhovor nad parlamentní demokracií (její principy, vize vs reálné fungování). Zároveň je možné zacílit více pozornost na akt debaty (viz výše zmíněný zákon nebo Asociace debatních klubů).
V samotném závěru aktivity učitel zváží, zda je potřeba, kromě shrnutí toho, co zaznělo (interpretace žáků, komentáře arbitrů), provést společný rozbor textu. Pochopili žáci hlavní myšlenky řečníka a použili je správně v daném kontextu?
Při volbě textů je také důležité, aby učitel analyzoval jeho didaktický potenciál. Učitel volí text, který je zajímavý i z pohledu komunikační strategie a použitých prvků (emocionální zabarvení, pestré jazykové prostředky).
Ilustrační ukázka vybraného textu:
(8.10 hodin)
(pokračuje Vondráček)
1.
Návrh na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s prodloužením doby nouzového stavu
K tomuto bodu vám byl doručen sněmovní dokument 6799, a já poprosím předsedu vlády Andreje Babiše, aby se ujal slova a návrh nám uvedl.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den všem, děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, předstupuji dnes před vás jménem vlády s žádostí o prodloužení nouzového stavu, který vláda vyhlásila usnesením číslo 957 ze dne 30. září 2020, nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území ČR. Tento nouzový stav byl potom prodloužen dne 30. října rozhodnutím Poslanecké sněmovny do 20. listopadu. Dnes vláda předstupuje znovu před Poslaneckou sněmovnu s novou žádostí o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů, tzn. do 20. prosince … [3]
Možnost inovace
Aktivita pracuje s aktuální celorepublikovou situací. Je na zvážení učitele, zda ji i v této podobě realizuje, nebo zapojí lokální dění. Rozhoduje-li se o něčem zajímavém v obci, může být debata ve třídě spíše o tom, co projednává obecní zastupitelstvo. Je třeba zvážit, zda je možné opatřit žákům zápisy ze schůze zastupitelstva apod. Je důležité, aby byla zachována autenticita materiálu, s nímž žáci pracují (konkrétní argumenty a stanoviska subjektů a politiků, ne domněnky a „drby“).
Komentář z pohledu vzdělávacího oboru
Z pohledu vzdělávacího oboru se při aktivitě žáci setkávají s realitou (české politické scény) a pro její pochopení využívají získané znalosti a dovednosti. V předmětu Výchova k občanství se aktivita věnuje učivu vzdělávacího obsahu Člověk, stát a právo, Člověk ve společnosti, mezioborově je rozvíjena čtenářská gramotnost (analýza textu, jeho pochopení a odhalení autorského záměru, parafráze textu).
Nejprve žáci analyzují text skutečných přepisů projevů poslanců v Parlamentu ČR. Aktivita je vhodná především pro deváté ročníky. Na základě rozboru textu a také svého úsudku a zkušenosti se žáci snaží pochopit smysl konkrétního textu. Není nutné podotýkat, že téma politika a společenský život (státní správa, samospráva, …) patří nejen v rámci předmětu Výchova k občanství k nejdůležitějším. Žáci budou během svého života jakožto občané čelit velkému množství informací, nařízení, vyhlášek, kterým by měli porozumět a měli by být schopni utvořit si na ně svůj názor a řídit se jím. V neposlední řadě se žáci dozvědí, že i debata v parlamentu vychází ze zákona.
Neméně důležitá je část „arbitr“, kdy se dva žáci snaží přesvědčit posledního ze skupiny, že oni přináší správné řešení. Používají při tom argumenty a informace z textu a snaží se naklonit arbitra na svoji stranu. Zde je zdůrazněna parafráze textu, jak ji podávají žáci nezávislému posluchači, který si na základě jejich argumentů utváří svůj názor, a poté se rozhoduje. Žáky tato část aktivity vede k zamyšlení nad realitou, ve které se s tímto způsobem komunikace a ovlivňování setkáváme v běžném životě (média a manipulace, informace o různých událostech, drby atd.). V drtivé většině času provádíme naše rozhodnutí na základě toho, co nám někdo řekl nebo zprostředkoval.
Komentář z pohledu gramotností
Aktivita rozvíjí čtenářskou gramotnost.
Čtenářská gramotnost. Žáci čtou a analyzují autentické stenozáznamy politické debaty nebo diskuse (například z jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR). Na jejich základě a na základě vlastních znalostí a zkušeností si utváří na názory a argumenty z debaty vlastní názor. Díky přepisům jsou žáci konfrontováni s realitou (politika ČR), která se jich týká (bude týkat), proto je dobré s takovými texty umět pracovat. Aktivita by je také měla přimět zamyslet se nad tím, jakým způsobem nejen politici a vládnoucí špičky komunikují mezi sebou ve veřejném prostoru, v němž je sledují média, potažmo občané. V části „arbitr“ se žák učí poslouchat, dekódovat argumentaci, posuzovat ji a rozhodovat se na základě dostupných informací.
[1] Pokud učitel uzná za vhodné, pro třetího z trojice připraví práci (aby se žák nenudil). Může přemýšlet o otázkách, které se k aktivitě nabízí – K čemu je dobré pořizovat stenoprotokoly? Může to někomu i uškodit? … nebo si může prostudovat zákon o jednacím řádu sněmovny (č. 90/1995 Sb. v platném znění), případně může učitel připravit nějaké ukázky z parlamentních debat, kde je zákon porušen (žák tato místa hledá).
Milý kolego, milá kolegyně, článkem "pod stromeček" se Ti dostává do rukou námět na atraktivní výchovu k občanství s využitím přímých stenozáznamů parlamentní diskuse. Osobně bych s ohledem na charakter rozhledu zamýšlené cílové žákovské skupiny a obtížnosti kontextu text doporučoval spíše jako inspiraci pro učitele OV a českého jazyka a komunikace k osvětlení diskurzu, který zůstává skrytý. Tedy parlamentní rozpravy a jejích strategií i konkrétních řečnických výkonů.
K aktivizaci občanských kompetencí pro žáky základní školy bych osobně volil méně specifický, abstraktní kontext: konkrétně rozpravu obecního zastupitelstva, protože obecní otázky, výzvy a problémy jsou pro žákovu zdatnost uchopitelnější než problémy, či spíše "produkty" mediální a politické reality. Přesto se jedná o odvážný pokus jak napřímit vztah školní výuky a reálné politiky (politics) ve srozumitelnou a poměrně snadno realizovatelnou aktivitu. Pro učitele bude náročné, jak uvádí i sami autoři, vyjít ze zkušeností a znalostí dětí a nevnášet během aktivity příliš odstíny indoktrinace svým zralým světonázorem.
Hodně štěstí!
