Gramotnost dětí a žáků v souvislostech školního vzdělávání
Odborný článek
Gramotnost dětí a žáků v souvislostech školního vzdělávání
4,2 (5 hodnocení)
Tento článek je ohlédnutím za systémovým projektem Podpora práce učitelů financovaným z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Připomeneme si hlavní cíle a milníky projektu a také studii o příležitostech, jak rozvíjet základní gramotnosti (matematickou, čtenářskou a digitální) dětí a žáků ve výuce základních škol a vzdělávání ve školách mateřských. Článek ale zejména informuje o hlavních zjištěních a doporučeních projektu PPUČ, která se týkají efektivní podpory rozvoje základních gramotností v mateřských a základních školách.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jan Maršák21. 2. 2022
V systému gramotností chybí (pro mne ze zcela nepochopitelných důvodů) vědecká gramotnost (science literacy) a tudíž chybí i systém jejího rozvíjení a podpory. Není mně jasné, proč NPI uvedenou gramotnost nezařazuje do svých programů podpory učitelů ani do dalších vzdělávacích projektů podobného druhu. Na tomto portálu byly přitom publikovány v nedávné době oborně kvalitní a velmi instruktivní články o vědecké gramotnosti od dr. Michala Černého z Masarykovy university (viz: https://rvp.cz/…st&type= ) a existuje i další publikace vymezující pojetí vědecké gramotnosti (viz: http://www.nuv.…ni11.pdf). Je tak nezbytné zařadit i vědeckou gramotnost do systému podpory gramotností ve vzdělávání. Bez ní je totiž tento systém neúplný.
Jan Maršák21. 2. 2022
Omlouvám se za chyby v citacích internetových stránek.
První adresa má správně znít: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/22758/co-je-to-vedecka-gramotnost-.html a druhá http://www.nuv.cz/uploads/Publikace/vup/Gramotnosti_ve_vzdelavani11.pdf
Jan Maršák21. 2. 2022
Snad se to podaří do třetice: Druhá adresa má znít: http://www.nuv.cz/uploads/Publikace/vup/Gramotnosti_ve_vzdelavani11.pdf
Velice se omlouvám za svoji nepozornost.
Daniel Suchánek22. 2. 2022
Nevadí i tak nás těší že jste reagoval a dohledával správné odkazy. Vědecká gramotnost jistě je důležitá, bojím se ale,. že je schovaná někde pod badatelstvím apod. Dan
Rubrika
Odborný článek
Typ článku
Informativní
Stupeň vzdělávání
Základní vzdělávání
Týká se jazyka
Čeština
Jan Maršák
23. 2. 2022
Pane doktore, díky za Vaši shovívavost k nepozornosti v mých výše uvedených komentářích.
Nehledě ale na to, tak se přesto domnívám , že vědecká gramotnost by měla být podporována a rozvíjena ve vzdělávacím procesu na stejné úrovni, na níž jsou nyní podporovány a rozvíjeny gramotnosti čtenářská, matematická a digitální.
Úplně jen nerozumím tomu, co jste měl na mysli Vaší sentencí, že vědecká gramotnost "...je schovaná někde pod pod badatelstvím apod.". Jan
Hlavní přínos projektu PPUČ shrnuje Dominik Dvořák, který byl oponentem projektu, takto: „PPUČ ověřil různé formy partnerského učení pedagogů či jejich síťování. Projekt PPUČ v tomto ohledu získal unikátní zkušenosti s poskytováním podpory ve školách i regionech včetně reflexe překážek, rizik a omezení. Personální kapacity, které byly vybudovány v rámci PPUČ, mohou najít uplatnění při podpoře realizace S2030+ jak z hlediska podpory učitelů a vytváření středního článku, tak revizí RVP ZV a PV a jejich implementace. Moc si přeju, aby se vytvořené metodické materiály, ale především zkušenosti a získané dovednosti konkrétních osob zhodnotily v příštích letech.“
Systémové projekty OP VVV nemají formálně (podle výzvy k podávání těchto projektů) povinnou udržitelnost. I přesto realizátoři PPUČ počítají s udržováním portfolia 27 konkrétních výstupů pro školy a odborníky. Tyto výsledky a výstupy PPUČ nyní poslouží pro lektorskou a mentorskou činnost ve školách, pro zpestření přípravy budoucích učitelů, pro koncepční práce nového pohledu na oborové didaktiky, díky kterým je možné nahlížet na tradiční vzdělávací obory RVP ZV i očima gramotností. „Pokud budeme v systému dlouhodobě podporovat lídry a mentory učitelů a zároveň kulturu sboroven, při kterých je rozvíjena vzájemná spolupráce učitelů, pak to bude smysluplné pokračování mise projektu PPUČ“, doplňuje Petr Naske, hlavní manažer projektu.
Povinnou činností systémových projektů byla realizace národních odborných panelů a jejich setkávání se s pedagogickou veřejností. PPUČ proto vytvořil pozici národních garantů gramotností, kteří si postavili nejužší jádro pro koordinaci činnosti panelů po celou dobu projektu. Prostorem pro setkávání panelu s veřejností byly tzv. minikonference odborných panelů PPUČ. Jejich cyklus je zaznamenán seriálem článků, jež byly publikovány zde na Metodickém portálu RVP.CZ v letech 2016 až 2021. Články jsou dostupné prostřednictvím těchto odkazů:
Přílohou tohoto článku je studie projektu PPUČ o základních gramotnostech jako cílech vzdělávání v MŠ a ZŠ. Studie přináší doporučení pro ředitele škol, koordinátory ŠVP, celé týmy sboroven MŠ a ZŠ, ale i pro veřejnost a decizní sféru, jak plánovat a realizovat takové změny ve výuce a spolupráci učitelů, aby výuka systematicky podporovala rozvoj základních gramotností každého dítěte a žáka. Studie o základních gramotnostech PPUČ je výsledem rešerše domácích a zahraničních zdrojů a vychází z praxe ve školách, které byly souvisle podporovány v projektu PPUČ po dobu minimálně tří let. Přílohou studie jsou také souhrny případových studií škol, které byly zapojeny do projektu, a závěrečná doporučení odborných panelů základních gramotností.
V první kapitole studie objasňují autoři výhody zacílení školní výuky na rozvoj gramotností žáků a překážky, jimž učitelé, školy i děti a žáci mohou čelit. Kapitola je výsledkem bohaté rešerše zejména zahraniční literatury. V kapitole čtenář nalezne mimo jiné vymezení gramotností v kontextu vzdělávacích cílů i školské praxe. Druhá kapitola přináší výsledek rešerše zejména zahraničních přístupů k zavádění změn ve školní výuce. Po ní následuje popis modelu podpory škol, aby v ní mohla proběhnout změna zavedením gramotností jako cílů učení. Kapitola je uzavřena shrnutím poznatků ze zapojených škol. Poslední kapitola je naplněna výběrovou metodickou podporou zacílení výuky na gramotnosti. Jedná se zejména o podporu vyvinutou v zapojených školách ve spolupráci s garanty NPI (PPUČ).
Studie vysvětluje principy, jak vhodně nastavovat kulturu školy a kolegiální podporu mezi učiteli ve sborovně, ale také ve spolupráci s externími mentory a průvodci ze škol. Přehledněji viz ve schématu níže. Studie přináší také řadu konkrétních doporučení pro spolupráci všech aktérů, kteří mohou podporovat práci učitelů. Ukazuje na možnosti spolupráce mezi učiteli a inspiruje k postupům podporujícím kvalitní učení dětí a žáků.
Doporučení projektu pro cyklus řízení kvality učení dětí a žáků (plánování, realizace a reflexe výuky), aby podporovala rozvoje jejich gramotnosti, jsou zásadní tyto momenty.
Plánování konkrétních opatření a změn ve výuce na základě vyhodnocování důkazů o učení, aby učení žáků přinášelo ještě lepší výsledky (více viz www.gramotnosti.pro/prirucka).
Plánování nových úkolů, které umožní získat další důkazy o učení (včetně rozvoje základních gramotností; více viz www.gramotnosti.rvp.cz).
Hledání postupů a metod, jak na podporu rozvoje základních gramotností dětí a žáků ve třídě (více viz široká nabídka celého Metodického portálu RVP.CZ na www.rvp.cz).
Během projektu se ukázalo, že je výzvou pro každou školu, každého učitele i ředitele zajistit akceptovanou a udržitelnou podporu spolupráce interních týmů školy, vedení školy a externích průvodců a spolupracovníků. Zkušenosti z pětileté podpory školních týmů vyplynula následující sada závěrů a doporučení (viz s. 97 studie).
Model podpory zaváděný v projektu kombinoval interní setkávání a spolupráci při plánování a evaluaci s externí metodickou podporou. Aby tento proces fungoval, je potřeba
zajistit čas k budování důvěry;
soustavnou externí personální, kolegiální podporu zavádění změn ve škole na bázi mentoringu nebo koučinku;
kvalitní obsahově-metodickou podporu vč. možnosti konzultovat s odborníky na obsah, který je cílem intervence;
Výběr kouče je zcela zásadní: hledá se člověk, který má velký zájem o to, aby ostatní lidé ve své činnosti (životě) uspěli; stejně podstatná je však následná podpora samotného kouče, která je nezbytnou součástí efektivního výkonu této pozice:
neustálé sebevzdělávání v oboru;
pravidelná supervize vlastní práce a důraz na psychohygienu;
možnost sdílení zkušeností s osobami působícími na stejné pozici;
možnost individuálních konzultací s obsahovými garanty i garanty mentorské podpory;
je proto výzvou nalézat vhodné osoby, které tyto formy mohou danému týmu poskytovat;
Zapojení vedení školy do realizace společného projektu zlepšování kvality výuky (vzdělávání) s porozuměním a akceptací jeho východisek je alfou a omegou úspěchu, není budování kapacit pro realizaci změny (capacity building for changes enactment) bez zapojení vedení školy.
Jednotlivým učitelům školy je ponechána autonomie. Důležité je ale sdílené vědomí spoluzodpovědnosti za společně vymyšlený a naplánovaný rozvoj školy, princip spoluvlastnictví: měli by jasně vědět, jaké jsou jejich vlastní vize a priority rozvoje školy, jak vzájemně souvisejí, jak se pozná, že jsou naplňovány; jak vypadá, když se konkrétní priority plní ve výuce. Pak budou soustavně posilovat své dovednosti daným směrem.
Nezbytné je záměrné a soustavné budování důvěry: a to jednak mezi externím mentorem a zapojeným týmem pedagogických pracovníků, jednak uvnitř školního týmu.
Důvěryhodné způsoby chování mají být zaváděny záměrně v rámci spolupráce týmu a externího mentora: důvěru mentora ve vzdělávání posílí předchozí pedagogická praxe této osoby. Současně je nezbytné dodržovat etické standardy pomáhajících profesí.
Prvky kolegiální podpory, které se školní tým rozhodne zavádět, vyžadují u realizujících učitelů podobné profesní charakteristiky jako pozice externího kouče: opravdový zájem o prospěch druhých lidí, kolegů, dětí a žáků, zachovávání etiky, spoluutváření podpůrného prostředí a orientaci na cíl (výsledek). V takovém týmu funguje efektivně zpětná vazba motivujícím a zapojujícím způsobem.
Uvnitř školy, jak uvedeno výše, platí podobná pravidla záměrného budování kapacit pro změny, vedení škol by tedy mělo s ohledem na potřeby týmu uvolňovat adekvátní finanční prostředky na soustavný výcvik mentorských, facilitačních a evaluátorských dovedností učitelů a jejich další osobnostní rozvoj. Například etický standard kouče podle ICF, dostupný z: https://coachingfederation.org/ethics/code-ofethics.
K zavedení změny je zkrátka důležitý osobní leadership ‒ každý má přijmout svou roli v tom, aby se změny, které jsou promyšleny a akceptovány, také začaly realizovat. Lidská bytost tíhne k bezpečí a well-beingu (nechceme být vystavováni situacím, které nepotvrzují to, s čím do nich vstupujeme, což značně znesnadňuje učení). Proto mají být důvěra, bezpečí a spoluzodpovědnost zajištěny i pro nejistou cestu změny.
Lídři ve školách potřebují od autorit stojících výše ve vzdělávacím systému zastřešení snahy o zlepšení, ujištění, kudy se vydat, tím, že zajistí:
že budou cíle plánovaných intervencí v souladu s velkými cíli a prioritami ve vzdělávacím systému, které budou společně artikulovány a průběžně vyhodnocovány;
garanci kvality a užitečnosti velkých cílů pro děti a žáky i dílčích postupů jejich naplňování (např. OVU);
bezpečné prostředí pro přímé realizátory změn a jejich podporu; zavádění změn a inovací nemusí přinášet očekávané efekty ihned a cesta k cíli nemusí být přímočará ani jednoduchá.
Za realizační tým projektu přejeme vám, učitelům a vedení škol v České republice, abyste měli při naplňování své nezastupitelné mise, cílené podpoře rozvíjení gramotností dětí a žáků, úspěch a abyste při této práci cítili radost a zadostiučinění. Jsme přesvědčeni, že využití výsledků projektu PPUČ vám k tomu významně pomůže.
